„Účastníky repatriačního programu jsou v současné době zejména čeští krajané z Ukrajiny a Venezuely,“ říká Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra. V ubytovně by mohli navrátilci zůstat až půl roku.
Místo, které si ministerstvo pro ubytovnu vyhlédlo, je několik let opuštěná budova takzvaného pavilonu H, která naposledy sloužila jako archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ta se jej coby nepotřebného majetku před rokem zbavila, a tak přešel pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Úřad nyní budovu převádí na ministerstvo vnitra. To se ovšem nelíbí městu Kostelec nad Černými lesy ani jeho obyvatelům, kteří proti záměru ve velkém podepisují petici. Zařízení označují za „ubytovnu pro uprchlíky“.
„Žádáme Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby přehodnotil svoje rozhodnutí převést budovu pavilonu H v areálu bývalého sanatoria v Kutnohorské ulici č. p. 1102 v Kostelci nad Černými lesy na Ministerstvo vnitra ČR se záměrem vybudovat v této lokalitě ubytovnu pro uprchlíky,“ stojí v petici.
Vedení města považuje označení „uprchlíci“ pro krajany za nekorektní a tím pádem petici za zavádějící.
Masové podepisování petice
Podle Jana Bukáčka, jednoho z členů petičního výboru, který v Kostelci v posledních komunálních volbách neúspěšně kandidoval za nyní opoziční uskupení Kostelec sobě, je o petici mezi lidmi velký zájem.
„Uveřejnili jsme ji zhruba před čtrnácti dny. Nedokáži zatím odhadnout, kolik pod ní již máme podpisů, ale je to hodně masové. Připojují se i okolní obce. Jen na jednom sběrném místě máme přibližně 150 podpisů a takových míst je tak patnáct, převážně v obchodech,“ uvádí Jan Bukáček.
Podpisy chce výbor sbírat až do konce března a pak petiční archy zašle jak ÚZSVM, tak i ministerstvu vnitra.
„Petice proti ubytovně? To víte, že jsem ji podepsala, ta je teď všude. Snad v každém obchodě ve městě,“ říká Jaroslava Dvořáková, obyvatelka jednoho z bytových domů v areálu sanatoria. „Mělo by tam být spíš bydlení pro místní. Navíc mám obavu, co za lidi by se sem nastěhovalo,“ dodává.
Na otázku, zda podepsali petici, přikyvuje i pět dalších náhodně oslovených lidí.
„Myslím si, že by se to mělo využít jako domov pro seniory nebo mateřská škola,“ hodnotí Jiří Bohata, další náhodně oslovený, který v bývalém nemocničním areálu žije celý život a i dětský pavilon zná jako málokdo. Kdysi tam dělal sanitáře, pak zahradníka a nakonec i správce.
To, že by se pavilon H nevyužil pro potřeby města, vidí jako hlavní problém i tvůrci petice. „To místo je ideální jak pro mateřskou či základní školu, tak i pro domov důchodců. Záměr ministerstva naruší celou koncepci rozvoje lokality,“ míní Jan Bukáček, zároveň ale dodává, že zmíněné české krajany považuje jen za ekonomické emigranty, tedy je ani nechce.
Poté, co bylo město Kostelec nad Černými lesy koncem minulého roku informováno o záměru ministerstva vnitra, usneslo se místní zastupitelstvo, že potvrzuje svůj dlouhodobý záměr využít pavilon H pro veřejné, zejména sociální služby. Ty navíc považuje za jediné vhodné využití.
„Záměr ministerstva vnitra nám byl jen oznámen. Nikdo se nás neptal. Pavilon se přitom město do svého vlastnictví snaží získat prokazatelně již od roku 2004. Dokonce za něj bylo ochotné i zaplatit.
Zhruba před pěti lety byla částka k jednání stanovena asi na 12 milionů korun. Tehdy to mělo ve správě ministerstvo zdravotnictví, které objekt označilo za zbytný majetek, a byl odsouhlasen záměr prodeje. Pak se ale změnila politická reprezentace a z prodeje sešlo,“ popisuje starostka Jana Havelková (TOP 09).
Ministerstvo má přednost
Město má o pavilon zájem i dnes. Přestože už je podle informací od ÚZSVM budova v převodu na ministerstvo vnitra.
„Hospodaření s majetkem státu se řídí zákonem o majetku státu. Ten stanovuje, že převést majetek na třetí osobu, tedy například na obec, lze pouze pokud o majetek nemá zájem jiná státní instituce, tedy je-li majetek pro stát nepotřebný. To se ovšem v tomto případě nestalo,“ vysvětluje Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.
Podle starostky Havelkové se ale o pavilon bude město ucházet i přesto, že v areálu sanatoria má ve svém vlastnictví jiné prázdné objekty. Některé opravdu velké. Problém ale je, že na rozdíl od bývalého dětského oddělení jsou velmi zchátralé.
„Pavilon H je oproti nim v dobrém stavu a je bezbariérový, mohl by to být domov pro seniory, domov se zvláštním režimem či obojí,“ přibližuje Havelková. A byť hájí zájmy obce, označení „uprchlíci“ v případě záměru ministerstva odmítá. „Má se jednat o české krajany,“ opakuje.
Areál takzvané sanatorky má něco málo přes 42 hektarů, přičemž jeho velkou část tvoří les. Zejména po zabrání sanatoria sovětskou armádou v roce 1971 tu vznikla řada staveb. Některé dnes slouží k bydlení, jiné k výrobě a podnikání. Část budov, převážně v majetku města, je ale stále prázdných a chátra. V lese v blízkosti ministerstvem vnitra požadovaného pavilonu H je dnes například skautská klubovna. U vjezdu do celého areálu sídlí obvodní oddělení Policie České republiky.
Ubytovna pro krajanyZatím podobné zařízení funguje jen v Jihočeském kraji, ministerstvo vnitra ale pro něj potřebuje jiné využití, a tak by se mělo přesunout do Kostelce nad Černými lesy. Ministerstvo vnitra tam chce využít prázdný objekt bývalého dětského oddělení místní léčebny a zřídit v něm specializované zařízení pro krajany vracející se do České republiky, kteří mají prokazatelně český původ. „Objekt by sloužil jako zázemí pro poskytnutí prvotní asistence českým krajanům na území České republiky. Ministerstvo vnitra v něm rozhodně neplánuje otevřít jakýkoliv typ uprchlického zařízení,“ upozorňuje Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra. Ubytovna by fungovala v rámci asistenčního programu ministerstva vnitra pro české krajany. Program není teritoriálně omezen, tudíž se ho mohou účastnit příslušníci všech krajanských komunit ze třetích zemí, zejména z oblastí kde jsou ohroženi bezpečnostně, ekonomicky, či sociálně. V současné době jsou účastníky programu zejména čeští krajané z Ukrajiny a Venezuely. V ubytovně by ministerstvo vnitra zajišťovalo asistenční služby, včetně přípravy na život v ČR. Ubytování bude možné na maximální dobu 6 měsíců. „V praxi je ale doba pobytu klientů přibližně 60 dní. V rámci asistenčního programu je klientům poskytována zejména profesionální sociální práce, právní poradenství, pomoc při vyhledání trvalého bydlení a zaměstnání,“ uvádí Ondřej Krátoška. Program přesídlování, který umožňuje krajanům návrat, funguje od roku 2015. Do letošního ledna ho využilo zhruba 1 300 krajanů. |
