Ještě v pondělí by měl nový premiér jmenovat svou vládu. Mitsotakis, jehož nyní už zesnulý otec Konstantinos byl premiérem Řecka začátkem 90. let minulého století a jehož synovec byl minulý měsíc zvolen starostou Atén, vyhrál volby jako lídr Nové demokracie, jež dostala téměř 40 procent hlasů.
Díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu (50 mandátů) tak obsadí 158 ze 300 křesel v parlamentu, dosud vládní levicová strana SYRIZA bude mít pouze 86 poslanců.
Předčasné parlamentní volby, které byly už šestými volbami řeckého parlamentu za deset let, vyhlásil AlexisTsipras (44) po porážce své strany v nedávných místních a evropských volbách.
Tsiprasovi se nepodařilo zlepšit sociální postavení Řeků po úsporných programech, které měly vyvést zemi z krize. Vážně ho poškodila i dohoda s Makedonií o názvu této sousední země, kterou odmítá velká část Řeků.
K výhře ve volbách Mitsotakisovi gratuloval například končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici, který také poděkoval dosavadnímu premiérovi Alexisi Tsiprasovi za to, že „udělal hodně pro svou zemi i pro Evropu“. Gratulace dostal Mitsotakis i od tureckého ministra zahraničí Mevluta Çavuşoglua, který uvedl, že věří v „další posilování turecko-řeckého přátelství a vztahů“.
Mitsotakisovi už v neděli poblahopřál i jeho poražený rival Tsipras, který nicméně uvedl, že bude dále bojovat, aby tato „porážka byla pouze dočasná“. Tsiprasova strana SYRIZA dostala v neděli 31,5 procenta hlasů, což je o téměř pět procent méně než ve volbách v září 2015. V novém parlamentu ale získá jen 86 křesel.
Tsipras uvedl, že předává zemi v lepším stavu, než ji v době krize před čtyřmi lety přebíral. „Přebírali jsme zemi na pokraji bankrotu, s prázdnou veřejnou pokladnou a s obyvatelstvem, jehož velká část žila v chudobě. Nyní máme přebytek, růst, nízké úroky a mezinárodní důvěru. Abychom toho dosáhli, museli jsme přijmout obtížná rozhodnutí za vysokou cenu,“ uvedl Tsipras. Dodal, že jeho strana bude pracovat na tom, aby byla „silnější a zkušenější, až se vrátí k moci“.
Do parlamentu se dostali ještě socialisté pod novým názvem Hnutí změny s 22 křesly, komunisté (KKE) s 15 a krajně pravicové Řecké řešení s deseti. V parlamentu bude mít devět míst ještě uskupení Mera25 bývalého ministra financí a někdejšího Tsiprasova souputníka Janise Varufakise.
Výsledky voleb v Řecku. Nahoře procenta, dole počet mandátů (2019)
Řečtí neonacisté ze Zlatého úsvitu zůstali před branami
Řečtí neonacisté z hnutí Zlatý úsvit, kteří se stali během ekonomické krize v zemi v minulých letech třetí nejúspěšnější stranou, se do nového zákonodárného sněmu nedostali. Po sečtení hlasů z téměř 95 procent okrsků získal Zlatý úsvit jen 2,95 procenta hlasů, uvedla agentura AP. Pro vstup do parlamentu jsou potřeba tři procenta.
Prohru již připustil i vůdce strany Nikos Michaloliakos. Ve svém projevu nicméně zdůraznil, že to neznamená konec Zlatého úsvitu. V končícím 300členném parlamentu měli neonacisté 18 poslanců. Ve volbách v září 2015 totiž získali 6,99 procenta hlasů.
„Chceme vzkázat našim nepřátelům a takzvaným přátelům: Zlatý úsvit nekončí, smiřte se s tím. Boj za nacionalismus pokračuje. Vracíme se tam, kde jsme byli silní: na ulice a náměstí, v tvrdém boji proti bolševismu a divokému kapitalismu,“ řekl Michaloliakos svým příznivcům. V projevu rovněž zaútočil jak na odcházejícího premiéra Alexise Tsiprase, tak i nejspíš jeho nástupce Kyriakose Mitsotakise. Jeho strana Nová demokracie předčasné parlamentní volby podle odhadů vyhrála.
Oslabování Zlatého úsvitu se ukázalo již v květnových volbách do Evropského parlamentu, kdy hnutí získalo 4,87 procenta hlasů a skončilo na pátém místě mezi řeckými stranami. Podle mnohých expertů ale vliv neonacistů úplně nezmizí. Jak se ukázalo, například během eurovoleb pro stranu hlasovalo 13 procent mladých ve věku mezi 17 a 24 lety.
Nedávná prohlášení prominentního člena strany Iliase Kasidiarise, který byl v minulosti souzen například kvůli napadení dvou političek, naznačují, že se chce Zlatý úsvit začít profilovat jako méně extremistická strana podobná evropským euroskeptickým či krajně pravicovým silám.
Jak uvedla agentura AP, Kasidiaris nedávno například vyjádřil svůj obdiv k Matteu Salvinimu, protiimigračně silně zaměřenému italskému ministru vnitra, a pochvalně hovořil i o zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko), ve kterých zaznívá silná euroskeptická rétorika.
