První řidičský průkaz, který byl vydán Karlu Benzovi, měl podobu písemného povolení města Mannheim řídit auto na veřejných cestách. Benze k zažádání o toto povolení údajně donutily stížnosti místních obyvatel na hluk a zápach od jeho vozu.
Řidičský průkaz v jeho dnešní podobě byl poprvé zaveden v roce 1903 v Prusku a k jeho získání bylo nutné úspěšně složit zkoušky. V USA byly první řidičáky zavedeny o sedm let později v důsledku nadměrného množství nehod.
Prvním regulačním předpisem pro řízení vozidel v českých zemích bylo nařízení z roku 1900. Mimo jiné uvádělo, že rychlost jízdy v uzavřené obci nesměla být větší než rychlost koně v čerstvém klusu.
V roce 1905 byla všechna dosavadní zemská nařízení nahrazena celorakouským nařízením č. 156/1905 ř. z. ministerstva vnitra, které stanovilo jako podmínku pro řízení úřední povolení zvané jízdná licence.