Americká automobilka Chrysler bývala spolu s General Motors a Ford Motor Company součástí detroitské „velké trojky“, která od meziválečného období udávala tón automobilovému průmyslu nejen ve Spojených státech. Z kdysi slavné michiganské společnosti se ovšem v posledních letech stalo jen smutné torzo.
Firma, kterou 6. června 1925 založil podnikatel Walter Chrysler, přišla s mnoha technickými inovacemi, které jsou dnes naprosto běžnou součástí automobilů. Během své stoleté historie ovšem Chrysler zažil i mnoho pádů a několikrát se ocitl na hraně bankrotu – a také za ní. V roce 2014 se automobilka spojila s italským Fiatem a o sedm let později po fúzi s francouzským koncernem PSA skončila jako součást skupiny Stellantis.
Jak lživá reklama zničila nejrevolučnější předválečné americké auto![]() |
Dnes je z firmy jen jedna ze značek koncernu, pod který spadají i další tradiční automobilky – od italských jako Fiat, Alfa Romeo nebo Maserati přes francouzské továrny Peugeot a Citroën a německý Opel až po americké Dodge, RAM či Jeep. Jméno Chrysler v současnosti nesou jen dva modely, oba určené pro americký trh: Pacifica a Voyager. Jsou to vlastně jen různě vybavené verze velkoprostorového vozu (MPV) , jehož současná generace se vyrábí už od roku 2016. Ještě před dvěma dekádami se nejen ve Spojených státech daly koupit třeba sedan Chrysler 300 nebo retrovůz Chrysler PT Cruiser.
Fenomén Chrysler Voyager
Nynější velmi omezená nabídka zaměřená výhradně na MPV souvisí s tím, že Chrysler byl před lety průkopníkem této pomalu vymírající kategorie automobilů. Pod značkou Dodge začal první generaci vozu – prodávaného v Evropě zejména jako Chrysler Voyager – vyrábět v listopadu 1983. Auto navenek připomínající dodávku, které se ovšem řídí jako běžný osobák a uvnitř poskytuje dost místa i pro velké rodiny, se ukázalo být pověstnou trefou do černého. V posledních dvou dekádách ale MPV (z anglického multi-purpose vehicle, víceúčelové vozidlo) prohrály boj s líbivějšími SUV.
Chrysler, jeden z pilířů amerického autoprůmyslu, slaví 95 let![]() |
Také v případě „silničních teréňáků“ patřil tehdy ještě samostatný Chrysler mezi výrobce, kteří nabídli automobil této kategorie mezi prvními, a to díky převzetí legendární značky Jeep. Firma vedená tehdy proslulým manažerem Leem Iacoccou, ji získala v roce 1987 při koupi továrny American Motors a o pět let později představila na detroitském autosalonu Jeep Grand Cherokee.
Chrysler Grand Voyager: vaše děti ho budou milovat![]() |
Auto se slušnými vlastnostmi v terénu, využívající ikonickou „jeepovskou“ masku, se stalo vzorem pro mnoho dalších automobilek. Dnes se vyrábí už pátá generace. Během let však Chrysler představil i mnoho jiných vozů, kterým patří důležité místo v historii automobilového průmyslu.
Vozy od Chrysleru psaly historii
Počátky továrny lze najít v roce 1908, kdy si tehdy třiatřicetiletý Walter Chrysler koupil auto, aniž by věděl, jak se řídí. O devět let později již patřil mezi nejvyšší manažery továrny General Motors, kde vedl divizi Buick. V roce 1920 koncern opustil, aby zachránil bankrotující automobilku Maxwell. To se mu sice nepodařilo, místo toho ale v roce 1924 představil vůz pojmenovaný Chrysler Six. A začátkem června 1925 založil firmu Chrysler Corporation.
Kromě úspěšné „šestky“ firma mezi válkami na trh dodávala i luxusní model Imperial, založila nebo nakoupila také další značky jako De Soto, Plymouth nebo Dodge. Ve 30. letech zaujala firma netradičním designem modelu Airflow, který ji přiměl k výstavbě aerodynamického tunelu, který Chrysler používal jako první v automobilovém průmyslu. Jméno Chrysler ve světě proslavila i stavba ve své době nejvyššího mrakodrapu planety Chrysler Building v New Yorku – dokončen byl v roce 1930 – nebo titulní stránka časopisu Time, jenž Waltera v roce 1928 vyhlásil osobností roku.
