Velikonoce už jsou sice za námi, ale i tak bychom se k jednomu jejich aspektu rádi vrátili. Hlavním symbolem velikonočních svátků je pestře malované slepičí vajíčko, proto snad nebude špatný nápad představit druhohorní kuriozitu z této kategorie – největší dinosauří vejce všech dob.
Přesněji řečeno, největší dosud objevené fosilní vejce. Ačkoliv je pravděpodobné, že z jistých fyzikálních a biologických důvodů asi žádné vejce již o mnoho větší být nemohlo.
Jak veliké je? Na začátku musíme zapomenout na druhořadé akční filmy, ve kterých se dinosauři či jakási jim vzdáleně podobná monstra líhnou z vajec o velikosti dospělého člověka nebo ještě vyšších. Tak velké vajíčko by muselo mít skořápku tak silnou, že by v ní žádné embryo nemohlo dýchat a ani by se nedostalo ven. Musíme se tedy spokojit s menšími vejci, ale i tak se jedná o gigantické exempláře. Alespoň pokud je porovnáme právě se slepičími vajíčky o délce asi pěti až šesti centimetrů.
Největší fosilní dinosauří vajíčka, která zatím paleontologové objevili, jsou až přes šest decimetrů dlouhá, mají oválný tvar a byla odkryta v čínské provincii Che-nan. Již roku 1995 dostala vědecké jméno Macroelongatoolithus xixianensis a dosahují délky od 34 až po fantastických 61 centimetrů. Jejich šířka pak činí v nejširším místě 13 až 18 centimetrů a samotná tloušťka zkamenělé skořápky má u těchto vajíček hodnotu 1,2 až 4,75 milimetru.
Nejedná se však o jediný oodruh s obřími rozměry (předpona oo- není omyl; znamená, že jde o druh či jiný taxon, známý pouze z vejce, pozn.red.). Zkamenělá vajíčka popsaná jako oodruh Megafusoolithus qiaoxiaensis, pocházející z čínské provincie Če-ťiang, vykazují délku až 40 cm a šířku 13 cm. Jen nepatrně menší jsou pak podobná fosilní vejce z Jižní Koreje, pojmenovaná jako Macroelongatoolithus goseongensis. Ta dosahují délky až 39 cm a šířky 11,5 cm.
Jedná se tedy o skutečně obří exempláře, mnohem větší než vejce slepic, ale například i pštrosů (pštrosí vejce má hmotnost 750–1600 gramů, na délku má obvykle 15 cm, na „výšku“ 13 cm, pozn.red.) „Obří“ dinosauří vajíčka jsou mimochodem známá i z jiných míst světa, například ze Spojených států amerických nebo z Indie, obvykle bývají však mívají podstatně méně než 60 centimetrů na délku. Kteří dinosauři tedy tyto „obry“ mohli snášet?
Co prozradil Baby Louie
Až donedávna byla příslušnost původců těchto vajec, zejména z oočeledi Elongatoolithidae, zahalena tajemstvím. Zatímco předchozí rekord v podobě kulatého vejce o délce 30,5 cm byl přisouzen evropskému sauropodovi druhu Hypselosaurus priscus, u obřích oválných vajec z Číny nebylo nic zcela jisté.
Nebyla totiž objevena žádná kostra dinosaura, který mohl vejce naklást v přímé asociaci s hnízdem a žádný dospělý exemplář nebyl objeven ani s fosilními vajíčky v břišní dutině, tedy před nakladením. Spekulovalo se i o tom, že obří vajíčka ve velkém kruhovém uspořádání by mohla patřit nějakému obřímu tyranosauridovi (nejspíše druhu Tarbosaurus bataar).
Pomohl pak až unikátní objev jedince, známého jako „Baby Louie“, dosud nevylíhnutého oviraptorosaura uchovaného v těsné blízkosti vajec, opět popsaných jako Macroelongatoolithus. Tento dinosaurus, žijící v období rané svrchní křídy (asi před 90 miliony let), dostal v roce 2017 jméno Beibeilong sinensis.
Obří vejce jsou každopádně značně podobná menším vajíčkům druhu Citipati osmolskae, jehož fosilní kostra byla objevena v přímé asociaci s hnízdem. Ačkoliv tedy ještě mohou panovat určité pochybnosti, je téměř jisté, že původcem vajec byl nějaký velký oviraptorosaur („ptákům podobný“ teropodní dinosaurus).
Jedním z pravděpodobných původců obřích vajíček mohl být velký druh Gigantoraptor erlianensis z pozdní křídy Číny. Tento až 2 tuny vážící opeřený teropod se zřejmě líhl z vajíčka dlouhého kolem půl metru. Zda je však původcem rekordně velkých exemplářů s délkou až 61 cm, právě tento druh nebo někdo z jeho blízkých příbuzných, to zatím není jasné.
Takovým druhem mohl být například obří čínský Gigantoraptor erlianensis, který byl s délkou až 8,6 metru a hmotností 1,5 až 2 tuny zdaleka největším známým zástupcem své skupiny. Podobně obří vejce kladly do hnízd samice velkých oviraptorosaurů i na území Severní Ameriky, kde patřil k velkým druhům například 3,5 metru dlouhý a zhruba 250 kg vážící Anzu wyliei ze souvrství Hell Creek.
Původcem těch největších exemplářů však byl pravděpodobně ještě větší, vědě dosud neznámý druh oviraptorosaura. Gigantická vajíčka byla do hnízd kladena ve velkých snůškách až o 26 kusech, přičemž vytvářela v hnízdě kruh o průměru 2 až 3,3 metru. Na jejich kladení a pozdější líhnutí musel být jistě úžasný pohled!
