Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
zvažování smyslu vztahu
Situace: já i moje přítelkyně jsme šli do našeho vztahu impulzivně a nečekaně - poznali jsme se přes internet (Fascebook) a chvíli jsme si psali - jakmile jsme se asi po 2 týdnech odhodlali jít ven - řekla několik citově založených věcí a já ji objal s cílem ji zklidnit po chvíli mezi náma přeskočila jiskra a už po chvilce jsme se líbali v trávě a o 2 dny později jsme zplnohodnotili náš vztah...
Problém: ani jeden jsme vztah nechtěli a vpodstatě nechceme - přesto nedokážeme vydržet bez toho druhého déle než týden a naše bývalé přátele/ kamarádky nechceme ani pořádně obejmout natož pak tomu druhému zahnout.
Otázka: řešíme/ kompenzujeme si naším vztahem naši minulost ? (z její strany více partnerů) z mé strany několik nevydařených lásek a strach navázat citový vztah s někým novým, ale stálá touha po sexu (jsem muž 18)
o všem jsme si promluvili, ale každé řešení má stejný výsledek: po chvilkové hádce jsme spolu zase
Peťas
diskusní příspěvek
Dobrý den, paní Konopová, mám asi méně tradiční otázku. Jak se mám v rámci dlouhého vztahu (jsme spolu 14 let 4 rokyt manželství, öběma 33 let) vyrovnat s tím, že mi partner několikrát dost ublížil (lhaní do očí před svatbou, křivé obvinění bez důkazů z něčeho co jsem neudělala, osamělost v době vážné nemoci, neochota řešit tyto problémy) Mám pocit, že jsem v rámci vztahu ztratila svoji tvář a stala se někým jiným, cítím se pošpiněná a ublížená. Když mám v souvislosti s těmito událostmi někdy smutnou náladu, tak sklízím studené mlčení (mám pocit nepochopení) Partner se jistě v mnoha věcech zlpešil, ale já nějak nemohu zapomenout. Myslím, že mě to ovlivnilo i tom, že si nedokážu představit, že bych měla děti. Mám pocit zaseknutí a zamrznutí v dané situaci, nedokážu jít dál. Poradíte mi? Děkuji Helča

Helena
Helene
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den paní doktorko, máme problém s přítelovými rodiči. Je to zhruba měsíc, co jsme oznámili zásnuby a od té doby je problém za problémem. Jako první přišel nůž na krk od jeho matky, která mu řekla, že nepřijde na svatbu, jestliže tam nehodlá pozvat její sestru. To se vyřešilo ústupkem. Máme s nimi už od začátku našeho vztahu problémy s tím, že nám život chtějí organizovat a chtějí nás vídat skoro pořád, věčné návštěvy u nás a volání kdy přijdeme my k nim, jsou sami, přátele nemají, přítelova sestra žije v zahraničí. Poslední výstup byl, když otec zazvonil v 9 večer u nás, neohlášen a já mu řekla, proč nezaklepal, že nám mohl vzbudit syna (6měsíců),třískl dveřma a odešel. Samozřejmě si to se mnou chtěl vyřídit, že se k němu takhle chovat nebudu a nebudu ho vyhazovat (byt patří jemu). Došlo to k hádce, kde si vymyslel spoustu věcí a řekl, že mě celé 3 roky tolerovali, ale teď mám čekat následky. Nevíme co dělat a jak se zachovat, přítel na nich dost lpí. Poradíte prosím? Děkuji moc!
Markéta
nejistota ve vztahu
Dobry den,sem s přítelem2 mesíce a teprve se poznáváme včera sme spolu byli na diskotéce a uz byl trochu opily a pak odešel na toaletu akdyz se vrátil ,tak se mi zdalo ,že je asi tak po 5 ti minutach vic a vic opily a pak říkal něco jako jaa to tady rosekam a pak jsem mu říkala ,jestli si na zachodě nedal bily prašek nebo něco ,že je najednou takovy hodne opily a on že ne a že by si to se mnou nikdy nedal.. no a tvařila jsem se nastvaně a on pak říkal ja jsem videl ,jak na tebe šahal ten kluk ,žadny na mě nesahal a byl vedle a houpal se na židli a on paak tak on na tebe sahal a šel a podtrhnul mu židli, ale nic se mu nestalo...naštěstí ja jsem se aj snažila zasáhnout.. a pak jsem odešla a byla rekla jsem tohle je konec a on ,že sem č... a tak pak jsem se bala jit domu sama a chtěla jsem pozorovat ,jestli se chce prat s nekym klidne jinym ,jestli to ma povaze a uz se nepral lezel na stole.. ja bych s nim chtěla byt jinak je hrozne fajn.. nemela bych se snim uz vidat ,že ? když me je ted psychicky z toho zle,ze bych ho nemela videt..
Alena
nevyrovnaný vztah
Dobry den, s partnerkou jsme spolu 3 roky a planujeme 1 dite. Partnerka je vegetarianka se silnym vztahem ke zviratum, takze ma k vegetarianstvi svuj vyhraneny nazor z ktereho neustoupi, navic v posledni dobe postupne vypousti i mlecne vyrobky, vajicka. Pred rokem jsme si prosli krizi, kdy obdobny pristup ocekavala odemne - nakonec ustoupila a kompromis skoncil tim, ze doma maso nejime. Ted se hadame kvuli vychove ditete, kdy mi jednoznacne naznacila ze vyziva bude nastavena od matky, ja z pohledu taty do toho muzu mluvit maximalne kdyz to dokazu podlozit faktem ze to dite potrebuje. Vzhledem k ruznorodosti nazoru na dane tema (co ma a nema jist dite) tak vznika situace, kdy jedna druha neustoupi a druha ma dokladat od doktoru fakta co moje dite potrebuje k zdravemu rustu - coz mi prijde uz absurdni. Dalsi riziko ve vzduchu je, ze se behem par let muze stat vegankou, coz je pro mne uz hranice kterou nedokazu akceptovat. Prosim o radu....dekuji, Viktor
Viktor Stejskal
první láska
1) Dobrý den. S přítelem jsme od 15 let, je nám oboum 23 let. Vždy jsme měli krásný vztah, po 3 letech našeho vztahu mě partner podvedl, když byl na studijním pobytě v zahraničí. Ačkoliv to pro mě bylo těžké, partnerovi jsem odpustila a byli jsme stále spolu štastni. O pár let později jsem se začala bavit s jiným klukem, ale včas mi došlo, že partner je ten pravý. Je to dva roky a partner se s tím asi stále nesmířil. Poslední měsíc a půl tráví čas raději s kamarády, opíjí se, dělá veškěré věci, jen ne semnou. Před pár dny mi řekl, že neví co s nim v poslední době je. Že v tom není nikdo jiný, ale že se bojí že už nezažije něco jiného například puso nebo objetí. Řekl mi, že ví že lepší partnerku by neměl, že nechce jiný vztha ani sex, že se bojí kdyby jsme měli v budoucnu rodinu, že by něco udělal a bylo by to mnohem horší. Pak řekl, že to chce asi čas. V tomto obdoví měl zdravotní problémy, pomáhla jsem mu v nich, on mi za to děkoval, políbil mě, ale pak řekl že to chce čas.
