1 Jaká je historie snah o osamostatnění Skotska?
Jednotné Skotsko vzniklo v polovině 9. století našeho letopočtu a jeho obyvatelé v průběhu staletí svedli řadu bitev o nezávislost na Anglii - jejich hrdiny dodnes zůstávají William Wallace či Robert Bruce. Na sklonku dubna roku 1707 se skotský sněm přijetím zákona o Unii dobrovolně rozpustil, jeho poslanci zasedli v parlamentu ve Westminsteru. Skotsko získalo záruky autonomie svého právního systému a presbyteriánské církve. Spojené království Anglie a Skotska přijalo označení Velká Británie.
Následné snahy o obnovení nezávislosti vyvrcholily až v roce 1979 vyhlášením referenda, které však skončilo nezdarem. V září 1997 však Skotové odhlasovali vznik svého autonomního parlamentu, který začal oficiálně fungovat k 1. červenci 1999. V roce 2007 v parlamentních volbách zvítězila Skotská národní strana a vytvořila menšinovou vládu. O čtyři roky později pak tato strana obhájila volební vítězství a slíbila uspořádat referendum o nezávislosti.
2 Kdo je proti odtržení Skotska?
Proti odtržení Skotska agituje zejména občanská iniciativa Better Together. Vede ji přední labouristický politik Alistair Darling, bývalý ministr financi ve vládě Tonyho Blaira.
Skotská volbaCAMERON: Nedá se to vzít zpátky, varuje premiér EVROPA: Referendum sledují Katalánci i Baskové EIGG: Cesta skotského ostrova Eigg k zelené soběstačnosti SEVERNÍ IRSKO: Referendum povzbudilo republikány PRŮZKUM: Stoupenci nezávislého Skotska poprvé převážili SKOTSKÝ LÍDR: Snil o nezávislosti a teď děsí Londýn EMOCE: Z královského embrya je politikum |
Iniciativa sdružuje strany, organizace a jednotlivce, které hlásají ne skotské nezávislosti. Vznikla v červnu 2012 s podporou tří hlavních skotských prounionistických stran - labouristů, konzervativců a liberálních demokratů.
Iniciativu podporuje například rocker Mick Jagger či vědec Stephen Hawking, celkem pak asi dvě stovky veřejných osobností, které svým podpisem podpořily výzvu k zachování jednoty Spojeného království.
Tuto výzvu, otevřený dopis Let's Stay Together (Zůstaňme spolu), dosud na internetu podepsalo 73 tisíc lidí. Britská spisovatelka Joanne Rowlingová přispěla na kampaň jedním milionem liber (asi 34 milionů korun).
K odpůrcům odtržení pak patří také britský premiér David Cameron „Neotáčejte se zády k nejlepší rodině národů na světě. Hlasujte, abychom zůstali spolu, hlasujte pro setrvání a hlasujte pro záchranu Spojeného království,“ prohlásil Cameron během svého nedávného vystoupení ve skotském Aberdeenu.
3 Kdo je pro odtržení Skotska?
Za samostatnost Skotska dlouhodobě vystupuje iniciativa Yes, Scotland. Vznikla v roce 2012 jako sdružení vládnoucí Skotské národní strany, skotských zelených a Skotské socialistické strany. Její kampaň je velmi profesionální, zapojilo se do ní množství dobrovolníků, kteří opakovaně navštěvovali skotské domácnosti. Její deklaraci za nezávislost už podepsalo víc jak milion Skotů.
Vůdčí osobností velící k odtržení Skotska je skotský první ministr Alex Salmond. Ten tvrdí, že 300 let stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se „okovů“ vlády sídlící v Londýně.
4 Jak bude referendum probíhat?
Hlasovací místnosti, kterých bude po celém Skotsku 2 608, se otevřou ve čtvrtek 18. září v sedm hodin ráno místního času (8:00 SELČ). Zájemci budou moci o budoucnosti své země rozhodovat až do deseti hodin večer (23:00 SELČ).
Voliči budou odpovídat na jednoduchou otázku: Mělo by Skotsko být nezávislou zemí? Volit mohou jen ze dvou možností: ANO či NE. Pro uznání samostatnosti podle skotského zákona o referendech postačí zisk minimálně 51 procent všech hlasů.
K referendu se přihlásilo celkem 4 285 323 lidí. Díky loni schválenému zákonu se mohou referenda zúčasnit také mladiství ve věku 16 a 17 let. Do hlasování se tak mohou zapojit všichni, kdo splňují minimální věkovou hranici a trvale pobývají na území Skotska, svůj hlas tedy může odevzdat například i Angličan či Velšan žijící v Edinburghu. Do referenda se naopak podle zákona nemohou zapojit Skotové, kteří žijí trvale mimo území své vlasti.
