Včera jsme se vrátili z cesty po Anglii. Abychom byli styloví, vydali jsme se na cestu "defíkem", jak mu láskyplně říkají čeští landroveráři. Přestože se celý výlet odehrává po dálnicích, o dobrodružství není nouze, stejně jako bychom jeli na expedici do divoké džungle. Defender opravdu není ideální stroj na 3 500 km dlouhou cestu. Rádio nemá ani cenu zapínat. Pozor, je na kazety, což je v autě z roku 2001 dost bizarní, ale k rustikálnímu charakteru vozu to pasuje. Od rychlosti 100 km/h je slyšet pouze hukot ozubených kol. A nad 110 se bojíme, přeci jen jsou jízdní vlastnosti toho britského stroje bližší traktoru než dálničnímu gran turismu.
Bahno sluší a svědčí defenderu víc než dálnice.
Máme smůlu, prší. Levá zatáčka znamená sprchu pro řidiče, pravá pro spolujezdce. Auto, které dnes cenovkou hravě atakuje milion, má sice kovářsky robustní mechaniku, ale škvírami kolem dveří prostrčíte prst.
V noci je sychravo. Zapínáme proto topení. Interiérem se rozlévá blahodárné teplo. Působením proudícího teplého vzduchu se prohřívají plasty palubní desky, což má za následek uvolnění vypínače světel. Světlomety se mátožně prořezávají tmou k Rozvadovu, ale spínač světel k tomu musí pevně svírat řidičova ruka. Sám nedrží. Naštěstí byla vynalezena lepící páska. Páčka spínače je na benzince před hranicí zafixována a frčíme za hukotu offroadových pneumatik po dálnici dál.
Defenderu to v britské krajině vysloveně sluší.
Máme za sebou asi 600 kilometrů a při náhodném uvolnění plynového pedálu se ozve zazvonění z převodovky. To nás zdraví pátý rychlostní stupeň. Už víme, proč specialisté na převodovky nabízejí toto soukolí za příplatek v pracovním provedení (Heavy Duty).
V brzkých ranních hodinách doráží trajekt ke břehům hrdého Albionu a my máme eso v rukávu. Zatímco skupina výstředně oblečené francouzské mládeže v malém renaultu je detailně lustrována, osádka defenderu je britským imigračním úředníkem přátelsky oslovena "Jak to jde?", následně je nám popřáno šťastné cesty a s úsměvem navráceny doklady. Britský suchý humor a jeho znalecký potutelný úsměv mi dojdou až později.
Při jednom z ranních startů dává land rover opět plný průchod své osobitosti. Polovinu noci pršelo, a proto se v rámci možností snažíme vyskytovat spíše ve středu interiéru v očekávání pravidelné ranní sprchy z okenních rámů. K našemu překvapení dveře těsní. Sprcha tentokrát přichází ze střešního okna.
Komfort nečekejte, nezničitelnost ano.
Sehnali jsme, co jsme potřebovali, a s autem plným náhradních dílů se obracíme nazpátek. A nemyslete si, že jsme jeli pro gumičky do stěračů. Mezi náhradními díly byl třeba motor, diferenciál nebo díl podlahy. A všechno se to vešlo.
Land Rover nás pomocí svého britského šarmu bez povšimnutí prováží celní kontrolou a imigrační opět přejí příjemnou cestu. Ozubená kola se opět rozeznějí, pětka v převodovce zazvoní a my vyrážíme nocí domů. Je ještě větší zima než cestou tam. Fixujeme páčku světel, zatápíme a nemůžeme se dotopit. Obličeje a nohy jsou vařené, záda a lokty mrznou. Je opravdu větší zima. Symbolem ironie osudu se stává cestovní lednička. Přemýšlíme, zda do ní nedáme něco ohřát, aby nám při konzumaci potravin volně uložených v interiéru netrnuly zuby.
S rozedněním opouštíme Německo a těšíme se do Prahy. Panel nad dálnicí hlásí optimistický údaj "Praha 71 min". Pro nás to neplatí. Naše cestovní rychlost je opatrnější. Bude to trvat trochu déle.
Přes všechny útrapy nás však defík odvezl tam i zpět . Nezaznamenali jsme jediný vážný problém a záda už jsme si srovnali ve vlastních postelích. Ale chvíli to trvalo, vždyť jsme tři dny proseděli v původních sedačkách, které poskytují pohodlí španělské boty.
Ovladač světel je vyměněn, nechtěné sprchy, horko a mráz jsou zapomenuty a zůstává jen milá vzpomínka na společnost poněkud hruběji tesaného britského gentlemana.
Legenda to má spočítanéS defenderem je amen. Líbí se všem, ale koupí ho málokdo. Na nástupci se sice pracuje, ale příznivci a uživatelé defenderů to moc rádi nevidí. Ať bude "ten nový" jakýkoliv, určitě už nepůjde opravit klackem, pazourkem a provázkem jako ten stávající. Konec výroby nejdrsnějšího landroveru je naplánován na příští rok. Jedním z důvodů má být i zavedení nové ekonormy. Adaptovat nový úspornější motor na britského klasika už se značce nevyplatí. Na nástupce si budou muset zájemci nějaký čas počkat. Návrh jedné z variant jeho podoby ukázal před třemi roky koncept DC100   |
