Používání mobilních telefonů je v jihowingstonské střední škole zcela zakázáno. Vedení je považuje za nástroj šikany a studenty rozptylují od školních povinností a aktivit. Na zákazu jako takovém by nebylo nic neobvyklého, přeci jen podobná opatření přijala i řada jiných škol po celém světě.
Jenže vedení britské školy zvolilo velmi netradiční postoj, co se týče navrácení zabaveného mobilu. Přímo studentovi jej totiž nevracela, pro telefon si podle portálu The Sun musel do školy přijít osobně jeden z rodičů dotyčného hříšníka.
Vedení jej navíc vydalo až oproti poplatku ve výši dvou liber, tedy v přepočtu zhruba 60 korun. Podle školního řádu šlo o příspěvek na školní charitu, rodiče jej ovšem vnímali spíše jako výkupné než jako nějaký dobrovolný administrativní poplatek. Upozornili, že škola zadržuje cizí majetek, který vydá až po zaplacení určitého finančního obnosu. Rodiče se proto obrátili na právníky.
Ti v přístupu školy shledali protiprávní jednání. Podle právničky Ramony Derbyshireové není problém v samotném zabavování mobilů, tím jakákoli škola žádný zákon neporušuje, ale určitě si nesmí účtovat jakékoli poplatky. Jedinou výjimkou jsou předměty zakoupené ze školy, jen tehdy mohou školy podle britského ministerstva školství účtovat rodičům žáků či studentů poplatky.
Rodiče jsou navíc přesvědčeni, že by studentům neměla být během výskytu na školní půdě upírána možnost mít vypnutý telefon v tašce. Mnozí z nich totiž telefony svým potomkům pořizují kvůli většímu bezpečí.
Jihowingstonská střední škola proto po četných stížnostech i na základě žádostí rodičů přehodnotila svůj přístup. Studenti tak mohou nyní své mobilní telefony po příchodu do školy ponechat v sekretariátu, kde si je po konci výuky zase vyzvednou.
Mobily u žáků řeší i české školy. Některé je již zcela zakázaly
Problematikou mobilů v rukách žáků a studentů se zaobírají i české školy. Rozhodnutí, zda na školní půdě mobily zakázat nebo alespoň omezit, je přitom na vedení každé školy. Loni v listopadu tak dvě základní školy v Havířově úpravou školního řádu zcela zakázaly používání mobilních telefonů, tedy nejen během vyučovacích hodin, ale i o přestávkách (více viz Školy v Havířově zakázaly žákům mobily i o přestávkách. Psycholog souhlasí).
Mezi samotnými učiteli nepanuje v této problematice jednoznačná shoda, minimálně třetina z nich totiž využívá k výuce i internet v mobilu. V případě českých rodičů je ovšem poměrně jasno. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos uskutečněného pro T-Mobile by totiž většina z nich uvítala plošný zákaz používání mobilů ve školách. Rozptylují prý od výuky, jsou zneužitelné při testech a prohlubují sociální rozdíly (více viz Čeští rodiče jsou pro plošný zákaz mobilů ve školách, ukazuje průzkum).
Dvě třetiny českých rodičů by se tak přiklonily k modelu fungujícímu v řadě evropských zemí. Třeba ve Francii platí již od roku 2009 plošný zákaz používání mobilů po celou dobu, kterou tráví žáci a studenti ve škole. Loni v září pak vstoupila v platnost nová, přísnější norma, která kromě zvýšení věkové hranice mládeže, na níž se zákaz vztahuje (15 let), rozšířila platnost i na tablety a chytré hodinky. Zákaz přitom neplatí pouze na půdě školy, ale i na školou organizovaných akcích mimo vlastní školní areál (více viz Francie dětem ve škole úplně zakázala mobily, tablety i chytré hodinky).
