Ke koupi pancéřovaného auta pomohl Hillmannovi současný český prezident Václav Klaus. Teď s ní bývalý ředitel budí pozornost na veteránských srazech v Německu.
Figurínu komunistického generálního tajemníka Husáka s medailemi má posazenou na zadním sedadle zilu. "Zil je pancéřovaný se speciálními doplňky. Po rozhovoru se současným prezidentem Václavem Klausem, který nás tenkrát v Jihlavě navštívil, jsem dostal adresu na Evžena Majoroše, od kterého jsem vůz koupil," vzpomíná Hillmann, který vedl Bosch Diesel v Jihlavě od jeho založení v roce 1993. Za devět let jeho šéfování se firma rozrostla do největšího zaměstnavatele na Vysočině.
Hillmann, který už je dva roky v důchodu, nechal na zilu udělat generální opravu. "Nyní zase vypadá jako nový. Má německou veteránskou poznávací značku a za pěkného počasí s ním jezdím na různé srazy a výstavy," popisuje.
S opravou zilu mu pomohla specializovaná firma, která se zabývá čalouněním historických i moderních vozidel. Ojedinělá dílna manželů Rekových funguje v Oldřichově u Písku.
"Zil pana Hillmanna byl zatím největší a nejtěžší vozidlo, jaké jsme čalounili. Kůže byla barvena na zakázku a i koberce jsou ve stejné barvě," popisuje Miroslav Rek.
Hillmann si přál potáhnout interiér limuzíny do dvou béžových odstínů kůže. Přední sedadla má tmavší než zadní. Rekovi očalounili i nouzové sedačky zilu včetně místa pro ochranku. "Prostor kufru nebyl původně očalouněn. Na přání majitele byla zamaskována rezerva a kufr trochu upraven," doplnil Rek.
Husák vezl Zilem 115 i sovětského vůdce Michaila Gorbačova při jeho pražské návštěvě v roce 1987. Stejný typ používali i další sovětští prominenti, východoněmecký vůdce Erich Honecker a několik hlav států z evropských, arabských a afrických zemí.
Uvnitř pancéřového vozu byli v bezpečí, běžnou zbraní se zil nedal prostřelit. I na rozbití oken by bylo potřeba ráže 303. Podlahu má prezidentský zil odolnou vůči minám, v některých místech silnou skoro tři centimetry. Jedná se o vskutku robustní a odolné auto.
Hillmann vlastní i další auta a motorky vyráběná za socialismu v Sovětském svazu a v Československu. V garážích mu parkuje UAZ, vůz používaný armádami východního bloku. Také ten si nechal zrenovovat. Ještě má v Německu dvě motorky: Jawu 250 z roku 1957 a Jawu 350 z roku 1969 s vozíkem pro spolujezdce.
"Veškerou techniku jsem si pořídil proto, že je robustní, jednoduchá a dobře se ovládá. Během mého působení v Jihlavě mě bavilo jezdit ve volném čase s těmito stroji. Veteráni jsou pro mne pěknou vzpomínkou na Jihlavu a zaměstnance, se kterými jsem rád spolupracoval," vzkazuje bývalý ředitel.