Tereza
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko, pohádala jsem se s partnerem kvůli mým známkám, byli rodičovské schůzky a on protože když měl dřív vztah, tak se mu zhoršovali známky, tak mi řekl ať na něj tolik nemyslím a že mi nedá polibek dokud si ty známky nevylepším, vím že to myslí dobře, moc mu na mě záleží, ale mě tohle spíš ničí a tak předtím jsem šla za ním, když jsme byli ve třídě a řekla jsem mu, že to není jeho chyba a že bych byla radši kdyby se choval jako předtím, ale on si stojí za tím a pak jsme se kvůli tomu kousli a když jsme byli u skříněk šla jsem za ním a objala ho a řekla: prosím, nezlob se na mě...jsem kráva a on: nejsi... a když jsem se zeptala, jestli je vše v pohodě řekl. hm. Chci aby se vše vyřešilo mám z toho celkem velké nervy. Jak se mám zachovat až půjdu do třídy? Mám počkat až on příjde ke mně? Podle mého, jsem už udělala až dost a nechtěla bych ho ještě víc naštvat. Ale nechci ho ztratit, kvůli tomuhle . Poraďte, prosím, co mám dělat.
Adéla
problémy v sexu
Dobrý den, potrebuji poradit. S přítelem jsme spolu skoro 3 roky a před rokem se mezi námi něco stalo a s přítelem jsme spolu dva mesice nebyli, každý jsme měli někoho jineho. Že začátku nám to v posteli skvěle klapalo ale od toho rozchodu má můj přítel problémy s erekcí. Vždycky má na to chuť a během sexu přestane mít erekci. Pořád mi říká jak mě miluje ze je to semnou úžasný ale pridu si ze už ho nepritahuji. Nevíte čím to může být? Děkuji
Deny
bývalí partneři
Dobrý den, potřebovala bych poradit. S bývalým přítelem jsem byla 2,5 roku - rozešli jsme se kvůli dlouhodobým hádkám a z jeho strany častým problémům s jinými ženami- avšak nikdy nedošlo k sex.poměru. Od rozchodu jsou to 4 měsíce a již jsem si našla jiného partnera, kterého mám velice ráda. Je to asi měsíc co mi bývalý přítel začal psát, že to byla chyba, že jsme se rozešli a teď zjišťujeme jak jsme se moc milovali. Když nejsme v kontaktu tak si jen občas vzpomenu, ale jakmile se vidíme tak si připomenu ty časy s ním a vše mi moc chybí. Pořád ho mám ráda a táhne mě to k tomu se k němu vrátit, ikdyž oba teď máme partnery. Já jsem v novém vztahu šťastná, ale on ne. Já nechci novému partnerovi ublížit, ale nevím jak z tohohle problému ven když mě přitahuje jak bývalý tak i nynější přítel. Bojím se, že kdybych se vrátila k bývalému příteli, že by se situace opakovala a nemusela bych už najít takového partnera jako mám teď, ale pořád mě to láká to zkusit a nevím si rady. Děkuji za odpověď.
Svatava
fáze "namlouvání"
Dobrý den.Chodím na střední školu.Seznámila jsem se s jedním klukem z vyššího ročníku.Začalo to chatováním, poté jsme se začali čím dál tím častěji scházet o přestávkách a chodit na rande po škole.Nevím, jestli mě pouze nepovažuje za kamarádku, nebo je jen příliš stydlivý na to, aby udělal další krok v našem rozvíjejícím se vztahu.Já ho jako kamaráda ze začátku brala,avšak jen do té doby,než jsem si uvědomila,že jsem do něj bláznivě zamilovaná.Nejhorší na tom je,že už se s ním nedokážu bavit tak,jako na začátku našeho vztahu.V jeho přítomnosti jsem velice nervózní,často nevím,co říct,protože se bojím,že se před ním ztrapním,a když se o něco pokusím,to,co řeknu,nedává smysl a já si zákonitě připadám ještě hůř,než kdybych mlčela.Přestože o sobě takto pochybuji,on stále dává najevo,že se se mnou rád stýká.Asi mu tyto trapné momenty nevadí,možná se cítí stejně,ale dokáže to zakrýt lépe,než já. Jak překonat svůj stud a dát mu najevo, že o něj opravdu stojím a ani on se nemusí ničeho bát?
Silvie
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, mám problém s nevlastní sestrou. Seznámili jsme se před 5 lety (bylo jí 16, mě 19) ještě spolu naši chodili a nebydleli u nás, často k nám chodili, ale ona se mi nedokázala podívat do očí, ani si vedle mne sednout ani na mě mluvit! Pořád jenom a často mluvila na svou matku a svého bratra, tátovi odpovídala stručně a mě ignorovala. Je velice fixovaná na svoji matku, dodnes s ní spí na manželské posteli (táta prý chrápe)! Do očí se mi podívala a "běžně" se začala chovat až po 4 letech (v jejích 20!!!)! Od té doby jakoby normálně komunikuje, ale pořád mi nějak nesedí. Třeba když něco řeknu, nijak na to nezareaguje, ale za minutu zopakuje přesně to, co jsem řekla já - opakovaně...nebo neustále vymýšlí aktivity jen pro ni a bratra/matku v nevhodné dny, ale já s jejím bratrem/matkou musím být vždy i s ní,sama se všude vetře.V poslední době když chci být s tátou (studuji-kolej), tak něco vymyslí pro ně a pozve i tátu, ten naštěstí odmítá.Jak se s takovým člověkem má jednat?Děkuji. - otázka upravena poradcem
Silva
fáze "namlouvání"
Dobrý den, už je to 4 roky, co se znám s jedním svým kamarádem. Vždycky se ke mně choval hezky, ale poslední dobou je ke mně víc důvěrný, vstřícný, zajímají ho hodně moje názory, skládá mi komplimenty, prostě, dalo by se říct, že se mnou flirtuje. Já z toho jsem nadšená, protože se mi líbil už dávno a cítím, že jsem do něj asi zamilovaná. všichni si myslí, že by jsme byli ideální pár, akorát k sobě, když mně je 25 a jemu 30. Jenomže, jak mám zjistit, jestli i přes to, že se mnou flirtuje doma nemá nějakou přítelkyni a tím pádem mu jeho chování vůči mně nepřipadá vůbec hloupé? Mám se ho na to zeptat přímo nebo poprosit kamarádku, aby to nějak nenápadně zjistila? Sice ho znám už 4 roky, jak jsem uvedla, ale takovéto věci, jako jsem, nejsem zadaný/á si mezi sebou neříkáme. Kdysi se se mnou scházel kluk za zády své holky. Nechci, aby se opakovala stejná situace. Mám tedy jednat na rovinu?
