Houpací auto

Houpací auto | foto: František Dvořák, iDNES.cz

Autofotka týdne: Houpací designová ikona východního Německa je zpátky

  • 10
Houpací auto „Schaukelwagen“ od Hanse Brockhageho a Erwina Andry je designovou ikonou. Vzniklo v padesátých letech jako vzpomínka na Bauhaus. Dítě v něm může jezdit, když se otočí, je z něj houpačka, nebo se může pověsit a houpat třeba na stromě. Dnes se zas vyrábí – stejně jako ty původní z druhé ruky se prodává za ceny kolem pěti set eur.

Ikonická hračka z Východního Německa opět ožívá. V době plastů působí kvalitní dřevěná hračka téměř jako zjevení. V německém Sasku se na scéně znovu objevuje klasické houpací autíčko a stejně jako dřív jsou z něj děti nadšené.

Kmotrem ikonické hračky je Bauhaus. V roce 1950, v době studií na Vysoké škole užitého umění v Drážďanech, dostal později mezinárodně proslulý malíř a sochař Hans Brockhage (1925–2009) za úkol navrhnout houpacího koně. Což učinil. Jeho učitel, architekt a sochař Mart Stam, ovšem údajně komentoval jeho návrh námitkou, pronesenou v jeho nejlepší holandské němčině: „Když kůň upadne, je mrtev. Musíš vyrobit koně, který po pádu nezemře.“ Věty respektovaného učitele údajně utkvěly vnímavému žákovi v paměti. 

Houpací auto

Mart Stam, původem z Holandska, je mimochodem autorem proslulé funkcionalistické židle bez zadních nohou. Učitel významné školy architektury a designu Bauhaus chtěl svou krkolomnou větou říci, že na ležícím houpacím koni se zkrátka nikdo nepohoupá. Brockhage si vzal jeho slova k srdci. 

Auto jako kůň dvacátého století

V roce 1950 tudíž navrhl místo koně houpací auto, na kterém se ovšem děti mohou nejen houpat, ale i se na něm vozit – a zapsal se svým nápadem do historie designu. K cíli ho dovedla zásadní myšlenka: soustředit se na podstatné. Jako spoluautor návrhu je často uváděn Erwin Andrä.

Auto najdete ve stálé expozici Muzea moderního umění v New Yorku MOMA; jeden kus dokonce dražila slavná aukční síň Sotheby‘s.

Designová ikona

Hra je činnost, kterou nikdy nelze brát dostatečně vážně, řekl jednou oceánograf Jacques-Yves Cousteau. Touha dítěte po pohybu – to je bod, z něhož autor houpacího auta vycházel. Dalšími znaky geniálního nápadu je dále dvojí funkce a úsporná estetika.

Svět brzy poznal, že houpací auto Hanse Brockhageho těší děti i lahodí oku dospělých. Jednoduchá (v tom nejlepším slova smyslu) hračka se stala ikonou designu.

Houpací auto v číslech

  • délka: 100 cm
  • šířka: 40 cm
  • výška: 40 cm
  • hmotnost: 5 kg

Houpací auto bylo patentováno v roce 1951 a vyrábělo se v několika továrnách v bývalé NDR. Původně ho vyráběla společnost VEB Holzspielwarenwerke Ohrdruf. Později výroba přešla pod truhlářství Gottfried Lenz v Berggießhübelu. Pak víceméně zmizelo ze scény. V roce 2011 získala licenci na jeho výrobu společnost Werkform z Langenau v Krušných horách a vdechla tak proslulému designovému kousku nový život. Houpací auto lze dnes objednat za 540 eur.

Základní konstrukce je z bukového dřeva z Krušných hor, sedátko je z překližky. „Houpací auto je vhodné do interiéru i exteriéru. Materiál a kvalita zpracování spojují řemeslnou tradici výroby hraček v Krušných horách s nejvyššími nároky dnešní doby,“ popisuje její dnešní výrobce.