Ve chvíli, kdy servis přijme vůz do opravy, navrhuje zákazníkovi postup a cenu. Když se majiteli auta cena zdá drahá, může mu autoservis navrhnout použití levnějších dílů. Pokud o tom majitel vozu ví, je to v pořádku.
Avšak hrozí mu, že se použitý díl dřív opotřebuje, auto bude muset opět do servisu a on nakonec vůbec ušetřit nemusí. Kromě toho může nastat problém při případné dopravní nehodě. Ne že by snad pojišťovna odmítla kvůli staršímu náhradnímu dílu vyplatit peníze. „Je jedno, z jakých náhradních dílů bylo auto opraveno, důležité je, že musí odpovídat požadavkům bezpečnosti provozu,“ uvádí mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová. Auto tedy musí mít platnou STK. Pokud nemá, pak v případě dopravní nehody má pojišťovna vůči pojištěnému právo na náhradu částky, kterou vyplatila poškozenému.
Nicméně vliv na výpočet pojistného plnění předchozí montáž staršího dílu mít může. „V případě, že má poškozený při dopravní nehodě na vozidle namontovaný již použitý díl, může pojišťovna při likvidaci pojistné události vycházet ze stavu, v jakém se vozidlo v okamžiku dopravní nehody nacházelo, a bude předpokládat jeho opravu pomocí dílů použitých nebo z druhovýroby,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Allianz Kateřina Ikráthová.
U moderních velmi komplikovaných a speciálními technologiemi vybavených aut ovšem před použitím starých dílů výrobci varují. „Neodbornou opravou jedné součástky totiž může dojít k poškození jiné. Problém se samozřejmě nemusí projevit hned, ale třeba po najetí 10 tisíc kilometrů,“ varuje Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká republika. „Důvodem vyšších cen originálních dílů jsou kvalitní materiály a technologie, které jsou při výrobě dílů používány.“
Automobilky dnes také pro majitele starších vozů nabízejí výhodnější alternativy v podobě výměnných dílů. Ty jsou továrně renovované, jsou plně kompatibilní s vozy, pro které jsou určené a jsou levnější. Pro majitele starších aut nabízí servisy výrazné slevy na díly i jejich montáž.
„Tím se nepříjemnostem při výpočtu pojistného plnění po případné nehodě vyhnete. Majitel vozidla, který si sjednává havarijní pojištění nebo povinné ručení, určitě nepředpokládá, že při opravě po nehodě bude jeho vozidlo poskládáno z použitých či jinak nekvalitních komponentů. Měl by proto sám dbát na to, aby se mu dostalo takové služby, kterou od své pojišťovny očekává – včetně použitých dílů a výběru servisu, který opravu provede,“ dodává Karel Starý z mladoboleslavské automobilky.
Nepoctivému hrozí sankce
Co když se však zákazník o namontování použitého dílu nedozví? „V případě, že by servis poškozenému fakturoval nový díl, a přitom použil starší, mohl by samozřejmě poškozený od servisu vymáhat náhradu škody, která mu v důsledku nepoctivého jednání servisu vznikla a na základě kterého pojišťovna vyplatila nižší plnění. Šlo by totiž o podvod ze strany servisu,“ doplnila Kateřina Ikráthová z Allianz.
„Fungování autorizovaných servisů podléhá přísným pravidlům a k nekalým praktikám v podobě namontování laciných dílů za nevědomosti zákazníka nedochází,“ říká Karel Starý. Výjimečně se prý stává, že si zákazník do servisu přiveze vlastní díl a chce ho do vozu namontovat. „Je to velmi nestandardní postup, protože do restaurace si také nenosíme vlastní suroviny. I v takovém případě ale většinou z úcty ke klientům autorizovaný servis zákazníkovi vyjde vstříc. Pokud je tedy již na první pohled patrné, že by podobnou montáží nedošlo k poškození vozidla. Přesto vždy zákazníka informujeme o případných problémech, které mohou při užívání neoriginálních dílů nastat. Použití podobného dílu je poté zaznamenáno do zakázkového listu a s ohledem na to, že není znám původ a kvalita dílu, nelze na něj dále poskytovat záruku. Většina zákazníků si nechá poradit a zejména od montáže již použitého dílu nakonec ustoupí,“
Podle právníka dTestu Lukáše Zeleného může spotřebitel očekávat, že mu servis dá do automobilu nové díly, nedohodnou-li se strany jinak nebo nevyplývá-li něco jiného z reklamy. „Není možné, aby servis nainstaloval do automobilu používané díly a spotřebitel o tom nebyl informován,“ říká Zelený. V opačném případě může jít o nesplnění informační povinnosti prodávajícího nebo nekalou obchodní praktiku spočívající v opomenutí prodávajícího uvést podstatné informace týkající se poskytované služby. Za obojí hrozí sankce od České obchodní inspekce.
Přesun do šedé ekonomiky
Jde však také o daně. Ve chvíli, kdy opravář použije starší součástku, nekoupí díl nový, a z něj tím pádem neodvede daň. Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) se pokusilo odhadnout, jak velký problém to pro stát je. Pokud bereme v potaz pouze DPH, tak jako jeho plátce z autodílu za 10 000 Kč neodvede 2 100 Kč. Na portálu Firmy.cz je přitom registrováno kolem 7 200 autoservisů. Pokud si každý desátý takto denně „přivydělá“ na úkor zákazníka, stát podle Aleše Roda, ředitele pro výzkum CETA, přijde o 1,5 milionu korun na DPH každý pracovní den v první vlně přesunu do šedé ekonomiky.
Reklamace a záruční doba použitých autodílů ● Podle občanského zákoníku má servis ohledně náhradních dílů postavení prodávajícího. Spotřebitel tak může reklamovat vady dílů přímo v servisu. ● Pokud dojde k prodeji již použitých spotřebních věcí, potom lze ujednat zkrácení záruční doby na 12 měsíců. Servis může spotřebitele informovat, že mu do auta nainstaluje použité náhradní díly a že se tedy záruka na tyto díly zkrátí na rok. ● Kdyby však zákazník o instalaci použitých dílů nevěděl, nemohlo by dojít ani ke zkrácení záruční doby. Spotřebitel proto může reklamovat vady náhradních dílů po dobu 24 měsíců. Navíc může požadovat přiměřenou slevu. Zdroj: Lukáš Zelený (dTest) |
Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel ČR svou branži brání. „Tyto nepřípustné praktiky v současnosti již tak časté nejsou. Masověji rozšířený, závažný problém to není. Ve většině autoservisů by to ostatně narazilo na interní kontrolní systém,“ tvrdí prezident svazu Josef Lhoták.
„Spíše ve výjimečných případech nelze vyloučit, že si někdo u určitých dílů může takto na úkor zákazníka přilepšit. V zásadě ale bez ohledu na to, zda pracuje v autorizovaném, nebo v nezávislém autoservisu,“ přiznává.
„V České republice bohužel stále existují i nepoctivci, kteří působí v oblasti údržby a opravárenství motorových vozidel. Včetně některých takzvaných melouchářů. Vyznačují se mnohdy tím, že nabízejí velmi nízké ceny za dané opravy – i karosářské. Meloucháři se často vyskytují na některých vrakovištích, kvalita jejich práce je zpravidla špatná, jejich účty za opravy, pokud vůbec nějaké vystaví, jsou nedostatečně rozepsané, tudíž absolutně nepřezkoumatelné,“ upozorňuje Lhoták.
Na druhou stranu takové autoopraváře podle Lhotáka vyhledává dnes jen velmi specifická, úzká klientela.
