Tu bustu, jež nenápadně vystupuje z béžové omítky, lehce přehlédnete. Mnohem snáz si na domě poblíž rušné křižovatky všimnete záplavy reklamních štítů.
"Minulý rok se na ten dům přijeli podívat až z Ameriky," říká s pýchou Zbyněk Najman, spoluzakladatel automuzea ve Vratislavicích nad Nisou.
"Vidět, kde se narodil Ferdinand Porsche, je pro mnohé automobilové fanoušky stále fascinující." Přicházejí se poklonit geniálnímu konstruktérovi s pohnutým osudem. Bez Ferdinanda Porscheho, od jehož smrti uplynulo letos 55 let, by dnes neexistovala nejen legendární značka Porsche, ale ani neméně slavný Volkswagen zvaný brouk.
Brusle s lampičkou
3. září 2005 se slavilo jiné konstruktérovo výročí. Ve Vratislavicích, součásti dnešního Liberce, se Porsche před 130 lety narodil. Na sever Čech se při té příležitosti sjelo 90 aut nesoucích jeho jméno, z toho naprostá většina vzácných veteránů. Pečlivě udržované vozy vyjely příkrou cestou na Ještěd - avšak kariéra Ferdinanda Porscheho byla ještě strmější.
Upřímně řečeno, žádná velká budoucnost před ním původně neležela. Víc než kurážným plánům věřil Ferdinandův otec v zemitou poctivost řemesla. Proto měl druhorozený syn pokračovat v klempířské živnosti.
Ráj mladého Ferdinanda se však nenacházel na střeše, ale těsně pod ní. V podkrovní skrýši rodného domu si vybudoval království, kde se náruživě oddával velkému koníčku - elektřině.
Na zamrzlé Nise bruslila na sklonku 19. století spousta dětí, ale když se smrákalo, byl mladý Porsche k nepřehlédnutí. Vyrobil si totiž brusle, na nichž mu svítily malé lampičky napájené bateriemi, které měl mladík zastrčeny v kapse.
V nadsázce řečeno, vozy Porsche by mohly mít brusle s "umělým osvětlením" v emblému. Kdo ví, zda by automobilka vůbec vznikla, nebýt tohoto prvního vynálezu. Díky svítícím bruslím si výrostka všiml Ignáz Ginzkey, majitel liberecké fabriky na koberce. Ten sehrál v Porscheho mládí klíčovou roli.
Budoucímu konstruktérovi totiž klempířina ani trochu nevoněla. Doufal v matčinu přímluvu či v jakýkoliv jiný zásah, který mu pomůže vyhnout se otcově vůli. Naděje však bezmála zhlasla po nečekané ráně: o dva roky starší bratr Anton po těžkém úrazu v učení umírá.
Jestli byl do té doby otec k Ferdinandovým prosbám shovívavý, nyní se zatvrdil. Zbyl mu jediný syn - kdo jiný by rodinný podnik převzal?
Naštěstí se podnikatel Ginzkey zavázal být mecenášem talentovaného hocha na studiích. Otce to obměkčilo a Ferdinanda pustil na průmyslovou školu do Liberce. Nevábná představa o klempířovi se tím definitivně rozplynula.
Tvůrce brouka
V okolí Liberce není dodnes příjmení Porsche úplně neobvyklé. Je nejspíš odvozeno od českého Boreš a někteří jeho nositelé jsou vzdálení příbuzní slavného muže. On sám se v rodném kraji od roku 1893, kdy jako osmnáctiletý odešel do Vídně, ukázal jen zřídka. Když v roce 1918 vznikla samostatná republika, přihlásil se Porsche k československému občanství.
To si podržel až do pětapadesáti. Za tu dobu stihl být velmi známým a ceněným odborníkem v rychle se rozvíjejícím automobilovém průmyslu. A to přesto, že jeho jediným vysokoškolským vzděláním byly návštěvy večerních přednášek na Vídeňské univerzitě - načerno.
Už na Světové výstavě v Paříži 1900 vystavoval Porsche revoluční elektromobil. Z Rakouska pak přesídlil do německého Stuttgartu, kde zkonstruoval například závodní Mercedes SSK. Později založil vlastní firmu, jež uzavřela s Říšským automobilovým svazem smlouvu na výrobu vozu, cenově dostupného pro každého.
Vznikl návrh na lidový vůz čili Volkswagen. Byl to základ legendárního brouka. Jenže psal se rok 1934 a doba začínala temnět. Porscheho osud temněl s ní.
Stíhač tanků Ferdinand
Zbyněk Najman krčí smířlivě rameny. "Když jste byl geniální a nechtěl jste s nacisty spolupracovat, zničili vás."
Spoluvlastník vratislavického muzea automobilů s pochopením zdůvodňuje, proč se ze zdejšího rodáka stal Němec a místo vznešených křivek aut začal navrhovat zlověstné válečné stroje: "Porsche nestihl utéct do Ameriky a v Německu neměl jinou možnost." Totalitní režimy rády využívají služeb výjimečných lidí a fašisté takto "ždímali" talent Ferdinanda Porscheho.
Těžko nyní soudit, s jak velkou mírou ochoty na to konstruktér s českými kořeny přistoupil, ale je pravda, že v továrně pod jeho vedením nedobrovolně pracovalo 20 tisíc nuceně nasazených dělníků. Aže pro Hitlerovu armádu navrhl několik typů obrněných vozidel. Jedno z nich, stíhač tanků, dokonce neslo jeho křestní jméno Ferdinand.
Po válce si za to Porsche ve vězení odseděl 22 měsíců. V té době se pod vedením syna Ferryho naplno rozběhla výroba brouka. A s využitím mnoha dílů z něj i výroba prvních sportovních vozů Porsche.
Závodních úspěchů se už Ferdinand Porsche nedočkal. Zemřel na následky mozkové mrtvice krátce poté, co sjel z výrobní linky první sériový vůz s označením 356.
Porsche vítězí
Ve vratislavickém automobilovém muzeu to zebe. Ve dvou nevytopených halách je přes zimu zavřeno, ale vystavené exponáty by bylo možné po menších přípravách docela snadno nastartovat.
Platí to třeba o citroënu herce a architekta Davida Vávry, kterému se v zatáčkách kuriózně - podobně jako u motocyklu - vyklánějí kola. Pojízdný je i vůz Praga Alfa z roku 1923, který si zahrál v seriálu Arabela.
ejvíc by prostorem zaburácel červený krasavec, jemuž je v muzeu vyhrazeno čestné místo. Nadupaný závoďák Porsche Carrera 911 je klasikou mezi vozy nesoucími jméno slavného konstruktéra. Mohutný zvuk carrery by téměř dolehl k jeho rodnému domu, který je od muzea vzdálen zhruba kilometr. V současnosti v domě mimo jiné sídlí jediný Porsche klub v Česku.
Triumfy ve formuli 1, rallye či ve vytrvalostních závodech... Značka Porsche se v průběhu let stala fenoménem, synonymem pro krásné a silné vozy. A tady, v severočeských Vratislavicích, tohle impozantní automobilové dobrodružství začalo.
Ferdinand Porsche zemřel 30. ledna 1951. Ve stejném roce, jen o pár měsíců později, vyhrálo porsche svůj první velký závod, jednu ze tříd na slavné čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.
