Motor německého konstruktéra Felixe Wankela vzbudil na přelomu 50. a 60. let minulého století velké naděje. Pohonná jednotka s rotačním pístem, která se představila světu 24. listopadu 1959, byla lehčí a konstrukčně jednodušší než srovnatelně výkonné konvenční motory.
Nakonec se ukázalo, že převažují spíš nevýhody revolučního řešení a za šest dekád se Wankelův motor až na výjimky v automobilovém průmyslu neuchytil.
O jeho sériové nasazení se přitom během let snažila řada továren. Od NSU, tedy jednoho z předchůdců Audi, v jehož dílnách se motor s rotačním písem zrodil, přes francouzský Citroën nebo sovětskou Ladu. NSU Ro 80 bylo jedním z nejkrásnějších německých aut, ale byl to kvůli svéhlavému motoru typu Wankel také obří průšvih, který automobilku položil a přivedl ji pod křídla Volkswagenu.
O stavbu motoru podle Wankelova principu se pokoušelo mnohem víc automobilek, prototypy vznikly ve Cvikově pro trabant i v Mladé Boleslavi pro škodovky.
Nakonec s wankelem slavila úspěchy Mazda. Japonská automobilka koupila patent v roce 1961. První Mazda s motorem s rotačním trojúhelníkovým pístem pak vyjela v roce 1967, bylo to nádherné kupé Cosmo Sport. Zlatým rokem byl 1973, v tom roce vyrobila 239 871 aut s wankelem.
Japonci vyhráli s wankelem slavný závod v Le Mans (v roce 1991, tři roky po smrti Felixe Wankela) s legendární Mazdou 787B.
Právě automobilka z Hirošimy tomuto druhu motoru zůstala věrná nejdéle, ve sportovním modelu RX-8 jej nabízela až do roku 2012. Pak však i japonští inženýři rezignovali, symbolický „hřebíček do rakve“ znamenaly hlavně zpřísňující se emisní předpisy.
Během let vývoje se sice Mazdě podařilo vyrovnat se s asi největším problémem wankelu, malou životností těsnicích lišt ve válci, už z principu však motory i tak stále spalovaly trochu oleje. Udává se, že zhruba litr na tisícovku ujetých kilometrů, což je podstatně více než běžné benzinové motory. Kromě častého dolévání motorového oleje pak řada majitelů RX-8 používala pro větší životnost motoru i směs benzinu s olejem (zhruba v poměru 1:300, šestkrát méně oleje než u dvoutaktní motorky).
Benzin zvtězil nad knihami
Na to, že se Felix Wankel (narodil se 13. srpna 1902 v Lahr na jihozápadě Německa) jednou zapíše do historie automobilismu, by si přitom v jeho mládí vsadil asi jen málokdo. Otcova smrt v první světové válce jeho rodinu připravila o finanční zajištění nutné ke studiu na vysoké škole, a tak ho matka poslala do učení k jednomu z nakladatelů v Heidelbergu, kde ho to ovšem moc nebavilo. O co méně učedníka zajímaly knížky, o to více jej přitahovalo vše, co vonělo benzinem.
Traduje se, že v 17 letech se Wankelovi zdál sen, v němž se projížděl v automobilu s motorem vlastní konstrukce. Ve dvaadvaceti si pak zřídil dílnu, v níž spolu s kamarádem sestrojil kapotovanou tříkolku. K pohonu vozítka ovšem použili motor klasické konstrukce a zřejmě jeho nepravidelný chod provázený vibracemi přiměl Felixe Wankela k hledání alternativy. Cesta k motoru, v němž by byl vratný pohyb pístu nahrazen jeho rotací, však byla ještě dlouhá.
Mazda RX-8
Nejprve na sebe Wankel upozornil jako odborník na těsnění pístů, technický samouk se totiž do této problematiky dokázal vpravit rychle a natolik úspěšně, že jeho výsledky zaujaly i slovutné odborníky. V roce 1936 si tak mohl založit firmu, jejíž služeb využívalo kromě automobilky BMW i říšské ministerstvo letectví a spolupracovala také na vývoji torpéd. Zapojení do zbrojního programu sice Wankelovi přineslo peníze, ale po válce byl kvůli němu zatčen a dostal několikaletý zákaz práce.
Začátkem 50. let se nicméně ke konstruování vrátil, nejprve pro výrobce těsnění Goetze, pod taktovkou automobilky NSU se pak dostal k vývoji motoru s rotačním pístem. První funkční prototyp dokončil začátkem roku 1957, ke skutečnému využití však vedla ještě dlouhá cesta. První vůz - otevřený spider - představila továrna v roce 1964, o tři roky později pak přišel elegantní model NSU Ro 80. Jak Wankelův motor funguje, vysvětlujeme zde.
Vrátí se jako elektrárna
Moc se nepodařila ani spolupráce NSU a Citroënu, z níž vzešlo jen pár stovek Citroënů GS s wankelem pod kapotou. Sám vynálezce dopadl lépe, svůj patent dokázal prodat mezi roky 1958 a 1973 do celého světa, od Spojených států přes východní Německo až po Japonsko. Vznikla řada pokusných typů automobilů, ale i motocyklů poháněných motorem s rotujícím pístem, ze všech však u tohoto řešení pohonu vydržela jen Mazda.
Mazda MX-30
Letos oznámila, že u právě představovaného svého prvního sériového elektromobilu s označením MX-30 použije Wankel jako generátor elektřiny. Když motor poběží v ideálních otáčkách s maximální efektivitou a bez změn v režimu, neměl by mít problémy s mazáním a emisemi.
Navíc umí s jednoduchými úpravami spalovat cokoliv: benzin, plyny, vodík. Ve světě aut se tomuto řešení dobíjecího motoru na palubě říká „range extender“ - „prodlužovač dojezdu“. Elektrická mazda si tak vlastně bude vozit na palubě svou elektrárnu. Jak prototyp elektromobilu jezdí čtěte zde.
