Americká padesátá léta byla nasáklá vůní spalovaného benzinu a bezbřehým optimismem, který však pod povrchem nahlodávala úzkost z jaderné hrozby. V této divoké éře se zrodil kult, jaký svět do té doby nezažil. James Dean. Mladík s věčně zapálenou cigaretou v koutku, zádumčivým pohledem pod těžkými víčky a aurou nepochopeného rebela, který se odmítal podvolit konvencím svázané společnosti. Jeho vášeň pro rychlost nebyla pouhou pošetilou pózou hollywoodské hvězd. Byl to spalující životní styl, neustálé balancování na tenké hraně mezi triumfálním vítězstvím a absolutním kolapsem.
Než začal prohánět nabroušené silniční speciály, proháněl se údajně mladý Dean jako chlapec po prašných cestách na československé motorce ČZ 125. Touha po čím dál vyšším výkonu jej však brzy přesedlala na motocykly Harley-Davidson, Norton 500, Indian 500 a Triumph T-110. A odtud již vedla přímá, neúprosná cesta do stísněných kokpitů lehkých evropských sportovních aut. Když dohrál svou roli ve snímku Gigant, vyměnil svůj dosavadní červený kabriolet Porsche Speedster za nepředstavitelně dravou novinku – ryze závodní model Porsche 550 Spyder.
Malý bastard a mrazivé proroctví
Ten v té době představoval naprostý triumf německého inženýrství. V době, kdy americké silnice brázdily mnohatunové, těžkopádné křižníky plné chromu a měkkých gaučů, dorazil z německého Zuffenhausenu stříbrný šíp s hliníkovou karoserií. Vážil neuvěřitelných 550 kilogramů a jeho revoluční čtyřválcový motor, geniálně uložený před zadní nápravou, dokázal auto rozjet na více než dvousetkilometrovou rychlost. Byla to střela. Nízká, lesklá, smrtelně rychlá a v očích amerických řidičů prakticky neviditelná.
Za volantem vítězily i umíraly. Filmové hvězdy, které milovaly svět aut |
Dean byl ze stroje nadšený. Nechal si na zadní kapotu černou barvou namalovat drzou přezdívku „Little Bastard“ – Malý bastard. Na dveře a kapotu přibylo osudové startovní číslo 130. Když s ním pyšně pózoval před přáteli, slavný britský herec Alec Guinness se na placaté vozidlo podíval, pocítil podivný mráz v zádech a pronesl prorockou větu: „Pokud do toho auta sedneš, do týdne v něm budeš mrtvý.“ Dean se jen hořce pousmál. Proroctví se splnilo do posledního detailu za pouhých sedm dní.
Náraz v ostrém kalifornském slunci
Byl pátek 30. září 1955, podvečer. Slunce nad kalifornskou krajinou pomalu klesalo k horizontu a zalévalo vyprahlou asfaltku ostrým, zaslepujícím světlem. Dean spěchal na závody do Salinas. Vedle něj na sedadle spolujezdce seděl jeho mechanik Rolf Wütherich. V doprovodném voze několik mil za nimi jel fotograf Sanford Roth a kaskadér Bill Hickman. Dean jel dravě, agresivně, jako by chtěl urvat každý metr silnice jen pro sebe. Pár hodin předtím dokonce vyvázl s pokutou za rychlou jízdu, ale varování ignoroval.
Na křižovatce státních silnic 466 a 41 poblíž osady Cholame se právě chystal odbočit vlevo napříč proudem černý Ford Tudor, který řídil třiadvacetiletý student Donald Turnupseed. Později vypověděl, že nízké stříbrné auto v protisměru v zapadajícím slunci vůbec neviděl. Dean sice prý ještě stačil mechanikovi říct: „Ten chlap musí zastavit, uvidí nás.“ Ale fyzika byla neúprosná.
První sportovní porsche zabilo Jamese Deana. Teď slaví 60 let v důchodu |
Ford zasáhl levý bok lehoučkého porsche v obrovské rychlosti. Náraz vymrštil mechanika Wüthericha ven z vozu. Přežil s těžkými zraněními, aby o čtvrt století později stejně zahynul při jiné autonehodě. Stříbrný roadster se nekontrolovatelně přetočil a zůstal ležet jako zmačkaná plechovka u krajnice. James Dean ležel zaklíněný za volantem nehybně s přeraženým vazem. Přivolaná zdravotní sestra ještě zachytila slábnoucí pulz, ale mladý herec zemřel ještě během převozu do nemocnice. Tragédie byla dokonána, svět plakal. Leč démon Malého bastarda se teprve probouzel k životu.
K nehodě dorazili mezi prvními lidé z doprovodného štábu. Fotograf Sanford Roth zmateně pobíhal okolo a vytvářel mrazivé černobílé snímky, které se zapsaly do dějin novinářské fotografie. Vrak byl následně odtažen a pojišťovna jej bez zaváhání prohlásila za totální škodu. Zde měl příběh skončit. Jenže on teprve začínal psát nové, krvavé kapitoly.
Krev na náhradních dílech
Pojišťovna proplatila vrak a zničené Porsche 550 koupil závodník a podnikatel William Eschrich. Zůstalo z něj v podstatě jen několik mechanických částí, které zázrakem vydržely brutální devastační sílu nárazu. Eschrich se rozhodl nepoškozený, geniálně zkonstruovaný motor vyjmout a zabudovat jej do svého závodního Lotusu. Špičkovou čtyřstupňovou převodovku prodal svému příteli, lékaři a amatérskému závodníkovi Troyi McHenrymu.