Linda
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, už dva roky bydlíme s partnerem spolu. Jsme hodně odlišní - on je programátor (pracuje z domova) a zajímají ho všemožné vědecké zajímavosti, já jsem učitelka. V poslední době spolu trávíme čím dál méně času a pokud už něco děláme, většinou něco, co baví jeho (snažím se dělat kompromisy a hledat si v jeho zálibách i něco, co by zaujalo mě). Sám od sebe ale většinou společnou aktivitu nenavrhne, a pak si stěžuje, že spolu trávíme málo času. Semnou už moc věcí podnikat nechce, raději jde ven s přáteli. Jsme hodně rozdílní, i díky profesi. Já ve škole musím většinu věcí plánovat, on naopak nic. Čím dál více narážíme na nesoulad a nevíme, jak z toho ven. Oba bychom chtěli, ale nevíme, jak si začít zase rozumět, a jak ukončit věčné debaty,kdy stále něco jen řešíme (např. situaci, kdy jsme si neporozuměli)a neumíme to uzavřít. Náš vztah se už téměř smrsknul na rozhovory, kdy řešíme problémy(přitom běžné starosti zvládáme, jen ten citový život).Jak se máme naučit se sehrát v životě?
Adéla
vztah na dálku
Část 2: V únoru jsme se rozešli, protože jsem neviděla východisko, nikdo z nás se nerozhoupal k dalším krokům. Teď za ním po roce opět jedu (na pět dní), přestěhoval se do Bulharska, pořád mi chybí. Matka spustila scénu, že jsem její jediná dcera, proč jí to dělám (myslí vztah s Arabem/muslimem/kýmkoliv z této kultury), že do mne investovala tolik času a peněz a proč nedokážu navázat vztah s normálním klukem (myslí Čecha). Podotýkám, že bývalý přítel procestoval Evropu, je to vysokoškolák, pracuje momentálně v Sofii. Nemůže se s tím prý srovnat, neví, co říct lidem, že její dcera chodí s Turkem atd.. Máme odlišný názor na migrační krizi, nejspíše proto, že jsem v Turecku chvíli žila a muslimy nevnímám tak nesmiřitelně jako ona. Nevím, jak jí vysvětlit, že jí mám moc ráda, ale nemá právo mi mluvit do osobního života. Nechci se od ní úplně odpoutat, ale stanovit jisté hranice. Nejde o současný vztah/nevztah, ale její postoj k mým partnerům a její představě o nich. Prosím o radu.
Katka
vztah na dálku
Část 1. Dobrý den paní doktorko,

před třemi lety jsem jela do Turecka na stáž a zamilovala jsem se do znamého mojí kamarádky - Turka. Poté jsme asi dva a půl roku udržovali vztah na dálku (jezdila jsem převážně já, kvůli vízu). Moje mamka byla od počátku proti tomu, protože je to Turek. Neustále mi vykládala, jak zacházejí muslimové se svými ženami, že se po svatbě změní, že to nebude fungovat. Přítel nevyznává žádné náboženství, je to 100 % sekulární ateista. Jeho rodiče (i když jsem se s nimi nedomluvila) mě bez výhrad přijali, brali mě na rodinné oslavy atd. Když přijel můj přítel sem, moje mamka mi nedovolila vzít ho domů (je mi 25 let a žiji s maminkou celý život, máme moc pěkný vztah). Takže jsme tu jezdili po hotelech, kamarádech, bylo to trapné. Jednou se viděli na obědě, a bylo to celkem přátelské, řekla mi, že se jí zdá, že mě opravdu miluje.
Katka
diskusní příspěvek
Vzkaz pro Janu /37 let/: stalo se mi něco podobného, sice trochu jinak, ale s podobným výsledkem: prostě něco se usadí v hlavě ( srdci) a nechce to zmizet, doporučuju už žádné sms a emaily, nějak diplomaticky to sdělit protistraně, anebo pokud napíše taky Vy už neodpovídejte...." vždyť spolu nic nemáte, tak co....." a když vám myšlenky zase někam zabloudí, musíte v tu chvíli začít myslet na něco jiného, nejlépe na činnost kterou zrovna děláte, ve své hlavě ho prostě VY musíte poslat šípku a tím pádem budete mít myšlenky na to co by třeba mohlo být vyřešené...... přeju hodně štěstí a paní doktorce Douchové moc děkuji za poradnu - otázka upravena poradcem
Majda
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den paní doktorko, ráda čtu Vaši poradnu, protože se mi líbí, jak dokážete "uhodit hřebíček na hlavičku" v pár větách. Mnohokrát jsem zvažovala, že napíšu dotaz ohledně mé dcery, ale pokaždé jsem od toho ustoupila, protože to je na román a zřejmě by to přesáhlo rozsah této poradny. Takže dnes se pokusím jen stručně požádat o Váš názor-pětileté manželství mé dcery prochází poslední rok vážnou krizí, kdy ji zeť začal šikanovat, psychicky týrat s podezřením, že si našla jiného muže. Na popud dcery spolu chodí do poradny pro rodinu, kde zeťovi při poslední návštěvě psycholožka doporučila návštěvu psychiatra. To on odmítl s tím, že se pokusí své chování změnit sám. Poté vzal dceru na kulturní akci, takže náznak zlepšení.. Blíží se Vánoce a já s manželem jsme k nim po narození vnučky chodili na Štědrý den po večeři na rozbalování dárků a pak je spolu s ostatními našimi dětmi zvali na oběd na vánoční svátky. Kvůli chování zetě však se však manželem nechceme rozbalování dárků zúčastnit a na oběd pozvat jen dceru s vnučkou a mladší dceru s přítelem. Myslíte, že je to vhodné řešení, nebo se máme přemoci a jet v zavedených kolejích. Moc děkuji za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Františka
závislost ve vztahu
Paní Jitko,asi tři měsíce jsem si dopisovala s jedním mužem.Dopisy byly plné vášně a já se do něj zamilovala.Zřejmě i on do mne.Avšak je ženatý a dostal strach,že se vše dostalo někam kam nechtěl.Ukončil korespondenci.Já jsem již dlouho sama a docela jsem se do toho zamotala.Stále mne něco ponouká mu psát i když vím,že to není správně.Mám stále v mysli jeho krásná slova.Viděli jsme se pouze na fotografiích.Nikdy jsme se nesetkali.Prosím o radu,jak se zatvrdit a nepsat dál.Je to ponižující,když se mi nedostává odpovědi.Co s tím?Děkuji za odpověď a přeji pěkný den!
