Z loňských sponzorských darů musela strana navíc vrátit dohromady tři miliony korun, když se ukázalo, že jsou s nimi spojeni zadlužení lidé čelící exekucím.
Finanční kondici ODS nepřidal ani výsledek posledních dvojích voleb. Ty první se odehrály loni na podzim a kdysi bohatý příjem za poslanecké mandáty se oproti předchozímu volebnímu období smrskl z více než 45 milionů ročně na 13,6 milionu (místo 53 má ODS 16 poslanců).
V případě čerstvě skončených evropských voleb ODS dostane při sazbě 30 korun za hlas necelých 3,5 milionu korun (za zhruba 116 tisíc voličů). Příjem z eurovoleb tak nepokryje ani náklady na volební kampaň, která podle informací MF DNES stála zhruba 10 milionů.
O špatné finanční situaci se přitom hovořilo v ODS už před volbami - konkrétně o tom, že by se kvůli některému z dluhů mohla strana dostat do větších potíží.
Zaměstnancům se může zpozdit výplata
Podle zdroje MF DNES to řešilo grémium strany. Při dotazu, zda padlo slovo insolvence, jsou jeho členové velmi opatrní. "Bavili jsme se o tom, že v tuhle chvíli má ODS věřitele, které je nutné řešit rychle," říká místopředseda strany a senátor Miloš Vystrčil.
Na jednání o insolvenci si prý nevzpomíná. "Ale mohlo to padnout při analýze rizik," připouští. Další oslovení členové grémia pak říkají, že momentálně o žádné konkrétní hrozbě nic nevědí, ale že by to bylo liché téma, netvrdí.
Financování strany měl speciálně na programu také senátorský klub ODS před třemi týdny. "Máme nějaké dluhy a naše příjmy se krátí," shrnuje situaci senátor Jiří Oberfalzer.
Dalším příznakem, jak si ODS potíže s financemi připouští, je i to, že stranická centrála už podle informací MF DNES dvakrát upozornila zaměstnance, že se jim může zpozdit výplata mezd. Stejné zdroje však říkají, že dosud se něco takového nestalo.
