Pro Památník Tomáše Bati i pro město to byla výjimečná chvíle. Jakmile bude seskládaný model stroje, který je vyrobený v původní velikosti, centrem prosklené budovy, měl by se stát i lákadlem pro místní a turisty.
„Opravu památníku jsme Tomáši Baťovi, jakožto zakladateli velkého Zlína, dlužili,“ připomněl náměstek primátora Miroslav Adámek.
Původně bylo v památníku otevřeném rok po Baťově smrti letadlo seskládané přímo z trosek osudného stroje. Co se stalo s letadlem po roce 1948, kdy bylo převezené do hangáru letiště v Otrokovicích, není jasné. Zřejmě si jej postupně rozebrali zaměstnanci letiště.
Když ve čtvrtek dopoledne k památníku dorazila maketa letadla, ještě nebylo nic hotovo. Navíc záhy začalo pršet. Dělníci odkryli plachtu, kterou byl zakrytý trup. Jeřáb ho zvedl a za pomoci mnoha rukou ho pomalu dostával hlavním vstupem bez dveří do budovy.
„Ještě trochu nahoru, tak dvacet čísel,“ zaznělo a vzápětí jeřáb povolil. Trup dosedl na dva paletové vozíky, na nichž byly palety, matrace a molitan.
Vozíky pak muži zatáhli dovnitř a letadlo se záhy ocitlo na svém téměř původním místě. Přední částí směřovalo do města, aby Baťa pomyslně viděl na svoji továrnu. Pak následovala křídla, které muži přenesli z náklaďáku dovnitř bez použití techniky.
Během čtvrtečního dne odborníci letadlo složili a v pátek ho budou umisťovat pod strop na podpěry.
„Přivezeme velký mechanismus, který letadlo přizvedne. Jde o speciální jeřáb, který projde i malými dveřmi,“ přiblížil Tomáš Slovák, obchodní manažer firmy Ganas. Ta se zabývá výrobou zdvihací techniky a na usazení letadla se podílí.
„Do stropu nemůžeme vrtat. Museli jsme hledat jiný způsob, abychom tady nic nenarušili,“ zdůraznil.
Budova je v původním stavu, v jakém vznikla v roce 1933 podle návrhu Baťova dvorního architekta Františka Lýdie Gahury. Podlaha je červená, sloupy bílé, zábradlí schodiště modré, takže interiér má barvy trikolory.
Už dříve odsud zmizelo vybavení a přístavby, jež tvořily zázemí pro zlínskou filharmonii a galerii, kdy tam působily.
„Musíme být velmi opatrní. Jenom nasunout podpěru do korpusu letadla nebude sranda,“ tuší Slovák.
Letadlo tvoří dva tisíce částí
Už ve čtvrtek bylo zřejmé, že památník, který je sám o sobě velmi atraktivní, získal další rozměr. Stroj, i když jde jen o maketu, je působivý. Je černobílý a od původního funkčního stroje se liší tím, že v něm není motor, palubní deska a několik dalších drobností.
„Kdyby mělo letadlo všechno, co má mít, tak by mohlo létat. Konstrukčně je autentické, jen byly použity nové technologie,“ přiblížil Pavel Velev z Nadace Tomáše Bati, která výrobu modelu zajišťovala. „Jsem z toho nadšený, i když výroba nebyla jednoduchá a trvala déle než rok,“ doplnil.
Konstrukce makety je z duralového plechu. Nejdříve museli odborníci vytvořit v počítači 3D model a podle něho firma vyrobila potřebné díly, které následně dávala dohromady.
Letadlo tvoří asi dva tisíce malých a velkých částí, když nepočítáme obrovské množství nýtů, jimiž jsou většinou spojené.
„Nejtěžší bylo ohnout vlnitý plech do tvaru křídel. Každá vlnka, která na něm je, se musela dělat samostatně. Nebyly vylisované velkým lisem,“ nastínil Velev.
V pátek večer už má být letadlo na svém stálém místě, takže návštěvníci Památníku Tomáše Bati si na ně budou moci z balkonu uvnitř budovy brzy téměř sáhnout.
„Letadlo se mi líbí. Je na něm vidět ruka leteckých výrobců, není to jenom náhražka,“ těšilo architekta Petra Všetečku, který je autorem přestavby památníku.
Konečně bude moci ocenit i dokonalý Gahurův záměr, který z budovy vytvořil vlastně moderní katedrálu s dominantu letadla.
„Gahura mohl letadlo chápat jako levitující kříž. V kompozici stavby fungují dvě hlavní osy, vstupní a schodišťová, které se protínají v kabině letadla, kde Baťa naposledy vydechl. Je to dokonalé,“ kochal se Všetečka. Totéž budou moci učinit od příštího týdne také obyvatelé města a jeho návštěvníci.