Eva
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko,Já bych se chtěla na úvod představit. Je mi 37 roků.Jsem rozvedená 4 rokem. Mám dvě děti s ex.Vyskytla se naděje,že po rozvodu odejdu k jinému příteli.ex měl jinou ženu. Novej přítel... bylo jako v pohádce. S ex jsme se dobře nerozešli ale každý si žil po svém. Měla jsem pocit,že každý žije nový ok život. U mě se vše změnilo,kdy pohádka skončila. Směrem od přítele ke mě. Začal být na mě hrozně zlý a splňoval snad všechny body domácího násilí.Udržoval mě v neustálé nejistotě k tomu. Bylo to jako v hororu.Nemohla jsem odejit. Po roce a půl tohoto běsnění jsem zvolila jiný přístup a vše se obrátilo do norálního chodu ba naopak ,jako by vyšlo slunce. Jenže ve mě to zanechalo nějaké následky. Začínám mít nějaké potíže.Mám pocit že ta nejistota a udržování ji se obrátila i v nedůvěru a totální chaos. Nakonec jsem zjistila,že mě vlastně zradil co dělal on sám.Dělá že nic. Cítím se zrazená a zničená.Teď to začínám ničit já.Nevím jak dál.Děkuji. L.M.
Lída
problémy v sexu
Dobrý deň. Mám 21 rokov a priateľka má 22 a sme spolu 2 roky. Doteraz sme spolu ani raz nemali sex, pretože ju to tam bolí pri sexe, ale mávame, ako sa hovorí "všetko okrem sexu". To mi ale nevadí až tak, ako to, že ju nemôžem poriadne vzrušiť. Na začiatku asi dva mesiace to bolo super, ale teraz... Mne sa osobne zdá, že má nejaký blok, že nieje uvolnená pri tom. Jej oco, je taký že ju nikdy nepochválil, len same ponižovanie, dokonca ju v živote neoslovil menom, tak či to nemôže mať súvis nahodou... Ďakujem za rady - otázka upravena poradcem
Vivo
diskusní příspěvek
Pro Símu :-) Je to jednoduché,přestaňte se cítit jako ta druhá a začněte se chovat jako ta první!!!
Eliška
diskusní příspěvek
Dobrý večer, přečetla jsem si dopis Martina 32 a musím reagovat. Nesnáším urážení se. Nedokážu pochopit, co to je, v civilizovaném světě, v dospělosti a při určité inteligenci se urážet. To je tak něco ubohého... Píšete Martinovi, že slečna má jistě zájem. I kdybych tomu na jeho místě uvěřila (když odmyslím její možnou psychickou poruchu), tak se domnívám, že žít s takovým člověkem, který se neumí normálně usmát a říct chlápkovi, o co jde, by pro něho stejně muselo být psychicky náročné. Já bych do toho nešla a v případě jejího dalšího uražení se bych ji asi řekla něco ostrého a přestala s o ni zajímat. Vždyť to vypadá, že ta žena má nějaké psychické problémy, to už není jen ostych. Trochu se divím, že mu něco v tomto duchu nenapíšete Vy, paní magistro, když v případě Alči jste naopak poměrně razantní v náhledu na její situaci. Přeji vše dobré a Martinovi - vzít rozum do hrsti, protože ta ženská bude jednou v soužití problematická. Připomněla mi moji švagrovou (povahová kalamita). :-)
Dita J.
partnerský trojúhelník
2: Já to prostě nedokázala,byl to souboj citu s rozumem,zalekla jsem se všech těch komplikací,taky měla strach,že vztah s přítelem by nemusel vyjít a co pak...Přítele jsem hodně zklamala,to vím..trápím se i já sama,pořád si říkám,jestli jsem udělala dobře,manžel mi může být samozřejmě znovu nevěrný a přítel mne miloval..často mám slzy v očích,přítel mi moc chybí..na druhou stranu se mi ulevilo,že už nemusím lhát,skrývat se,že manžela už nepodvádím..měla jsem velké výčitky svědomí.Jen nevím,jestli jsem udělala dobře,že jsem dala přednost rozumu a obětovala vztah s přítelem.Moc prosím o Váš názor,udělala jsem správně?asi jste zažila spoustu podobných situací a víte,jak končily..je to už pět měsíců,co jsem se s přítelem rozešla a pořád to bolí..
Eva
partnerský trojúhelník
Dobrý den,je mi 45 let,jsem vdaná a mám dvě děti,jedno už je z domu,druhé ještě studuje.S manželem jsme spolu 25 let,před pěti lety proběhla těžká krize,kdy si manžel našel milenku a chtěl odejít,ale nakonec jsme to ustáli,manžel zůstal,jen mě také bohužel zůstalo trošku pošramocené sebevědomí a důvěra v manžela.Asi následkem toho se v mém životě objevil jiný muž,měli jsme známost tři roky,manžel vůbec nic nezatušil,je hodně pracovně vytížený.Přítel je rozvedený,rozuměli jsme si,měla jsem a mám ho pořád moc ráda.Jenže jemu se tato situace samozřejmě nelíbila,chtěl,abych se rozvedla a byla s ním.Já ale nedokážu opustit manžela,pořád ho mám ráda,i když vztah s přítelem je samozřejmě jiný,dobře vím,že je tam ještě pořád ta zamilovanost.Kdybych se rozvedla a chtěla být s přítelem,musela bych opustit domov a nastěhovat se k příteli,najít si novou práci,řešit rozvodové trable a samozřejmě by to postihlo i mladší dceru,která stále bydlí doma a je na nás finančně závislá.