Auta bonvivána Belmonda: rád jezdil ve ferrari a vzpomínal na mustanga |
Přesně třináct měsíců po Deanově smrti, 21. října 1956, se oba muži potkali na závodní trati v Pomoně. Obě auta měla v sobě orgány vyřezané z Malého bastarda. To, co se stalo potom, vyvolává majitelům závodních stájí husí kůži dodnes. Oba přátelé během jediného závodu, nezávisle na sobě, těžce havarovali. McHenry neovládl vůz, narazil přímo do stromu a byl na místě mrtvý. Eschrich se se svým autem přetočil a utrpěl těžká zranění. Když se později zotavoval v nemocnici, jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jaká temná síla se skrývala v součástkách, které si oba tak hrdě namontovali do svých strojů.
Putovní memento šířilo zkázu
Trosky karoserie a rozlámaný trubkový rám mezitím odkoupil George Barris, slavný kalifornský úpravce aut, který v pozdějších letech proslul mimo jiné stavbou ikonického filmového Batmobilu. Barris chtěl původně vůz opravit, ale když zjistil, jak hluboce je konstrukce hliníkového monokoku deformovaná, pochopil, že auto už nikdy vyjet nemůže. Místo opravy se tedy rozhodl vytvořit z vraku putovní memento.
Zaříkávač stuttgartských koní. Robert Redford a Porsche byli nerozlučnou dvojicí |
Údajně již při manipulaci v dílně spadl těžký vrak ze zvedáku a přerazil nohy přítomnému mechanikovi. Barris auto provizorně spojil, aby drželo tvar, a zapůjčil ho kalifornskému úřadu pro bezpečnost silničního provozu. Malý bastard se vydal na turné po středních školách a garážích po celých Spojených státech. Měl sloužit jako varovný prst pro mladé řidiče, kteří rádi sešlapávali plynový pedál až na podlahu.
Kamkoliv však stříbrný skeleton dorazil, následovala ho pohroma. Nákladní automobil, který vrak převážel, měl těžkou havárii, při níž řidič kamionu vypadl z kabiny a byl následně usmrcen samotným porsche, jež se ze zajišťovacích řetězů uvolnilo a spadlo přímo na něj. Při jedné z výstav vrak náhle sklouzl z podstavce a zlomil kyčel přihlížejícímu studentovi. Když garáž, ve které bylo auto uskladněno, zachvátil ničivý požár, shořelo absolutně všechno – kromě samotného Malého bastarda. Ten vyvázl jen s lehce ohořelými pneumatikami.
Zmizení do neznáma
Tato série bizarních nehod a neštěstí postupně vytvořila neprostupný mýtus o prokletém automobilu, v němž sídlí samotný ďábel. George Barris zvěsti ochotně přiživoval v médiích, čímž zvyšoval hodnotu celé legendy. Vrcholné číslo celého dramatu však přišlo v roce 1960. Vrak byl po skončení jedné z bezpečnostních výstav v Miami zabalen, uzamčen do plechové skříně na železničním vagónu a odeslán zpět do Los Angeles.
Když vlak dorazil do cílové stanice a zástupci policii za přítomnosti novinářů pečeť rozřízli, vnitřek vagónu byl absolutně prázdný. Přízračné porsche zmizelo. Bez jediného stopového důkazu, bez poškození zámků, bez vysvětlení. Policie rozjela rozsáhlé pátrání, ale auto jako by se vypařilo do jiné dimenze.
Záhady pokračovaly i o půl století později. V roce 2014 vystoupil na veřejnosti jistý Shawn Reilly s šokujícím tvrzením. V hypnóze si pod dohledem psychologa vzpomněl, jak jej v roce 1974 jako šestiletého chlapce vzal otec do tajné budovy, kde bylo schované přesně toto legendární auto, a kde si o jeho ostrý plech pořezal prst. Ředitel illinoiského automobilového muzea Brian Grams, který již dříve vypsal odměnu milion dolarů za nalezení vraku, poslal Reillyho na detektor lži. Reilly prošel na sto procent. Než však mohlo dojít k odhalení tajného úkrytu, strhla se divoká právní bitva o vlastnictví mezi potenciálními dědici a Reilly ze strachu z vleklých soudů raději zarytě mlčel.
Nový život v muzeu
Příběh Malého bastarda však ani tímto nezmrzl v čase. V květnu 2021 se na specializovaném aukčním serveru Bringatrailer.com objevil neuvěřitelný předmět: dochovaná originální převodovka z onoho osudného Porsche 550 Spyder Jamese Deana. Ta samá převodovka, která v roce 1956 zabila doktora McHenryho. Dražba způsobila šílenství. Sběratelé přihazovali astronomické částky a konečná cena se zastavila na hranici 382 000 dolarů – v přepočtu téměř osmi milionů korun.
Vítězem aukce se stal anonymní kupující s přezdívkou Pinconning. Následně v diskusi zanechal mrazivý vzkaz: součástka byla zakoupena pro vyhlášené Muzeum záhad a hororu Zaka Baganse v Las Vegas. Prokletý kousek stříbrného kovu tak nenašel domov v naleštěné garáži milovníka historických automobilů, ale vedle ostnatých drátů, strašidelných rekvizit a artefaktů opředených temnou magií.
Mýtus o Jamesi Deanovi a jeho vražedném autě tak odmítá zemřít. Ať už věříte na kletby a temné síly, nebo vše přikládáte pouhé řadě tragických náhod, jedno zůstává jisté. Stříbrné Porsche 550 Spyder se zapsalo do historie jako nejslavnější automobilový fantom všech dob. Malý bastard dostál svému jménu do posledního detailu a jeho mrazivý stín se nad světem rychlých kol vznáší dál.
