Koncem ledna oznámili zástupci Spojených států a radikálního islámského hnutí Tálibán, které ovládá asi půlku území Afghánistánu, že dokončili návrh mírové dohody. Ta předpokládá stažení zahraničních sil ze země do 18 měsíců od jejího podepsání.
Ministr obrany Lubomír Metnar
„Pokud dojde ke změnám a dojde třeba ke snížení počtu nebo ke stažení amerických vojáků, tak my na to budeme adekvátně reagovat. Pokud z Afghánistánu odejdou Američané, odejdeme také,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo český ministr obrany Lubomír Metnar.
Zároveň však upozornil, že o možném stahování vojáků ze Sýrie a Afghánistánu mluví americký prezident Donald Trump, o ničem však není dosud rozhodnuto. „Je to apel, který vyslal, ale k faktickému stažení vojsk povede dlouhá cesta,“ řekl Metnar k hlavě Spojených států.
Pokud by podle ministra obrany dobře dopadla politická jednání, která by vedla ke stabilitě v Afghánistánu, tak by se nemusela zhoršit tamní bezpečnost.
Stažení vojáků ze zahraniční mise podporoval loni bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), a to po tom, co v zemi padli čtyři čeští vojáci. Proti se naopak postavil prezident Miloš Zeman. „Armáda má nejen v Afghánistánu zůstat, ale budu podporovat i její případné navýšení,“ uvedl prezident republiky.
V listopadu, tedy ještě před oznámením Spojených států o možném stažení, Zeman varoval, že afghánská armáda není připravena zemi chránit a přítomnost vojáků na zahraniční misi je jediným způsobem, jak Česko dokáže bojovat proti islámskému terorismu a snížit tak riziko možného útoku v tuzemsku.
I po 17 letech od invaze vedené USA do Afghánistánu, jejímž cílem bylo zbavit Tálibán moci, kontroluje hnutí téměř polovinu země. Ve chvíli, kdy se objevily zprávy o pokroku ve vyjednávání mezi Tálibánem a Spojenými státy, pokračovalo islámské hnutí v útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám.
V rámci mise Resolute Support (Rozhodná podpora) řízené Severoatlantickou aliancí a v rámci své protiteroristické mise zaměřené proti skupinám jako Islámský stát a Al-Káida mají Spojené státy v Afghánistánu zhruba 14 tisíc vojáků. Česko má v Afghánistánu asi 250 vojáků.