Eva
stres
Dobry den, se zenou (31) a miminkem (2) jsme se prestehovali a zacali podnikat na novem miste mimo Prahu, odkud jsme se pred rokem odstehovali. Podnikani se dari, zena ceka druhe miminko. Problem je, ze zena si nemuze zvyknout na nove prostredi a novy zivot v novem miste. Stale se chce vracet zpet do Prahy a za puvodnim zivotem. Chybi ji kamaradky, konicky a zabava, ale v novem miste je pritom ani aktivne nevyhledava, jen sedi doma a slovne me napada, mozna mi "zavidi", ze jezdim casto do Prahy, mam svuj zivot a ona je doma s malou, ale ani, kdyz nabidnu hlidani, tak nikam nejede. Nikdy nebyla uplne vyrovnana a vzdy tezko prijimala zmeny, ale mam pocit, ze se to posledni dobou spise zhorsuje a misto aby si v novem miste zvykla a zacala zit, tak mam pocit, ze jen preziva a porad mluvi o tom, jak to bylo driv lepsi. Pomoc ode me vetsinou odmita. Z urcite casti tyto problemy prisuzuji tehotenstvi a vykyvum nalad (to bylo jiz pri prvnim), ale cast problemu je asi jina. Jak ji pomoct? Diky - otázka upravena poradcem
Aleš
partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem zamilovaná do o 13 let staršího muže, se kterým se tajně stýkám cca půl roku - intimně i jinak. Trávíme spolu každý den i v práci. Má přítelkyni 8,5 let,ale podle mě ji opustit nechce,ač vztah občas kritizuje. Ona by chtěla rodinu,on nikoliv. Mě tento trojúhelník značně drásá a nevím,jak se zachovat....zda celou věc ukončit či setrvat nebo se mu nějakým způsobem i vyznat. zatím dělám, že ,, to mám na háku",ale už mě tato hra vysiluje a chtěla bych ho pro sebe.Slovo ,,mám tě rá padlo několikrát,ale miluji tě nikdy.... - otázka upravena poradcem
Jana
zamilovanost
Dobrý den,
paní doktorko, je mi 37 let jsem šťastně vdaná 10let . Máme dceru s manželem vše OK. Před pěti měsíci se mi v životě oběvil muž (spíš kluk) o 10let mladší . Vídáme se pouze v rámci zaměstnání a to velmi málo .Je externí IT. Nicméně jsme si začali časem tykat a proběhlo i lehké flirtování troufám si říct na obou stranách. Občas si napíšem SMS nebo e-mail o nepracovních věcech. On přítelkyni má a mě je jasné, že s toho nikdy nic nebude. Problém je v tom, že já se asi zamilovala. Myslím na něj v podstatě pořád a už mi z toho hrabe. Je nějaká šance vymanit se ze své závislosti na něm :(
Děkuju
Jana
závislost ve vztahu
Dobrý den, jak začít. Jsme s partnerkou spolu 9. měsíc a poslední 2 se jen hádáme dohadujeme, hlavně kvůli mě. Mě je 20, jí 18 jsem její první, já sice už něco za sebou měl, jenže to byly takové chvilkové, nevydrželo to snad ani 2 měsíce - prakticky nic. Ale tohle je pro mě dá se říct taky první pořádný vztah, co jsem kdy měl a už před nějakou dobou jsem začal mít silný pocit, že je něco špatně, že ji nějak nebavím, ve finále se mi dostalo odpovědi, že už není tak šíleně zamilovaná, ale já tak nějak furt jsem, nechce se mi věřit, že ta "láska" kvuli které bych dokázal i lítat, odezní za 3-4 měsíce..
Od Té doby se mě zmocnila celkem dost silná žárlivost, v důsledku toho, že se mi stále nezdá co mi píše, přijde mi to málo citově nabité, jí ale ne, zkrátka bych rád zase tu lásku první a to stále opakuji a jen se hádáme, už nevím jak to brát, hledám způsob jak to přejít a zbavit se žárlivosti.
Tvrdí mi že, už ta prvotní láska je pryč, jen se stím nedokážu srovnat, že to takové už nebude 1 - otázka upravena poradcem
Kris
bývalí partneři
II část-komunikace s bývalými.Jen ještě .řekl jsme jí že je to za námi ale potřebuju vědět,že je to pryč.ani nejde o tu komunikaci s bývalým milencem-ale o to že mi lže a to mne odzbrojuje a nevím co mám pak dělat.nejsu žádný puriát--ale asi žárlím,když jsem viděl otevřenou výzvu k sexu.Na kterou ona neřekla ne.vlastně ani ano jen náznakem že neví kdy přesně jede na to skolení (schůzku) nebo takové jednání je ok? a já jsu jen zbytečný žárlivec?a puritám?jak se říká tak se s ním vyspí a co?... nevim fakt jak k tomu přistupovat... ještě jednou promiňte že vás obtěžuji,ale rád bych slyšel ---četl Váš názor díky moc a hezký den!
františek
bývalí partneři
Dobrý den!Paní doktorko,promiňte že Vás znovu obtěžuji,jen chci se znovu zeptat.Ptal jsem se(19.8. tuším)na partnerku-mladší co komunikuje s bývalými,i trochu s podtextem a že mi to vadí.Ona na toto téma odmítala komunikovat a přímo mi o těchto věcech lhala.Vaše odpověď zněla,že je to normální komunikovat s bývalými partnery a že mě to nijak nohrožuje-to spíše moje žárlivost a kontrola.:) no řídím se Vaší radou-ale nastala situace,že jsem shodou náhod byl přítomen komunikaci-emailové i telefonické-tu jsem neslyšel ,kdy komunikovala s bývalým--a v podstatě--on kdy pojedeš na školení-ona no musím alenevim ještě kdy-jejich schůzka-neb se tak dříve scházeli.Pak ona-jsem si vědoma jak by to skončilo- on na to divoce a vášnivě.napiš kdy přijedeš-setkáme se.Onaneprotestovala.Řekl jsem jí,že jsem viděl jejich email,ne že bych hledal ale sama to nechala otevřené a viděla že jsemto viděl-rychle to zavřela.první reakce její-rozčilení druhý den-jsem se ptal-ona už jsemmu neodpověděla.i toto je OK?
františek
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
chodila jsem s přítelem 2 roky, žili jsme spolu. Pak to, ale ke konci vztahu začalo skřípat a já se odstěhovala a pak zas vrátila zpátky ,takhle to bylo dvakrát. Příčinou bylo,že bývalý přítel hulil měl špatné nálady a chtěl být pořád doma a nikam moc nechodit. Také má práci z domu dělá IT. No a teď jsme po rozchodu něco přes měsíc, on mi psal já mu odpovídala na jeho zprávy ,aby se snažil pochopit co mi vadí. No a teď je to ve stavu takovém ,že jsme se spolu vyspali, je mezi náma velká vášeň i přes to jak jsme si ublížili. Pořád se milujeme. Řekli jsme si ,že se budeme scházet a ono to nějak dopadne...No a já se ptám, myslíte že to někam povede...?Dá se s tím nějak pracovat?

