Od roku 2017 si v českém hokeji vybudovala tak silnou pozici, že i natolik zkušený borec jako obránce Zbyněk Michálek neskrýval vykolejení, když jízda sezonou 2018/19 neskončila třetím titulem v řadě. „Cíle týmu i moje osobní byly jiné. Přišel jsem vyhrát pohár,“ soukal ze sebe skrz slzy šestatřicetiletý chlap.
Nejen pro něho znamenalo spojení s Kometou značnou šanci na úspěch. Celý brněnský klub byl nastavený na boj o další extraligové zlato. Proto tak hluboké zklamání, když se o ně poperou jiní.
Natolik výrazná, aby mohla lamentovat, že jí někdo cizí vyrval „její pohár“ z rukou, ale Kometa letos nebyla. Existují reálné důvody, proč poprvé od roku 2016 končí bez medaile.
Prázdná místa v sestavě
Zpětně se jen potvrzuje, jaké terno udělala Kometa před třemi lety ve složení týmu, v němž kolem hvězd kalibru Martina Erata dorostli do špičkové kvality borci jako Martin Nečas nebo Hynek Zohorna. S nahrazením opor, které po dvou titulech zamířily do zahraničí, se potýkala víc, než se při jejích možnostech čekalo.
Klasických trejdů „hráče za hráče“ podnikla v sezoně málo – jen tři a vyplatily se jí do jednoho. Horší to však bylo s trefováním „zaručených“ jmen. Tu hráč neměl výkonnost, tam se neadaptoval na návrat ze zámoří, jinde se nedostal do formy po zranění. Každopádně od Juraje Mikuše, Lukáše Kašpara, Libora Kašíka a dalších se čekalo víc. Touha po zlatém hattricku byla v Brně tak silná, že když nesplnila vysoké nároky jedna posila, sahalo se po druhé. Minusem byl i pád Alexandra Malleta, který se bez Zohorny a Nečase zařadil do průměru.
Kolikrát jen se debatovalo, že Kometa jede jako se zataženou ruční brzdou, že výkony mistra nejsou tak přesvědčivé, jak se patří? Když se pak po urputném manažerském boji podařilo sestavu na konci ledna vyladit do podoby, že se dal osnovat útok na titul, zranil se v play off Jan Hruška, bez jehož přihrávek se vytratil nově získaný střelec Jakub Orsava. Tomáš Plekanec zase zůstal na baráž o extraligu na Kladně, a vazby v sestavě se zase rozpadly.
Kádr bez „hloubky“
Na papíře poměrně širokou soupisku se Kometě nepodařilo rozehrát do patřičné šířky. Důvody na sebe navazovaly. Na začátcích ročníků Kometa ráda sází na co nejzkušenější sestavu, aby nahrála body do tabulky a zajistila si klid pro práci ve zbytku základní části. To jí dosud vycházelo. V této sezoně, v období od října do prosince, kdy by čas na „obehrání“ hráčů z okraje soupisky byl, však zasáhly jiné okolnosti.
Do útoku naskočila exkluzivní formace Martina Erata, Tomáše Plekance a Karla Pláška. Mnoho volných míst na další zkoušení v sestavě už pak nezbylo. A v play off úzký kádr Kometu dohnal. Opírala se pouze o skvělou první lajnu, což nestačilo.
Eratova nejistá sezona
Martin Erat si mimořádným přínosem pro tituly v letech 2017 a 2018 zasloužil dohodu o pozdějším nástupu do aktuální sezony. Vstoupil do ní až v prosinci a okamžitě byl vidět, zejména v dvojici s Plekancem.
Celkově to ale „jeho“ ročník nebyl. V základní části odehrál jen 18 zápasů, před play off si vykoledoval další herní pauzu hrubým zákrokem a disciplinárním trestem. Ve vyřazovací části na sebe vzal roli centra za zraněného Hrušku, snažil se nesnáze přeprat, leč ani jednou neskóroval a jeho statistiku hyzdí -5 v kolonce plus/minus – spolu s Orsavou nejhorší v mužstvu.
Liberec znal recept
Po mužstvu, jehož doménou je suverénní kontrola zápasů, není na místě chtít, aby zničehonic začalo praktikovat „lítací“ hokej nahoru dolů. Na nepřeberné zkušenosti v obraně Komety se ale v semifinále dokázal Liberec výborně připravit a vytěžit ze střetu s veterány svoji výhodu. Ne hlad po úspěchu, ale rychlost brněnské defenzivě chyběla.
„Liberec byl takový svěžejší, šancí proti nám si vypracoval hrozně moc,“ uznal i veterán Michálek, že Bílí Tygři nalezli k otřesení kolosu jménem Kometa dobrý recept. To bylo zásadní.
Brňané nehráli hůř než ve čtvrtfinále, nevystavili se takovému náporu soupeře jako v Hradci Králové v prvním kole play off, svým dílem přispěli k vynikající úrovni série. Liberec ale dokázal využít i těch zaváhání, s jejichž potrestáním si předchozí soupeř nevěděl rady. Proto Kometu zaslouženě přemohl.
Pět radostí aneb Na co fanoušci nezapomenou Fanoušci brněnské Komety povzbuzují hokejisty svého týmu v semifinále extraligového play off proti Liberci. ● Kometa:film. Každým rokem Kometa dokáže přijít s ojedinělým projektem. Po zápasech pod širým nebem a první výpravě Kometa Expresu s hráči i fanoušky do Prahy to v této sezoně byl „výjezd“ na plátna kin. Na konci února byl uveden dokument o vzestupech a pádech brněnského klubu. Během měsíce ho vidělo přes 10 tisíc diváků. ● Show s legendou. Bývalý reprezentační kapitán Tomáš Plekanec odehrál 1 001 zápasů v NHL za Montreal Canadiens. Kometa ho po jeho konci v zámoří získala s tím, že se o služby slavného hráče bude „dělit“ s Kladnem. Proto Plekanec sezonu končí v baráži o extraligu, a ne v play off za brněnský klub. Přestože v klíčových bojích Kometě nemohl pomoct, byly jeho zápasy pro fanoušky pod Špilberkem velkým zážitkem. ● Aréna u „zetka“. Projekční tým, v jehož „sestavě“ je i majitel Komety Libor Zábranský, určil – zdá se definitivně – místo pro stavbu nové arény. Vyrůst má na výstavišti, nicméně ne v místě velodromu, ale u pavilonu Z. Tím, že odpadne provázanost s novým velodromem, který se město zavázalo cyklistům nejprve vybudovat, by se při projektu multifunkční haly měly Brnu uvolnit ruce. ● Tisíc zápasů pro šéfa. Kompletní tisícovku zápasů v Kometě završil v listopadu Libor Zábranský v 15. sezoně, do které brněnský klub jako majitel vedl. Spolu s ním převzali dresy s číslem 1 000 na zádech i Jaroslav Medlík, Egbert Zündorf a Jaromír Leimberger, kteří v Kometě působí od začátku Zábranského éry v roce 2004. ● Pět nadějí v Kanadě. Výrazné zastoupení měla Kometa na mistrovství světa do 20 let na přelomu roku v Kanadě. Do nominace se dostali brankář Lukáš Dostál, obránci Dalimil Mikyska a Filip Král a mezi útočníky Karel Plášek a odchovanec Martin Nečas. |
