Babička čtyřiatřicetileté Zuzany z Brna už několik měsíců urputně kašle. Mladá žena, která brzy porodí první dítě, ji proto nechala vyšetřit u praktického lékaře. Bála se totiž dávivého kašle. Onemocnění, které je nejrizikovější pro kojence do jednoho roku a kterým se děti nejčastěji nakazí právě od svých nejbližších, tedy matky, otce, sourozenců nebo prarodičů. Podle statistiky je rodina zdrojem nákazy dávivým (černým) kašlem v 67 procentech případů.
Jenže i přes povinné očkování počet nakažených tímto vážným onemocněním u nás stále roste. Loni epidemiologové zaznamenali 752 případů, z toho 49 byly děti do jednoho roku. To je meziročně poloviční nárůst. „Je to velké číslo, protože průměrně onemocní dvacet až třicet dětí za rok,“ varuje epidemioložka Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. Například v roce 2017 onemocnělo 22 dětí, sedmnáct z nich bylo neočkovaných. Přitom ochránit narozené dítě do doby, než může být samo od 3. měsíce očkováno, je možné. Jen se o tom neví.
V těhotenství se dá očkovat!
Když nastávající maminka Zuzana zjišťovala, jak může své dítě po porodu chránit, narazila. Nejasné informace dostala od praktického lékaře, v ordinaci gynekologa našla jen odkaz na zdejší fakultní nemocnici. „Na uvedených kontaktech nikdo nic moc nevěděl. Pak si mě chvíli přepojovali na infekčním, ale nedozvěděla jsem se nic,“ popisuje své zkušenosti.
Reálná a jednoduchá možnost nicméně existuje. Těhotné ženy se totiž mohou dát proti dávivému kašli očkovat a přenesenými protilátkami dítě po narození ochránit. „Je to efektivnější, než kdyby se nechaly očkovat před těhotenstvím nebo těsně po porodu. Velké studie prokázaly snížení počtu úmrtí novorozenců o 49 procent a zároveň nebyly zaznamenány nežádoucí účinky vakcinace v těhotenství,“ říká vedoucí lékařka gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice v Liberci Dagmar Zemanová.
Tragický osud dítěte je varováním pro rodičePoslední obětí dávivého kašle u nás byla v roce 2016 dvouměsíční holčička. Její potíže začaly rýmou a kašlem. Odmítala kojení. Nejdříve ji přijala okresní nemocnice a lékaři mimo jiné zahájili oxygenoterapii. Po šesti dnech, kdy se její stav zhoršil, převezli pacientku na JIP ústecké nemocnice. Ze série vyšetření měli lékaři už v té době podezření na dávivý kašel jako příčinu potíží. Za další dva dny byla bakterie Bordetella pertussis (bakteriální původce dávivého kašle) skutečně potvrzena. Ještě ten večer se však stav holčičky prudce zhoršil a byla napojena na řízenou umělou plicní ventilaci. Lékaři začali zařizovat přeložení na ECMO (náhrada funkce srdce a plic pomocí mimotělního oběhu). K převozu do Prahy ale už nedošlo. Patnáct hodin po rychlém zhoršení stavu dítě zemřelo. Následné epidemiologické šetření prokázalo bakterii dávivého kašle u jeho příbuzných. |
Případ Zuzany, která o této možnosti dříve neslyšela, potvrzuje podle lékařů jeden z mýtů, který je mezi těhotnými bohužel velmi rozšířen, tedy že v těhotenství se nedá očkovat. Potvrzuje to i praxe. Očkovaných gravidních žen jsou u nás dle odhadů ministerstva zdravotnictví jen jednotky procent, ačkoli to doporučuje jak Světová zdravotnická organizace (WHO), tak od roku 2015 i česká Národní imunizační komise. „Přes všechna doporučení není očkování aktivně nabízeno praktickými lékaři ani registrujícími gynekology, proto se u těhotných téměř neprovádí,“ potvrzuje Zemanová. Přitom třeba ve Španělsku, kde platí stejná doporučení jako u nás, je proočkovanost těhotných proti dávivému kašli až devadesátiprocentní.
Nakazí vás jen člověk
Zuzana nakonec po několika dnech zjišťování uspěla až ve Státním zdravotním ústavu, kde ji naočkovali trojvakcínou (tetanus/záškrt/dávivý kašel) za 850 korun.
Pro ženy, které se v těhotenství z nějakých důvodů nechtějí nechat očkovat proti dávivému kašli, existuje ještě další možnost, takzvaná cocoon strategie, tedy přeočkování nejbližších lidí z okolí novorozence. „Toto onemocnění je přenosné z člověka na člověka, není možné, aby se dítě nakazilo jen tak ze vzduchu,“ vysvětluje Fabiánová.
Důvodů, proč roste počet lidí nakažených dávivým kašlem, je více. Jedním z nich je fakt, že časem dochází k vyvanutí imunity po očkování. Podobné je to u tetanu, který se přeočkovává každých deset až patnáct let.
K šíření infekce přispívá i klesající povinná proočkovanost. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že počet dětí, které do dvou let dostaly všechny dávky kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a žloutence typu B, klesl z více než 99 procent v roce 2013 o celých sedm procent.
Navíc bakterie, která nemoc způsobuje, se na očkovací látku adaptuje. Celkově od roku 1997 onemocnělo dávivým kašlem 421 dětí do jednoho roku, z toho celých 71 procent během prvních tří měsíců života, tedy dříve, než mohly dostat první vlastní očkovací dávku.
Těhotným ženám ale WHO doporučuje také očkování proti chřipce. Průběh nemoci je totiž v těhotenství kvůli snížené imunitě mnohem závažnější a žena může i potratit.
Kdy očkovat v těhotenství proti černému kašli a chřipce● Dávivý (černý) kašel Těhotné by měly být očkovány mezi 28. až 36. týdnem gravidity. Ženám, které nebyly v těhotenství očkovány, je doporučena jedna dávka vakcíny hned po porodu. V EU doporučuje očkování těhotných také Velká Británie, Španělsko, Nizozemsko či Belgie. ● Chřipka Vhodné je očkovat ještě před plánovaným početím. V těhotenství je pak možno a také doporučeno WHO očkovat nebo přeočkovávat ve II. a III. trimestru gravidity. |