Děkuji.
Anet
Anet
deprese a vztah
Dobrý den, mám dotaz, který se týká zdraví mého manžela. Jsme spolu v manželství 5 let, máme dvě holky 2,5 roku a 17 měsíců. Manžel z domu není vůbec zvyklý komunikovat, problémy řeší buď útokem nebo útěkem, ale nejčastěji naprostým mlčením. Když se s ním snažím mluvit o problému je jeho nejčastější reakce nech mě, neotravuj, nech mě být, dej mi pokoj. Za všechno co se mu nepodaří, co nevyjde podle jeho představ, co se mu nelíbí můžu já. Nikdy nechce hlídat obě holky dohromady, ani toho není schopen. Je vždy ve stresu. Dále cokoli co udělá - např. přinese nákup, něco vyzvedne ho naprosto vyčerpá - dává mi najevo, že ho to obtěžuje, lehne si na koberec a dělá, že spí nebo sedí v křesle a nevnímá. Když má hlídat holky, tak se na ně jenom dívá, ... jakákoliv jejich aktivita či křik u něho vyvolávají neklid a stres. Jsem ve stavu kdy jsem ve stresu s čím se vrátí z práce, co jsem zase udělala špatně. Téměř rok a půl bere Tritico. Může se jednat o nějakou psychickou nemoc? Děkuji
Veronika
pauza ve vztahu
Dobrý den,

vy mi radíte delší pauzu a úplně bez kontaktu? A jak dlouhou myslíte? Je to týden co se odstěhoval a já se z toho můžu zbláznit, jak moc mi chybí. Stačilo by mi jen slyšet jeho hlas a hned by mi bylo líp. Už jsem i měla v hlavě to, že mu musím hned zavolat, ale nakonec jsem to neudělala. Ale když se mi za další týden neozve, mám nesmírnou chuť mu zavolat nebo napsat, ale bojím se, že to tím zkazím, ale na druhou stranu se taky bojím toho, že se mi za ty 2 měsíce neozve vůbec. Do toho ještě ta atmosféra Vánoc :/. Myslíte, že je to jen krize (ponorka) a nebo se mám připravovat na konec vztahu? Když odcházel, tak jsem se loučili v slzách asi na 4krát a nikdy před tím jsem ho neviděla brečet. Taky říkal, že se mu už ani moc nechce stěhovat, ale že musí. Hrozně moc bych chtěla, aby se náš vztah zachránil. Děkuji
Majka
problémy v sexu
Dobry den. S manzelom sme spolu 9 rokov, mame spolu 1,5 rocneho synceka. Ako som porodila nemam chut na sex uplne sa mi znechutil. Manzela milujem on mna tiez, preto sa milujeme niekedy 3x do tyzdna a niekedy raz za dva ci tri tyzdne a pod. Manzel sa snazi aj v posteli no nic to so mnou nerobi kazdy jeden sex skonci u mna fiaskom ziadny orgazmus ci uvolnenost, kolko krat mam ja chut a ako zacneme ma to prejde no manzelovi to nehovorim by sa ho to dotklo tak pretrpim..Prosim poradte ako ozivit vo mne chut na sex s manzelom, pred tym sme tento problem nemali, milovali sme sa kazdy den :(...
martina
nedotažený rozchod
Dobrý den,
před několika měsíci jsem se rozešla s přítelem. Ani nevím, co se pokazilo, měli jsme se moc rádi, ale moc jsme si našeho vztahu nevážili. Při rozchodu mi řekl, že mě bude navždy milovat a třeba se naše cesty opět střetnou. I když je to už několik měsíců, nemůžu ho dostat z hlavy, stále ho mám moc ráda a chtěla bych s ním být. Mám pocit, že mi snad jeho slova brání začít znovu a stále čekám na jeho návrat. Mám se s ním sejít a požadovat po něm, aby mi řekl, že už o mě opravdu nestojí? Nebo co dál? Jsem už z toho zoufalá, přijde mi, že se moje rozpoložení odehrává v cyklech - jsou období, kdy mi je bez něj celkem dobře a období, kdy mám pocit, že bez něj nemůžu dál žít.
