Povinnost peníze farmářům zaplatit je vtělena do zimbabwské ústavy z roku 2013. S výplatami začal už Mugabe, nicméně postupoval nesystematicky, tvrdí Unie soukromých farmářů (CFU), která sdružuje převážně bělošské farmáře.
Zimbabwská vláda farmářům podle názoru CFU dluží dohromady až devět miliard dolarů (přes 206 miliard korun), částka určená na náhrady je tedy o mnoho nižší. Někteří farmáři přesto peníze vítají. „Přišli jsme o důchod a jsme nezaměstnatelní. Žijeme z ruky do úst, je to dočasná výpomoc a já jsem za to vděčný,“ říká dvaasedmdesátiletý farmář.
Zimbabwe odmítá bělošské farmáře odškodnit za cenu pozemků, o kterou na začátku tisíciletí přišli. Otázka vlastnictví půdy totiž v zemi stále vyvolává emoce.
„Někteří z nich (bílých osadníků) zaplatili jeden nebo dva dnešní dolary za hektar. Byla to jen symbolická platba, neplatili za reálnou hodnotu půdy,“ říká jeden černošský farmář. „Jak je možné, že žádají o náhrady, protože já na to řeknu, že moji předkové by také měli nějaké získat, jelikož museli odejít z místa, kde si vydělávali na živobytí,“ dodává.
Zimbabwe získalo nezávislost od nadvlády bělošské menšiny v roce 1980. V té době patřila většina orné půdy asi čtyřem tisícům bílých farmářů. Cílem následně přijaté pozemkové reformy bylo rozdělit půdu mezi černošské farmáře, a tím napravit koloniální příkoří. Mugabe v roce 2000 nabyl dojmu, že k tomu dochází příliš pomalu a bílé farmáře vyhnal silou. Tento kontroverzní krok způsobil propad ekonomiky a výrazné zhoršení vztahů s bývalými koloniálními mocnostmi.
