"Mercedes nemůžeme udělat lépe, ale můžeme ho udělat jinak," říkali tehdy konstruktéři Hans-Werner Aufrecht a Erhard Melcher. A tak jeden koupili.
Bylo to nabourané auto od lékaře, který jim ho nechal za třetinovou cenu nového kusu. Ladili, testovali dnem i nocí. Přidali bezpečnostní klec, nazuli širší gumy, sundali chromové nárazníky a hlavně ladili motor. A v roce 1971 vyrazili na čtyřiadvacetihodinovku do belgického Spa.
Červený obr s šestilitrovým osmiválcem vypadal vedle malých subtilních sporťáků jako zjevení a brzy si vysloužil nelichotivou přezdívku, která však této legendě pasuje: Rote Sau, česky Rudá svině.
Hledání pilota pro takové monstrum také neprobíhalo hladce. Jeden z kandidátů prý po prvních zajetých kolech na německém Hockenheimringu hodil po Aufrechtovi klíčky s tím, že se s něčím takovým závodit nedá.
Rudé monstrum s číslem 35 na boku jelo vlastně v sériovém provedení, sílu na zadní kola přenášela automatická převodovka. Původní zůstaly i brzdy, a dokonce i koberečky. S dřevem obloženou přístrojovkou a interiérem čalouněným kůží neladila jen závodní sedadla.
Největšími úpravami prošel osmiválec pod kapotou. Stojí za zmínku, že už v sériové podobě byl původní 300 SEL s 250 koňmi a 500 Nm nejrychlejším německým sériově vyráběným autem své doby. Jel až 221 km/h.
Z původních 6,3 litru ovšem objem motoru u AMG zvětšili na 6,8 litru (přidali ostřejší vačky, větší sací ventily, upravená ventilová vahadla a písty) a nakonec se dostali skoro na dvojnásobek výkonu: 428 koní. Maximum točivého momentu naměřili 608 Nm. Rudá svině se pak rozdováděla až na rychlost 265 km/h, z nuly na stovce byla za čtyři sekundy. Ubrzdit ji muselo být pro z dnešního pohledu směšné brzdy adrenalinovým zážitkem. Tehdy čtrnáctikilometrový okruh ve Spa však měl dost rovinek, kde při závodě stačily chladnout.
Na rovinkách ta rudá obluda díky mamutí síle kralovala, v zatáčkách to samozřejmě bylo o poznání horší, a tak jedno z nejbizarnějších závodních aut historie ubilo konkurenci hrubou silou.
O to větší to byl šok, když piloti Hans Heyer a Clemens Schickentanz s pětimetrovou a těžkou (na svou dobu, vážila přes 1 600 kilo) limuzínou dojeli na druhém místě celkově a zvítězili ve své třídě. Tehdy se úspěch Rudé svině stal dokonce jednou z hlavních televizních zpráv. Těžkotonážní závoďák se stal miláčkem publika. Byla to senzace: první závod a hned takový úspěch.
Tím se stala firma přes noc světoznámou. A zrodila se legenda AMG na závodní dráze. Zkratka AMG znamená Aufrecht, Melcher (jména zakladatelů) a Grossassbach, což je malá švábská vesnička asi 30 kilometrů od Stuttgartu, kde původně dílna sídlila. Dnes je domov AMG v Affalterbachu.
Kariéru Rudé svině ukončila změna regulí FIA v roce 1972 (to jí v Le Mans naměřili dokonce 285 km/h). Sloužila pak dokonce k testování leteckých pneumatik. Posledním známým majitelem byla firma Matra, kde stopy rudého speciálu končí.
Mercedes chtěl s podobným vozem závodit už rok před AMG, ve Spa si vedl skvěle v kvalifikaci. Ale také při tom zjistil, že vůz příšerně "žere gumy". Auto spotřebovávalo úzké pneumatiky (širší se do původních nerozšířených podběhů nevešly) tak, že by týmu nestačila zásoba, kterou s sebou měl. Tak sbalil fidlátka a Mercedes s motorsportem na roky sekl.
Malá dílna dvou nadšenců rok na to dokázala, že to jde. Jen pro úplnost: na vývoji se výrazně podílel i Erich Waxenberger, tehdejší vedoucí vývojového oddělení Mercedesu, který se nehodlal smířit s neúspěšným továrním pokusem.
Na počest 45. výročí založení značky AMG, která je od roku 1995 součástí koncernu Daimler, dorazila věrná replika Rudé svině z roku 2006 do Prahy. Je k vidění v showroomu Mercedesu na pražském Chodově do 30. října.
Až si ji půjdete prohlédnout, všimněte si černého mastného fleku na stěně za ní. To si odplivla z výfuku, když ji nastartovali.