Andrea
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den,
je mi 25 let a už dva roky mám staršího partnera. Je mu 52 let, vždy jsem byla na starší, ale v něm jsem poznala, že s ním chci zůstat. Jsem hodně rozdílní, ale na druhou stranu bez sebe nemůžeme být. Na svůj věk je velmi vitální. Jezdíme spolu na festivaly, prostě jakoby byl v mém věku. Já chci hrozně moc děti, ale on neví. Chce také, ale spíše se obává, že už později nebude mít síly, či už tady nebude s námi. Chci s ním hrozně moc být a vybudovat si náš domov, ale on se nedokáže rozhoupat. Trvá to už necelý rok a mě to hrozně drží v nejistotě. Jednou mi řekne, že ano a pak záblesk a ne. Nevím zda si ze mě dělá srandu, ale já už opravdu nevím jak dál. Nedokáži si představit, že bych měla být s někým jiným. Moc děkuji za Vaší odpověď
Erika
nevyrovnaný vztah
Kamarádka mi řekla, že to ale nemá cenu když si nejsem jistá, když se vytratila jakási přitažlivá jiskra jako na začátku vztahu. Ta už se znovu neobjeví. Vytkla jsem mu to že mi vadí jak je na mě až moc hodný a nestojí si více za svým názorem. O tom jsme proběhla výměna názorů, byl z toho hrozě špatný, další den jsme se osobně viděli a popovídali si o tom. On si myslí, že jsme to vyřešili a jsme v pohodě, ale já tu mám pořád něco, co mě tíží a nevím jestli dělat že nic a dát tomu ještě chvíli čas nebo nevím co mu říct a vztah ukončit. Na druhou stranu nechci být ta zlá co se s ním rozejde, je dost citlivý a nevím jak by to unesl, jsem pro něj vše a nechci ho vůbec zranit, neodpustila bych si to... Jaký na to máte názor? Moc děkuji, K.! :-)
Klára
nevyrovnaný vztah
A on nemá ani jedno. Ani třeba hezkou vypracovanou postavu nebo hezký styl oblékání. Takže to že si rozumíme není vše. Vím, že ve mě našel konečně spřízněnou duši, hrozně mě miluje a dává mi to najevo, semnou se mu zlepšil prospěch ve škole, omezil kouření a přestal dělat problémy a pít. Ve volném čase je radši semnou než v hospodě s kamarády se opíjet. Za to jsem ráda jak se sám donutil změnit k lepšímu semnou a nerada bych aby do toho ze zoufalství z rozchodu spadl znova. Prý už je blbé znamení když přemýšlím jestli se rozejít nebo ne... jenže nemám mu to jak vysvětlit, nemám pro to slova abych mu neublížila. Na tom muži mi hrozně záleží a přijít o něj definitivně nechci. Jen bych snížila level vztahu z partnerského na hodně dobrý kamarádský - vše si řekneme, projednáme atd. Nevím ale jak by mohl tohle akceptovat on, když bych mu nabídla "jen" přátelství. Absolutně netuším, jak by to vzal. // část 2 - otázka upravena poradcem
Klára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu skoro 3 měsíce, na začátku bylo vše skvělý jako na začátku každého vztahu. Vždy je jeden co je víc ponořený (zamilovaný) do té osoby, u nás je to on. Je hrozně hodný, udělal by pro mě první poslední atd ale to je možná kámen úrazu, je na mě až moc hodný. Navíc k sobě potřebuju komplikovanou osobnost, snad chápete jak to myslím a to mi u něj chybí, jenže to se nedá naučit, je to o charakteru že... Poslední týden dva zjišťuji že mě to k němu už netáhne tolik co na začátku, mám ho ráda, rozumíme si v každé oblasti a tak jsem doufala že nám to vydrží. Jenže když jsem teď "otevřela" oči a zjstila co mi u něj chybí, nemůže na to přestat myslet. Když se pokazilo v téhle oblasti, už není oblast, která by mě k němu přitahovala a tohle omlouvala. Říká se že nezáleží na tom jestli je protějšek hezký, ale zjistila jsem že záleží. Nebo alespoň záleží na charisma pokud není pěkný, to dělá strašně moc. // Část 1 - otázka upravena poradcem
Klára
partnerský trojúhelník
Paní doktorko, poraďte prosím. Moc bych chtěla zapomenout na svého milence, který nechce odejít od přítelkyně, ale zároveň chce být i sebou. Když je ona v práci, tak chce se mnou trávit čas, psát si na facebooku, milovat se. Ale já ho moc miluji a nevyhovuje mi takový život, kdy jsem ta druhá. On nechce ani jedné z nás ublížit, ale ona se k němu častokrát chovala velice špatně, nevytvoří mu zázemí, kdežto já jsem její opak (není to pouze můj názor). Byla jsem na něj vždycky hodná, nemusel se za mě nikdy stydět, umím dobře vařit a postarat se o domácnost, ale ona ať je jakákoliv, tak on neodejde a mě je to strašně líto a bolí mě u srdce. Vždy když se spolu pohádáme, tak se spolu nebavíme, ani se nepozdravíme, nepíšeme si. Potkáváme se v práci, tak jsem se vždy snažila si v klidu promluvit a bylo to zase dobré, ale už nemám sílu řešit mezi námi tuto situaci, protože když řeknu pravdu, on se jen naštve a chová se ke mě škaredě. Jak mám zapomenout, když cítím, že on je má láska..
Síma
Rodič a dítě
Dobrý den, rodiče se rozvedli, když mi bylo 15- před 30 lety, od té doby si máma nikoho nenašla, snažila jsem se jí občas s někým seznámit, ale nechtěla nikomu "prát ponožky", bohužel se nedokázala odpoutat od mého otce, který ji opustil. Od té doby se rozhodla, že bude nešťastná a ukřivděná, to trvá celých třicet let. Byla zvyklá, že vše zařídí někdo druhý, když odešel můj otec, byli to máminy rodiče, které byla zvyklá poslouchat celý život. Když táta odešel, máma se zhroutila a uzavřela se do sebe, pomohla babička, když ztratila zaměstnání, zhroutila se, našla jsem jí práci, nebyla spokojená, nemá přátele , když ji známí pozvou, odmítne. Pořád říká, za co ji bůh trestá, že má tak hrozný život, ale je zdravá, žije i její matka, má zdravá vnoučata, snažím se jí pomáhat, když má jakýkoliv problém, vyřešíme ho, moje problémy ji nezajímají, zlobí mě to, pak jsem na ni nepříjemná a potom mám výčitky. Ale nechci se nakazit tím jejím pesimismem. - otázka upravena poradcem
marta
psychický teror ve vztahu
Dobry den, podle vseho zazivame doma psychicke tyrani, které je namireno hlavne vuci mne a dceri, oba synove jsou na tom lepe. manzel ma i ekonomickou převahu a je si toho vedom a nalezite toho vyuziva. Stalo se nekdy ve Vasi praxi, ze by takovy clovek zmenil sve chovani a co v takovem pripade bylo jeho motivaci? Ja uz jsem zkousela leccos - prosby, vysvetlovani, psychology, vyhybani se konfliktnim vecem a situacim, prebiram na sebe takřka veškerou praci doma, při opravdu velkych konfliktech, kdy slo o zdravi, jsem i kricela... Vzdycky je chvilku klid a pak to zase prijde, odnaseji to hodne deti. Rozvod zatim nezvazuji, protoze se bojim prave toho, co by to mohlo spustit.Dekuji a omlouvam se za diakritiku.
Jarka
hledání sebe sama
Dobrý den, paní psycholožko,
snad odjakživa se potýkám s problémem, jehož řešení jsem se stále nedobrala. Jedná se o partnerské vztahy. Vždy se mi někdo líbí, randím s ním, jsem zamilovaná, stále na něj myslím a když se vztah naplní, on mě začne zahrnovat láskou, mé city ochladnou, ztrácím zájem a najdu si jiný objekt zájmu. Jsem z toho zoufalá, občas se i snažím vztah uměle udržet, ale je to spíše ke škodě.
Poraďte prosím, co dělat.
Děkuju a přeju hezký den.
Lucie
diskusní příspěvek
Pro Laďku
Žiju přes 40 let s manželem, který má tuto poruchu.
