Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvLidovky citují dánská média, podle nichž „z Moskvy přibyvší cestující oznamují, že Trockij dal Lenina zatknouti a provolal se sám za diktátora. Příčina této události spočívá prý v různosti názorů o bolševických reformách. Lenin se prý snažil o připojení se k menševikům a chtěl prý provésti odstranění teroru“.
V dalších číslech Lidových novin už zpráva nemá pokračování. Lenin je opět uváděn jako bolševický vůdce a Trockij jako vrchní velitel Rudé armády a lidový komisař vojenství.
Zkreslené informace o dění v Rusku, které ochromovala krvavá občanská válka, potvrzují skutečnost, že evropská veřejnost neměla o vývoji v největší zemi na světě dostatek informací.
V Rusku sice pobývalo několik západních diplomatů a novinářů, ale ti se jen obtížně orientovali v bolševické hierarchii. Navíc jen několik z nich se osobně setkalo s komunistickými vůdci. Zpráva o Leninově zatčení mohla být jak záměrnou dezinformací, tak převzetím neověřené pomluvy.
Lenin měl ve skutečnosti moc pevně v rukou. O zastavení revolučního teroru vůbec neuvažoval a Trockému přes dílčí rozdílné postoje důvěřoval. Na začátku roku 1919 naopak oba připravovali bolševickou ofenzivu na západ.
Lenin chystal založení Komunistické internacionály, která měla bolševismus šířit po celé Evropě, a pověřil Trockého přípravou zahraniční intervence do Polska, Maďarska, Československa nebo Itálie, která však o několik měsíců později skončila neúspěchem Rudé armády před Varšavou.