Servisní služby jsou v ekonomice dealerství jednou z nejvýznamnějších příjmových položek. Marže na prodeji vozů nejsou ani zdaleka tak lákavé, jako byly třeba v devadesátých letech. Jen z prodeje by autorizovaný dealer, který musí plnit celou řadu nákladných standardů od výzdoby po procesy, zkrátka nevyžil.
Jednotlivé značky si postupem času uvědomily, že zajímavý obchodní potenciál pro servis představuje také velké množství ojetých vozů. Převážně auta soukromníků, kteří dost často po skončení záruky přecházeli do neautorizovaných servisů a vozy kupců starších ojetin, které by v řadě případů s největší pravděpodobností ani nenapadlo na značkový servis byť jen pomyslet.
Je pochopitelné a zcela racionální, že soukromý majitel dejme tomu osmiletého auta není příliš nadšen z vyšších nákladů za údržbu a servis již stárnoucího auta.
Při pohledu do ceníku nových dílů a hodinových sazeb se mu dost možná protočí panenky, když zjistí, že zrovna před nástupem podzimu začíná stávkovat baterie, brzdové obložení je na hraně životnosti a spojka už také dávno není, co bývala. To vše se po sedmi osmi letech denního jezdění na českých silnicích může velmi dobře stát.
Takový seznam může vzhledem k poklesu hodnoty vozu a jeho aktuální ceně (patřičně snížené o závady) reálně vyšplhat cenou na desítky procent ceny auta. U dvacet let starého povozu, který dožívá na krátkých trasách a chce se od něj, aby alespoň na pátý pokus nastartovalo a dojelo pět kilometrů na nádraží, je rozhodování jednodušší. Buď se stane adeptem léčby magnetem a hydraulickým lisem, nebo se koupí nejlacinější díly z Polska či Číny a světlo z vrakoviště, aby to ještě do technické jezdilo. Montáž se svěří sousedovi, který má v garáži dílničku a je to. Jasně, proč ne?
Ale u auta, které ještě nedávno bylo nové, zcela normálně bez kompromisů slouží, najezdí třeba 20 000 km ročně, má odvézt do práce, rodinu na výlety, v zimě na hory a v létě k moři, už takový přístup naopak moc racionální není. Se stoupající životní úrovní pro mnoho řidičů přestává být prvořadým parametrem jen nejnižší cena a začínají hledět i na další ukazatele, jako třeba rychlost dodání dílů a celé opravy (více k tématu čtěte zde).
Automobilky jsou si toho moc dobře vědomé a většina z nich se snaží dát majitelům starších aut nějaké řešení. Taková je alespoň teorie. Podívali jsme se proto na deset nejprodávanějších značek v ČR a to, jaké slevy a programy nabízejí majitelům starších aut.
V praxi většina značek má pro starší auta nějaký druh levnějších dílů – ať už jsou to továrně repasované díly nebo sortiment běžných spotřebních dílů v levnější variantě. O nich automobilky tvrdí, že jsou sice výhodnější, ale kvalitativně jsou srovnatelné s originály. Zní to nepravděpodobně, že? Ale může to tak opravdu být. Vývoj dílu už může být dávno zaplacený a není ho proto nutné rozpouštět do ceny. Navíc se často vyrábí ve velkých sériích. Uspoří se u nich i v logistice a skladování.
Automobilky také často mají nějaký druh slevy na práci servisu, ať již odvíjející se od věku vozu nebo formou balíčků. Balíčky jsou formou slevy, kde je garantováno, že daný servisní úkon (třeba výměna brzd) pro konkrétní model stojí pevně danou částku včetně všech dílů, spotřebního materiálu, času mechanika, přípravků, případných víceprací i daně a nikde nejsou „schovány“ další poplatky. Oproti součtu jednotlivých položek vycházejí takové balíčky obvykle levněji v řádu desítek procent.
Většina automobilek buď přímo, nebo mezi řádky říká, že jejich služby pro starší vozy ekonomicky vycházejí „konkurenceschopně“ vůči neautorizovaným servisům a díly cenově zhruba na úrovni lepších dílů aftermarketových výrobců - to jsou ty značky, o nichž už jste někdy v životě slyšeli, namátkou třeba Bosch, Valeo, Lucas.
Je jasné, že audity kvality a její udržení při výrobě a rychlá logistika něco stojí, proto se ani ty nejvýhodnější díly automobilek nemohou rovnat s internetovými cenami dílů exoticky znějících značek, které se podobnými „drobnostmi“ v mnohých případech moc nestresují. Automobilky také v podstatě sborem naznačují, že výhodnější servis nabízejí zákazníkům, aby se nemuseli vydávat do „servisní džungle“ (test servisů zde) a měli jistotu kvality.
Ať už je to jakkoli, faktem je, že valná většina značek má alespoň nějaký druh slevy na servis starších aut. Stejně tak se většina soukromých zákazníků v ČR při výběru a koupi vozu příliš nezabývá cenami dílů a servisu (srovnání cen dílů zde)
Záměrně jsme při hledání nabídek na levnější servis nekontaktovali přímo PR oddělení jednotlivých značek, ale šli cestou zákazníka „z ulice“, který takovou možnost prakticky nemá (běžný motorista - soukromý zákazník, v TP zapsána jako provozovatel fyzická osoba). Pakliže automobilka například informace schová na webu do osmého podmenu, nenajde je ani vyhledávač na webu, na infolince o tématu nic nevědí a online chat nefunguje, pak zákazníka předá bez boje do náručí neautorizovaných servisů.
Nelze předpokládat, že by zákazník třicet let od pádu RVHP zajel do servisu se osobně ptát mistra na dílně, zda náhodou nemají levnější díly. Některé značky se výhodami pro starší vozy rády pochlubí, u některých chce hledání levnějšího servisu na webu svůj čas. A u některých se dokonce až nabízí parafráze Cimrmanovského semináře: „Schválně jsme si dělali čárky, kolikrát na stránkách značky objevíme zmínku na téma výhodnější servis… Ani jednou, přátelé.“
Některé servisy dávají zákazníkům se staršími vozy levnější alternativy a slevy na práci aktivně a automaticky, některé počkají, zda si všimne a pokud ne, klidně naúčtují plnou cenu, jakkoli by měly nabídnout dát paketové zvýhodnění. Následující výčet ukáže, co která značka nabízí a o co si můžete v servisu říci, abyste ušetřili.
Přehled slev na servis a díly pro starší vozy na následující stránce