Objevila se až po narození 2. dítěte.
Problém je v tom, že v akutním stádiu nebyl schopen akceptovat, že potřebuje léčbu.
Psychicky je tato situace pro zdravého partnera velice naročná.
Pokud můžu doporučit, snažte se od něho odpoutat.
Pokračování ve vztahu poznamená i Vás a i eventuální děti.
JS
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme skoro 5let a stal se mojí životní láskou. Bohužel ve vztahu z jeho strany byly stále lži, typu že je doma a přitom byl někde s kamarády.. Vždycky jsem mu vše odpustila a pokaždé mi slíbil, že už mi to neudělá. Tyto prázdniny mi lhal zas a mě to po dlouhé době zlomilo srdce, bydlíme spolu a já se cítila podvedená. Probíhali stále hádky a vše vyvrcholilo, že on si začal psát s jinou slečnou. Vše jsem zjistila a rozešla jsem se s nim. O pár týdnů jsme se dali dohromady, tvrdil jak mě miluje a že chce být se mnou. Vše šlo dál, ale dozvěděla jsem se, že si opět píše s jinou slečnou. Tvrdil, že v tom nic není, že by mě nikdy nepodvedl. Od ní jsem se však dozvěděla, že ano, ale v té době, kdy jsme spolu nebyli. Co je na tom nejhorší, celou dobu, kdy jsme spolu byli, jí tvrdil, že se mnou není a že chce poznat jí.. Když vše prasklo, řekl mi že si s ní jen hrál a zkoušel jí, že chtěl mě.. Moc si rozumíme, ale nevím, jestli mám takovému chlapovi odpustit..
Alena
hledání sebe sama
Psala jste, že jste zažila už spoustu krizí, které se zdály být neřešitelné a vyřešili se, proto i já chci stále za náš
vztah bojovat, jen potřebuju poradit, jak se vymotat z mého kolotoče úzkosti myšlenek, které jsem popsal.
Předem moc děkuji.
Marek Malý
hledání sebe sama
Právě ale proto, že nyní nevím, jak s přítelkyní, tak se to točí
i v kruhu právě se školou, kde nemám takovou motivaci to dělat. Paní psycholožka mi prostě řekla snažit se to nebrát tak poctivě, ale
prakticky právě nevím jak na to. Právě proto jsem Vás chtěl moc poprosit o radu, jak tuto krizi vztahu z mé strany překonat,
s přítelkyni chci být i nadále, ale mám velký strach, že se moje city už jakoby nevrátí a budu s ní právě jakoby z rozumu a ne z lásky.
Nevím, jestli tyto mé pocity s přítelkyní probrat, mám strach, že kdybych jí toto řekl, že to v podstatě zničí náš vztah. Jen bych rád ještě dodal, že asi před měsícem, jsme byli s přítelkyní na víkendovém pobytu ve Špindlu, výlet byl fajn, tyto své myšlenky
jsem tam dokázal i jakoby posunout do pozadí, ale i přesto jsem si výlet s ní užil spíše jako s kamarádkou, než s přítelkyní. ....pokracovani dale
Marek Malý
hledání sebe sama
Strašně mě to mrzí, jelikož do té doby, než byla ta oslava státní zkoušky, tak bylo vše v pořádku, i když jsme byli předtím s kamarádem
na diskotéce, tak jsem mu říkal, že mě jiné nezajímají a chci být jen s přítelkyní. Nyní však je stav takový, že hlava chce, vím, že s ní chci být, ale na druhou stranu mi v hlavě neustále zní a omýlá se právě to, že se jakoby ty city vytratily.
Z přítelkyně strany je vše stále v pořádku, stále mi projevuje, jak mě miluje a o to víc mě mrzí, že ja ji to nedokážu dávat stejným dílem zpět.
Kvůli tomuto problému jsem byl již i u psycholožky, kde jsme si o tom povykládali a řekla mi, že problém je v tom, že jsem strašně
poctivý a tak beru i ten vztah hrozně poctivě. Sám o sobě vím, že jsem typ člověka, který studium nebo i práci potřebuje dělat nejen
pro sebe ale i pro svého partnera, aby jsem se později měli dobře. ...pokracovani dale...
Marek Malý
hledání sebe sama
Z toho nejspíš vyplynulo i to, že i když se přítelkyně na konci prázdnin vrátila, jakoby jsem se na ni netěšil tak, jak bych měl.
Nyní je přítelkyně zpátky a náš kontakt probíhá tak, že jeden víkend jsme u mojich rodičů, jeden u jejich, a přes týden studujeme každý v jiném městě.
Stále však u mě přetrvává úzkost, cítím vnitřní napětí, i když se přítelkyně vrátila. Nyní se k tomu přidali i velké pochybnosti o vztahu.
Jde o to, že hlavou vím, že přítelkyně je parádní po všech osobních stránkách, vím, že se na ni můžu ve všem spolehnout a celkově, že bych
lepší nenašel a chtěl bych s ní být i nadále, právě kvůli jejím osobnostním charakteristikám. Problém ale je, že toto vím hlavou, ale
jakoby srdíčkem cítím, že jak jsme se tak dlouho neviděli + přidali se ty mé "černé myšlenky o prázdninách" a pochybnosti, tak nevím, jestli ji stále miluji. ....pokracovani dal... - otázka upravena poradcem
Marek Malý
hledání sebe sama
Dobrý den paní doktorko.
Předem bych chtěl poděkovat za tyto služby, které poskytujete.
Nyní k mé situaci:
Je mi 25 let, přítelkyni 23. Jsme spolu 3,5 roku. Přítelkyně se před 3/4 rokem v rámci studia dostala na půl roku do Japonska.
První 4. měsíce po odjezdu, kdy byla pryč bylo vše v pořádku, psali jsme si a volali, jak to šlo. Potom jsem udělal státní zkoušky
a šli to se spolužáky oslavit. Jeden tam měl i kamarádky, přičemž jednu jsem později pozval na panáka, ale tím to skončilo
a k ničemu víc nedošlo. Poté následovaly prázdniny, které se postupně začaly pro mě stávat utrpením, jelikož se mi začaly v hlavě
honit myšlenky co by se stalo, kdyby tehndy na tom panáku a díky tomu jsem cítil obrovské výčitky a dostával se postupně do větší úzkosti
, kdy to poté chvíli bylo i tak, že jen když jsem se podíval na jinou holku na ulici, tak jsem měl kvůli tomu výčitky. pokracovani dal...
Marek Malý