Výjimečná příležitost se jí naskytla o v pátek a sobotu, kdy ve Zlíně lidé ze štábu připravovaného filmu Zátopek vykupovali historické oděvy ze 40. až 60. let. Marie Kostelecká se synem přinesli do zlínského zámku dvě vrchovaté krabice a dva veliké pytle plné kabátů, sak, košil, mikin, ale také spodního prádla.
„Nejdřív jsem se zdráhala nabízet i trenýrky, spodky nebo nátělníky, ale nakonec to byly věci, které udělaly filmařům největší radost,“ usmívala se Kostelecká.
Šaty najdou využití
Její dědeček František Lata byl jedním z vedoucích pracovníků firmy Baťa. Když ale na začátku třicátých let náhle zemřel, nechal po sobě čtyři děti.
„Tatínek i jeho sourozenci museli žít velmi skromně. To je nejspíš důvod, proč byli nesmírně šetrní i ke svému oblečení. Neviděla jsem, že by tatínek něco vyhodil. Při dnešním konzumním stylu života je to už něco nemyslitelného,“ poznamenala žena, která je ráda, že šaty najdou smysluplné využití. „Nebylo pro mě důležité dostat za ně od štábu peníze. Největší odměnou je, že neskončí v koši nebo v kontejneru.“
Oblečení z let 1940 až 1968
Filmařům zase udělal radost nejen perfektní stav oblečení, ale také to, že se lidé většinou trefovali do správného období.
„Sháněli jsme oblečení od roku 1940 po rok 1968. Je to dáno tím, že ve filmu vidíme Zátopka v různých fázích života a poslední linka se týká právě roku 1968,“ upozornila kostýmní výtvarnice filmu Kateřina Štefková.
Zlín si pro výkup filmaři vybrali i díky jeho propojení s legendárním atletem Emilem Zátopkem. Týden předtím vybírali oděvy i od lidí v Brně a v obou městech jim lidé donesli velké množství dobových kousků.
Pro vznik filmu je to nesmírně důležité. I když se totiž část kostýmů bude muset nechat vyrobit, vykoupené originální věci dodají potřebnou autenticitu. A to nejen hlavním postavám, ale i stovkám lidí v komparzu.
„Proto pro nás byly cenné i zdánlivě obyčejné věci jako staré tepláky a tepláková bunda s kovovým zipem. Mám radost i z baloňáků a bundiček z padesátých let. Využijeme je pro velké množství komparzu při scénách na stadionech,“ naznačila Štefková.
Tretry poslouží jako vzor
Ve Zlíně dokonce lidé přinesli několikery dobové tretry. Herci je sice přímo nepoužijí, protože by se při běhu mohly rozpadnout, ale poslouží jako vzor pro výrobu nových.
Pro výrobu dobových sportovních kostýmů jako podklad poslouží například sportovní ročenky klubu SK Baťa z roku 1940 až 1944.
„Štěstí je, že se takové dokumenty vůbec zachovaly. Pomohlo nám to rozklíčovat, jaké dresy tehdy sportovci nosili, jaká byla barevnost, jaká používali loga a podobně,“ vysvětlil Jiří Madzia ze Zlína, který u filmu pomáhá jako rešeršista.
Móda, která vypadala jako spodní prádlo
Unikátní fotografie odhalily tehdejší neobvyklou „sportovní módu“: trenýrky vytažené na pas, bílé nátělníky či trika. „Na fotografiích z běhu Zlínem vypadají tehdejší mladí mužové jako odění do spodního prádla. Dnes to může působit kuriózně, ale oč chudší oblečení měli, o to větší radost z nich vyzařuje. Není to nic, čemu bychom se měli posmívat. Ostatně ani Zátopek nebyl při tomto svém prvním závodě špičkově vybaven,“ upozornila kostýmní výtvarnice, která si už při probírání šaty představovala, jak padnou konkrétním hercům.
„Některé tipy už mám, rozhodnu se ale až na kostýmních zkouškách,“ dodala.
Film Zátopek režiséra Davida Ondříčka se začne natáčet od letošního jara až do prosince. Filmaři během natáčení navštíví například i finský stadion v Helsinkách, některé scény vzniknou i přímo ve Zlíně.