Po uzavření volebních místností bude zahájeno sčítání hlasů. Výsledky volební komise oznámí v pátek 19. září ráno. Podle britských médií by mohly být výsledky oznámeny mezi 7:30 a 8:30 SELČ. Server BBC však uvádí, že na základě částečných výsledků by mohlo být jasno již dříve.
5 Jak vypadají průzkumy před hlasováním?
Když předminulou neděli příznivci odtržení poprvé získali navrch, v Londýně zavládlo zděšení. Podle posledních průzkumů zveřejněných toto úterý by pro samostatnost Skotska hlasovalo 48 procent voličů, pro jednotnou Británii pak 52 procent. Se zahrnutím dosud nerozhodnutých voličů a těch, kteří se referenda nezúčastní, by zachování unie podpořilo 45 procent lidí, zatímco pro odtržení by hlasovalo 41 procent Skotů (více o posledním průzkumu zde).
6 Co se stane, když vyhrají separatisté?
Nezávislost Skotska by musel zvláštním zákonem schválit britský parlament. Celý proces osamostatnění by měl podle Salmonda vyvrcholit v březnu 2016, kdy chce vyhlásit Den nezávislosti. První volby do nezávislého skotského parlamentu by pak proběhly v květnu téhož roku (kompletní dokument v angličtině k procesu osamostatnění Skotska si můžete přečíst zde).
Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb.
7 Na co by spoléhala ekonomika nezávislého Skotska?
Skotsko by se podle ekonomů v následujících letech po vyhlášení samostatnosti zaměřilo zejména na zásoby ropy a plynu v Severním moři (či přesněji daňové příjmy ze skotského podílu). Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů - kolem miliardy liber ročně - má premiér Salmond v úmyslu vytvořit ropný fond podobně jako třeba v Norsku, který by během následujících let vytvořil zásoby ve výši cca 30 miliard liber pro budoucí generace.
Odhady ropných zásob se ovšem dosti různí. Mohly by prý vydržet dalších 30 až 40 let, ale také nemusejí. Skotsko odhaduje roční příjmy na osm miliard liber, odpůrci jeho odtržení na polovinu. Také argumentují tím, že se budoucí naděje staví na něčem, co se nakonec vyčerpá.
Ekonomicky samostatnému Skotsku by se podle separatistů dařilo a každý Skot by po odtržení ročně vydělal dva tisíce liber. Britské ministerstvo financí naopak tvrdí, že každý obyvatel Skotska by byl o 1 300 liber chudší.
8 Co s britským jaderným arzenálem a vojenskými základnami?
Britský jaderný arzenál představuje svého druhu celý průmysl, který ve Skotsku zaměstnává na 80 tisíc lidí. Nejistý by byl osud základy Faslane, kde kotví britské jaderné ponorky. Edinburgh je nechce, jejich přestěhování by však bylo velmi nákladné (podle odhadů by stálo až 2 miliardy liber ) a podle expertů by skončilo až v roce 2028.
Přítomnost jaderných hlavic je jedním ze silných argumentů separatistů pro odtržení, Skotové na jejich provozu prý prodělávají. Zapomínají však říci, že vojenský rozpočet financují daňoví poplatníci z celé Británie.
9 Jak by to bylo s měnou nezávislého Skotska?
V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to však odmítají. Podle britských expertíz jsou podobné měnové unie „plné obtíží“.
Miliony bankovek se přesouvají na sever, kdyby Skoti chtěli vybrat úspory |
Guvernér britské centrální banky Mark Carney uvedl, že oddělené Skotsko a zbytek Británie budou muset uzavřít dohody o „přísných rozpočtových pravidlech“ a o bankovní unii, jinak budou novou měnovou unii ohrožovat „zřetelná rizika“. Tento postoj označuje Salmond za blufování a hrozí, že nezávislé Skotsko může odmítnout podíl na státním dluhu.
Experti vidí čtyři hlavní možnosti - udržet libru jako součást formální měnové unie, používat libru bez měnové unie, přijmout euro či vytvořit vlastní měnu. Do poslední varianty se však Skotům nechce.
V případě používání libry by se Skotsko vzdalo možnosti ovlivňovat svoji měnovou politiku a nadále by bylo závislé na britské centrální bance. Kromě vysokých nákladů by tím země riskovala odliv kapitálu kvůli nízké důvěře trhů.
10 Jak by Skotsko vyřešilo členství v NATO a Evropské unii?
Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. U NATO by byla situace podobná.
Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU.
Historické okamžiky. Skotsko a jeho osud:
26. června 2017 |
