Automechanici mu říkají familiárně „rozvoďák“. A mají ho rádi – téměř u každého moderního auta jim zajišťuje jistou práci. Pro většinu motoristů je to chiméra – zdaleka ne každý o něm vůbec slyšel, téměř nikdo ho na vlastní oči neviděl. Na rozdíl od takzvaných klínových řemenů, pohánějících alternátor či vrtuli chladiče, je „rozvoďák“ dobře schovaný pod krytem uvnitř motoru. Je to však jedna z prvních věcí, na něž byste se měli při koupi ojetiny ptát.
Jestliže servisní knížka nebo záznam ze servisu dokládají, že výměna už proběhla, můžete být klidní. Stejně tak pokud je auto zánovní, má ověřené najeté kilometry a čas výměny ještě nenastal. Ovšem pokud to z papírů ověřit nelze a údaj na tachometru ukazuje zůstatek na bankovním účtu mechanika v den, kdy ho na diagnostice nastavoval, neváhejte a nechte výměnu udělat okamžitě.
Velmi často totiž lidé prodávají auto těsně předtím, než se podle servisního plánu mají udělat rozvody. Výměna stojí u běžných aut mezi sedmi až dvanácti tisíci korunami. V případě složitých šesti- a více válcových motorů v německých prémiových vozech přijde ale klidně na 40 až 50 tisíc korun (platí to např. pro třílitrové TDI v audi, které má rozvody na zadní straně motoru, a ten se tak musí vyndat).
Ježek v kleci
Jak taková výměna probíhá? V servisu Škoda Auto v Kosmonosech jsme měli možnost dívat se pod ruce mechanikovi, který měnil rozvody na stříbrné Octavii III s motorem 1.6 TDI (81 kW) a najetými 201 000 kilometry. Zkušený technik Jan Mikolášek má už za sebou po deseti letech praxe stovky „rozvodů“.
Přístup k řemenu je docela složitý, takže jako první musí technik z auta vymontovat nemalé množství dílů – palivový filtr, nádobku s chladicí kapalinou (na konci se doplňuje nová), ale sundat se musí i pravé přední kolo nebo stěrače; u držáku motoru říká, že je to takový „ježek v kleci“. Tady mají značkové servisy výhodu – mohou si dovolit drahé specializované přípravky, které práci výrazně urychlí a usnadní, jako právě v tomto případě.
Za léta své praxe se Mikolášek setkal s extrémně vytahanými řemeny, kdy se již podle zvuku dalo poznat, že jejich výměna je skutečně už na hraně. To ovšem není případ ozubeného řemenu vyndaného ze stříbrné octavie, na němž není vidět žádné poškození ani větší opotřebení – přestože „jeho čas“ už nastal. Na jeho místě ho teď nahrazuje řemen nový. „Hodně důležité je správné napnutí kladky,“ říká Jan Mikolášek, když řemen nasadí. Kladky jsou na rozvodech celkem tři – dvě převodní a jedna napínací.
Mění se také čerpadlo chladicí kapaliny, takzvaná vodní pumpa, kterou řemen pohání, byť to výrobce přímo nepředepisuje. Nedávalo by totiž ekonomicky smysl znovu rozebírat motor za dalších třeba 50 tisíc kilometrů, kdy čerpadlo začne protékat. Navíc by se také mohlo zadřít ložisko pumpy, čímž by přetrhlo i řemen.
„Zásadní je nesestavovat sadu pro výměnu rozvodů, tedy kladky, řemen a vodní pumpu od různých výrobců, protože případná reklamace může být složitější. Nadto ušetříte jenom pár stokorun,“ radí mechanik. Na konci výměny je třeba odvzdušnit chladicí systém, který kvůli demontáži vodní pumpy dostal novou náplň. Původní kapalina se totiž vypustí, a přestože ji třeba někteří garážoví mechanici vracejí zpět, ve značkovém servisu se to nedělá. Z dobrých důvodů. „Kapalina sice nemá předepsaný interval výměny, vypuštěním se ale může znečistit, a to by byl problém. Proto máme v servisním postupu jednoznačně předepsanou výměnu,“ říká Mikolášek.
