Moderní sofistikovaná auta plná speciální techniky žádají stále odbornější přístup, unikátní diagnostické přístroje a školení personálu, což je velmi drahé a garážový servis si je určitě pořizovat nebude. „Často se stává, že obecné servisy vozí auta svých klientů do značkových servisů na diagnostiku, případně rovnou ke složitějším opravám,“ říká Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká republika.
Některé díly navíc často koupíte jen přímo od automobilky, neexistuje na ně druhovýroba. Garážisté sami přiznávají, že často musí auto odvézt do značkového servisu na diagnostiku a nový díl objednat tam. Zákazník pak platí vlastně navíc k částce za opravu ještě obecnému servisu za zprostředkování práce jinde.
Značkové servisy mají také speciální přípravky, které jsou určeny přesně na daný typ vozu. „Garážisté budou pravděpodobně využívat spíše univerzální přípravky, které nemusí sedět ke konkrétnímu typu auta, čímž může dojít k poškození ostatních dílů,“ popisuje Karel Starý.
I tak samozřejmý úkon jako seřízení světel už dnes vlastními silami jako kdysi na favoritu nezvládnete a bez speciálního přístroje si na něm „vyláme nářadí“ i garážista. LED světla jsou dnes už skoro standardem, pro auta od octavie výš skoro bez výjimky.
Nastavovat tak často jako kdysi nepotřebují, i tak ovšem zkušení servismani doporučují seřízení světel každých přibližně třicet tisíc kilometrů. A po některých servisních zásazích, výměně dílů nebo třeba i seřízení geometrie, je to nutné.
Možná nečekaně se začíná tím, že se překontroluje nahustění kol a auto se přesně dováží na pohotovostní hmotnost. To znamená na sedadlo řidiče 75kilového servismana nebo závaží. A na zadní sedadla další, které dotíží vůz na pohotovostní hmotnost s palivovou nádrží naplněnou alespoň na 90 %, plus rezervní kolo, nářadí, zvedák a další výbava.
Pak přichází na řadu speciální přístroj v ceně několika desítek tisíc. Připomíná svým vzhledem regloskop který používají na STK, tento je ovšem mnohem chytřejší a vychytanější. Má v sobě kameru, laser Bluetooth modul pro komunikaci s přijímačem do OBD (servisní) zásuvky. Přístroj se propojí bezdrátově s řídící jednotkou vozu, ovládání na dotykovém displeji pak obsluhu navede pro seřízení. Z displeje seřizovacího přístroje technik světlo ovládá, bliká, rozsvěcí segmenty. Vše probíhá automaticky, stejně to ovšem trvá třeba půlhodinu. Nastavení se pak uloží do řídící jednotky světel, která jej pak má za referenční pro jemné seřízení při změně zátěže vozu.
Dvě hodiny příprav
Mnohem náročnější je pak kalibrace radaru adaptivního tempomatu, praktického pomocníka, který umí nejen udržovat rychlost, ale díky radaru na přídi také udržovat odstup za předjedoucím autem. To už je opravdová „vyšší dívčí“.
Servisní manuál Škody například vysloveně uvádí, že je kalibrace kromě demontáže radaru nebo předního nárazníku nutná také při nastavení geometrie zadní nápravy. „Bláznit“ ovšem adaptivní tempomat může i proto., že vám do zaparkovaného auta někdo nacouval. Na pohled to nemusí být vidět, ale díly přídě už nesedí a maska chladiče nebo nárazník jsou první na ráně.
„Jen uvést auto do polohy předepsané pro seřízení nám trvá třeba dvě hodiny,“ popisuje mistr servisu plzeňského dealerství Škody Auto Šmucler. Servisy na to mají originální příslušenství s deskou (takzvané reflektorové zrcadlo), která musí být umístěna na milimetr přesně v rovině, auto pak má přesně zadanou vzdálenost (přesnost 2,5 centimetru), v jaké od nich musí být. Jemným laděním se auto a kalibrační přípravek donastaví, servismanovi s tím pomáhá laserové ukazovátko na přípravku. Pak přichází na řadu opět speciální diagnostický přístroj a komunikace s řídícími jednotkami vozu.
Ptáte se, na co je ta horní černá deska s bílými puntíky? Podle ní se zase nastavuje kamera za čelním sklem, která například vede auto v jízdních pruzích nebo hlídá brzdící auta před vozem.
