Praha 2015: šest medailí.
Bělehrad 2017: sedm evropských kovů, vyrovnání historického maxima a v prestižním umístění národů pátá příčka.
Letos z Glasgow česká výprava odjíždí s jedním bronzem zásluhou koulaře Tomáše Staňka. V tabulce reprezentací Češi obsadili dělené 23. místo společně s Maďarskem a Litvou.
Ve výčtu medailí je poprvé v samostatné historii předstihli Slováci, když jim k tomu stačilo vítězství sprintera Jána Volka v běhu na 60 metrů.
„Tomáš Staněk nebyl spokojený, jeho sezona dvou závodů nebyla ideální. Možná škoda, že v kvalifikaci měl jen jeden pokus. Kdyby jich šel víc, mohl se seznámit s kruhem, ale jinak všechna čest,“ pustil se do hodnocení Dvořák.
Druhým medailovým želízkem byla mílařka Simona Vrzalová, čerstvá česká rekordmanka v hale. Proč neuspěla?
Hodně se vydala v pátečním rozběhu. Tím splnila hlavní úkol: dostat se do finále, což se jí v hale dosud nepodařilo. Finále poté běžela téměř celé ve druhé dráze, což bere síly, nasčítá se to. Nedokázala si vybojovat místečko u mantinelu. A to je přesně ono, není to mítink v Ostravě, kde běží dvě tři hvězdy. Tady jsou připraveni všichni.
Jsou halové šampionáty opravdu tolik specifické?
Atletika na halovém oválu je drsná. Moment zaváhání může stát hodně. Někteří atleti se musí naučit závodit.
HME v Glasgowspeciální příloha iDNES.cz
|
O to víc asi mrzí letošní absence halového krále na čtvrtce Pavla Masláka, že?
On je halový specialista. Na šampionátech se vždy dokázal vyždímat. Neříkám, že by tady s Warholem (vítěz ve vyrovnaném evropském rekordu 45,05 sekundy) bojoval o zlato. Ale medaile navíc by byla veselejší.
Kousek od ní byl v běhu na 1500 metrů čtvrtý Filip Sasínek.
Ale to se můžeme bavit pouze kdyby. Klukům na oválu se nedá nic říct, snažili se, ale není to běh na pražských přeborech nebo na mistrovství republiky, to je ten zásadní rozdíl.
Jste z konkrétních výkonů vyloženě zklamaný?
Někteří atleti zazávodili dobře, nikdo nezklamal. Sprinty tady ale prostě pohořely.
S vysokými ambicemi do Glasgow přiletěl i čtvrtkař Jan Tesař, který ale skončil už v rozběhu na zemi. Co on musí zlepšit?
Na první dvoustovce musí být rychlejší o vteřinu, což je ale hrozně složitý. Možná kdyby byl trpělivější při seběhu. Přijel sem s časem na finále, třeba i na medaili. Ale ono se tu závodí trochu jinak.
A jak jste jako bývalý desetibojař sledoval počínání Jiřího Sýkory? Před šestou disciplínou ho odvezli na nosítkách z haly. Večer ale naskočil do závěrečného kilometru a závod dokončil desátý.
Jsem hlavně rád, že nastoupil do poslední soutěže, když byl schopen. Pro něj jako závodníka je to plus. To, co se při tyčce stalo, byla scéna až teda srdcervoucí... Ale jenom proto, že oni nevěděli, co mu je, a nevěděli, že v sobotu při výšce se tam válel stejně. Akorát tentokrát byli akční, takže si mysleli, že umírá. Musí se dát hlavně zdravotně do pořádku, protože takhle se závodit nedá.