Po úspěšné výměně rozvodů můžete s autem jezdit tak, jak jste zvyklí. Není potřeba motor citlivě zajíždět, jako když si koupíte nové auto. Další výměna pak v případě octavie třetí a čtvrté generace má přijít až za dalších 210 tisíc km, tedy při najetých 420 tisících, což už je na jakékoliv auto „požehnaný“ nájezd.
13,5 jen jednou
Výměna je dost časově i odborně náročná. Na trojkové octavii s motorem TDI zabere podle normy 3,1 hodiny; výměna vodní pumpy znamená dalších 1,1 hodiny. Práce ve značkovém servisu tedy přijde na 3 175 korun. Materiál je dražší – celkem 9 800 korun (kladky, řemen a vodní pumpa, jen ta přijde na 3 700 korun).
To se bavíme o originálních dílech s logem automobilky, které jsou sázkou na jistotu i co se týče další záruky. A navíc se započtením slevy pro starší vozy nebývají zase o tolik dražší než sady z druhovýroby, které vyjdou na necelých sedm tisíc korun včetně pumpy (značka INA). Celkově tedy za výměnu „rozvoďáku“ na trojkovou octavii dáte ve značkovém servisu zhruba 13,5 tisíce korun.
S podobnými cenami musejí počítat i majitelé nové, čtvrté generace octavie, kde výměna přijde na něco přes 15 tisíc. U obou modelů je předepsána nejpozději po ujetých 210 tisících kilometrech. Neznačkové servisy umějí být levnější, i když zase ne o tolik – většinou se pohybují kolem devíti tisíc korun. Přestože výměna rozvodů je velkým výdajem, když si spočítáte, že většinou tuto operaci budete provádět jen jednou za „život“ auta, není to zase taková hrůza...
Kdy měnit řemenyVentilový rozvod potřebuje každý čtyřdobý spalovací motor, benzinový i naftový. Zjednodušeně řečeno zajišťuje, aby kliková i vačková hřídel žily v symbióze, přestože se otáčejí trochu jinak. Dříve auta mívala bezúdržbový řetěz – například I. generace Škody Fabia 1.4 MPI, třetí generace Fordu Mondeo (2.0 a 2.2 TDCi), nebo diesely od Mercedesu. Řetězy se neměnily, respektive servisní plán výrobců s tím nepočítal. Přesto na výměnu někdy došlo, pokud řetěz začal chrastit. Nebývala to většinou velká investice – řetěz na první fabii lze z druhovýroby koupit za zhruba 400Kč. Většina moderních vozů má však rozvodový řemen ze speciální odolné gumy HNBR, který je nutné časem vyměnit. Kdy? Údaj je uveden v servisním plánu a obvykle se pohybuje mezi 120 až 210 tisíci km. Například u starších opelů to však bývalo jen 60 tisíc, stejně jako u první octavie s TDI a SDI motory (ještě během výroby automobilka techniku vylepšila a interval zvyšovala na 90, pak 150 tisíc km). Mnohdy se také uvádí časový údaj (6–12 let), protože materiál řemene stárne. V případě, že neznáte servisní historii vozu, těžko poznáte, jestli jsou rozvody zralé na výměnu nebo ne. V servisu opotřebení poznají, ale obecně platí, že při jakýchkoli pochybnostech je lepší vyměnit řemen preventivně. A pokud už víte, že uplynula doba předepsané výměny, stoprocentně není na co čekat. Následky prasknutí řemene totiž bývají často fatální. Navíc se to stává bez varování – z motoru se většinou neozývají žádné podezřelé zvuky. Auto pak zničehonic v lepším případě nenastartuje, v horším se motor takzvaně „potká“ (píst se v horní úvrati střetne s otevřeným sacím ventilem). Což motor zničí a oprava stojí desítky tisíc korun. |
