Senát hrál přitom v poslední době klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ prezidenta. Výsledky voleb poslanců, které se konaly také v pondělí, ještě známy nejsou. Podle agentury Reuters si však Duterte zřejmě většinu v dolní komoře udrží.
Duterteho kritici se obávají, že díky většinám v obou komorách parlamentu bude moci prezident snáze prosadit například svůj plán obnovení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či změny ústavy, které by umožnily další funkční období hlavy státu. Podle nynější ústavy se totiž Duterte o druhý mandát ucházet nemůže.
„Popularita prezidenta a přenositelnost jeho popularity je neuvěřitelná, i přes všechny ty kontroverze,“ řekl agentuře Reuters politolog Edmund Tayao. Podle některých expertů se volební kampaň prezidentových spojenců, kteří kandidovali do Senátu, nezaměřovala ani tak na volební program, jako na Duterteho osobu a jeho vládnutí.
Filipínci hlasovali v pondělí o 12 ze 24 senátorů a podle předběžných výsledků zvolili devět Duterteho spojenců. Opozice tak bude mít v novém Senátu zřejmě jen čtyři senátory, z nichž senátorka Leila de Limaová je už dva roky ve vězení.
Tato právnička bojující za lidská práva, která se netají kritikou krvavé protidrogové kampaně filipínského prezidenta, je viněna z korupce. Limaová obvinění odmítá jako politicky motivovaná. „Věděli jsme, že nemáme vítězství jisté, budeme ale pokračovat v našem boji za spravedlnost a lepší budoucnost našeho lidu,“ řekl současný opoziční senátor Francis Pangilinan.
K pondělním volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří kromě poloviny Senátu volili i celou Sněmovnu reprezentantů, která má přes 240 členů, a místní samosprávu. Oficiální výsledky se očekávají příští týden.
Duterte pohrozil Kanadě válkou. Důvodem jsou tuny odpadků |
Nynější volby byly považovány za referendum o vládě prezidenta Duterteho v polovině jeho šestiletého mandátu. Duterte vyhrál volby v roce 2016 mimo jiné díky slibu vymýtit v zemi ilegální obchod s drogami.
Jeho protidrogová kampaň však vyvolala kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení. Jeho obětí se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Protidrogové tažení Duterteho vlády si vyžádalo za tři roky na 5 000 obětí.