Tanky Sherman
Za druhé světové války se firma Chrysler (jejíž zakladatel zemřel v roce 1940 ve věku 65 let) výrazně zapojila do vojenské výroby, její závody opouštěly tanky Sherman, letecké motory i části letadel nebo munice – a samozřejmě i nákladní automobily všeho druhu. Podobně jako další továrny se firma, která z války vyšla ve slušné ekonomické kondici, rychle přeorientovala na civilní výrobu. Zaměřila se na inovace, například v roce 1951 se model Imperial stal prvním běžně dostupným vozem s posilovačem řízení, chryslery byly především v 50. letech ceněné i pro neotřelý design.
Chrysler 200: američan s italskými kořeny se do Evropy nepodívá![]() |
Firma se pokusila i o zahraniční expanzi, což ale nakonec přispělo k jejímu pádu. Neúspěch na evropském trhu, kde firma na konci 60. let koupila britský koncern Rootes (vyráběl třeba vozy Hillman nebo Sunbeam), francouzskou Simcu a španělský podnik Barreiros, i klesající prodeje v USA přivedly Chrysler na pokraj bankrotu.
Zachránce jménem Lee Iaccoca
V 70. letech firma najala manažera Leea Iacoccu, aby ji restrukturalizoval a navrátil k zisku. Iacocca propustil třetinu zaměstnanců, klíčová pro záchranu firmy ovšem byla půjčka 1,5 miliardy dolarů, kterou Iacocca dohodl s americkým prezidentem Jimem Carterem a Kongresem.
Zemřel spasitel amerických automobilek, který byl málem prezidentem USA![]() |
Lee Iacocca Chrysler opustil v roce 1992 (ještě o tři roky později ale pomáhal miliardáři Kirku Kerkorianovi při pokusu o nepřátelské převzetí společnosti) a po jeho odchodu to šlo s automobilkou opět z kopce. Naděje na záchranu přišla na konci 90. let, když si Chrysler vyhlídla německá automobilka Daimler-Benz. Výrobce mercedesů si od spojení sliboval větší průnik na americký trh, kde by si luxusní vozy s trojcípou hvězdou nekonkurovaly s lidovějšími chryslery, které se naopak měly rozšířit i do Evropy.
Fúze za zhruba 36 miliard dolarů se pro Němce stala noční můrou. Management nedokázal sladit odlišně fungující podniky, kde se proti sobě ocitly zcela jiné firemní kultury. Vedení se proto nakonec rozhodlo, že fúzi zruší a Chrysler prodalo v roce 2007 s vysokou ztrátou investiční firmě Cerberus Capital Management.
Často špatně, nikdy s pochybami. Maximum Bob zachraňoval všechny automobilky![]() |
Chrysler nakonec v roce 2009 požádal o bankrotovou ochranu a musela ho znovu pomoci zachránit vláda. O pět let později se stal stoprocentním vlastníkem Chrysleru italský Fiat, což vedlo ke vzniku skupiny Fiat Chrysler Automobiles (FCA), jež nakonec s Francouzi utvořila nynější Stellantis.
Pokus o osamostatnění
Loni vzbudila pozornost iniciativa Franka B. Rhodese, pravnuka zakladatele slavné automobilky, který se rozhodl, že od Stellantisu značku odkoupí a založí novou Chrysler Corporation. Zatím na to ale nesehnal patřičné finance. Není divu. Značka Chrysler je na sestupné trajektorii. Naposledy dokázala prodat 600 000 vozů v roce 2005 a od roku 2016 už její produkce nikdy nepřesáhla limit 200 000 kusů, který se neoficiálně považuje jako kritická minimální hranice pro autonomní existenci automobilky. Přitom kdysi každé třinácté auto ve Spojených státech neslo značku Chrysler. Dnes to jsou již jen dvě MPV Pacifica a Voyager.
Hledá se bohatý kupec. Na prodej je newyorský mrakodrap Chrysler Building![]() |
Navíc zrovna v době, kdy značka Chrysler slaví 100 let existence, se objevila informace, že Chrysler Building, kdysi nejvyšší budova světa, je na prodej. Prázdný objekt, který ve špatném stavu hledá kupce, jako by dokresloval současnou neutěšenou situaci někdejší slavné značky.
Chrysler Corporation se nikdy nestala majitelem budovy. Walter P. Chrysler ji pouze nechal postavit jako investici pro svou rodinu. Ta mrakodrap prodala v roce 1947 a Chrysler Corporation se jako nájemník z budovy vystěhoval o tři roky později. Budova potom ještě několikrát změnila majitele.