Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvRozdíl mezi jízdou autem s dobrými a špatnými tlumiči je velmi výrazný. Potíž je v tom, že do nebezpečného stavu se tlumiče dostávají postupně, třeba i několik let, a řidič si tak na jejich vlastnosti může nechtěně zvyknout. Když pak motoristé tlumiče vymění nebo se svezou v autě s tlumiči v pořádku, jsou překvapení, jak moc se jízdní vlastnosti změní a auto lépe drží.
Největší problém přitom není houpavá jízda, které se řidič dokáže přizpůsobit, ani rány při přejezdu děr, kterým se lze vyhnout. Opotřebované tlumiče ukážou svou nejhorší stránku až ve chvíli, kdy se děje něco mimořádného. Třeba když řidič přehlédne odbočku a pokusí se zatočit na poslední chvíli. Prudké sešlápnutí brzd má za následek, že se předek auta zapíchne do země a zadní část má tendenci jej předběhnout.
Auto se za jízdy houpe a ve chvíli, kdy najede na nerovnost, rozvlní se. Když najede do první zatáčky, zadní část auta plápolá za předkem, jako by to byl přívěsný vozík.
Proto Filip Želivský, specialista servisu Škoda TUkas, doporučuje jejich pravidelnou kontrolu, ale zároveň motoristy uklidňuje, že tlumiče jsou dnes mnohem odolnější, než bývaly. Mohou bez problémů sloužit i několik set tisíc kilometrů a být stále v naprostém pořádku. Životnost tlumičů ovlivňuje i „zimní koktejl“ v podobě špíny, soli a vlhkosti, který narušuje jejich těsnost, nebo časté přetěžování vozu.
Druhy tlumičůKapalinové tlumiče používají jako tlumící médium olej. Při stlačení pístnice je olej v pracovní komoře vytlačován přes ventily nebo drážky s malým průměrem do vyrovnávacího prostoru, čímž brzdí její pohyb. Plynokapalinové tlumiče fungují na stejném principu. Vyrovnávací prostor je ovšem vyplněn inertním plynem (dusíkem). Stlačený plyn zabraňuje pěnění oleje, zlepšuje jeho tlumící projev a zajišťuje rychlejší odezvu. |
Opotřebené a poškozené tlumiče prodlužují brzdnou dráhu, zvyšují riziko aquaplaningu a způsobují zhoršenou přilnavost vozidla na vozovce.
Škodí jim nejen špatné zacházení, ale i neodborná montáž. Rozšířená praxe, kdy nepoučený mechanik dá auto na zvedák a tlumič mění s vyvěšenými koly, je chybná. Tlumič se má měnit pod zatížením, ideální je pohotovostní hmotnost vozu. Pokud není dodržen správný postup při výměně, nejenže to výrazně zkrátí životnost tlumiče, ale změní to i jeho vlastnosti. Filip Želivský ještě upozorňuje na to, že je k výměně třeba speciální stahovák pružin.
U produktů z druhovýroby může nastat problém s kompatibilitou dalších součástí podvozku, například pružin, příčných ramen, spojovací tyče řízení, brzd a elektronických systémů. Právě jemné ladění podvozků je vrcholovou disciplínou vývojářů automobilek, protože „všechno souvisí se vším“. Hlavní roli v tom hraje hmotnost konkrétního vozu. Při jeho objednání je potřeba, aby výrobní systém přesně věděl hmotnost vozu včetně naspecifikované výbavy, podle toho zvolí kombinaci tlumičů a pružin.
To ladění se dělá ve velmi malých rozestupech v řádu (vyšších) desítek kilogramů. Celkem to pro jeden model jsou stovky variant. Výrobci proto mají obrovské množství jejich specifikací, které vzájemně kombinují. Proto se ve značkovém servisu objednávají tlumiče podle VIN konkrétního vozu.
Mění se v párech
Při výměně je nutné vyměnit oba tlumiče na nápravě. Pokud vyměníte jen jeden, nebudou obě kola na nápravě tlumena stejně a auto bude na nerovnostech a v zatáčkách nejisté, možná až záludné (skoková změna chování vozu například při průjezdu zatáčkou).
„Výměna tlumičové jednotky trvá v autorizovaném servisu Škody necelou hodinu, maximálně 54 minut,“ uvádí Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká Republika .
Tlumiče se obvykle vyměňují, opravovat je nemá smysl. Pokud máte na vozidle standardní provedení - kapalinové (olejové), nebo plynokapalinové tlumiče - není pořízení nového dílu nijak závratná investice. Na Škodu Fabii stojí s DPH 2 899 korun.
Je ovšem pravda, že na některé speciální modely vozů s unikátními tlumiči, které už se nevyrábějí, náhradní díl neseženete. Typicky jsou nesehnatelné elektronicky řízené tlumiče na auta z devadesátých let (například Lancia Kappa), nebo takzvané „nivomaty“ udržující stálou světlou výšku, které jsou oblíbené u kombíků (na zadní nápravě, která bývá výrazně zatěžovaná nákladem, mívají je třeba stará volva nebo subaru). V tom případě hledejte specializované firmy, které umí tlumiče zrepasovat, ale bude to drahé.
Bez nich by bylo auto neovladatelné
Tlumiče zprostředkovávají kontakt vozidla s vozovkou a aktivně se podílejí na jeho stabilitě a bezpečnosti. Jejich úkolem je rovnoměrné tlumení kmitů pružin, tak se zajistí stálý kontakt kol s vozovkou. Kdyby bylo auto bez tlumičů, měl by řidič pocit jako v kocábce na moři. Karoserie by se nekontrolovaně houpala na pružinách. Právě tlumič má za úkol to houpání a kymácení vyrušit. Když auto sjede z vysokého retardéru, musí tlumiče okamžitě houpání zabránit. I u opravdu komfortně naladěných aut se může zhoupnout maximálně ještě jednou a výrazně méně. Když tomu tlumiče nezabrání, jsou zralé na výměnu. To stejné platí pro situace, kdy auto rozhoupete jakkoliv jinak. Auto se po rozkývání musí okamžitě uklidnit, takže když se nestabilizuje a postupně se dokývává, je to špatně.
Že jsou tlumiče trop se kdysi poznalo hlavně podle toho, že vytekly, to se dnes ovšem nestává tak často, jsou vyrobené přece jen mnohem přesněji a z kvalitnějších materiálů. Výjimečně může k rosení tlumičů dojít, v servisu by měli provést jejich očištění a zároveň prověřit jejich stav pomocí testu na stolici. Pokud jsou výsledky v pořádku, není důvod k výměně.
Dalším signálem je to, že se vozu nerovnoměrně ojíždějí pneumatiky, jsou na nich vydřené plošky a podobně, to musí na první pohled poznat dobrý pneuservisář. Dalšími projevy třeba jsou odskakování kol, chvění volantu, nejistota (plavání) vozu při průjezdu zatáčkou. Nejjistější je ovšem zajet do servisu, kde na speciální „natřásací“ stolici stav tlumičů přesně proměří, stojí to pár stovek.
