Byť byl Jonáš Peterek proti Brnu na ledě necelých šest minut, pochvaloval si, že dostal celkem dost prostoru. „Užil jsem si to, každé střídání jsem se snažil co nejvíce. Neodehráli jsme špatný zápas. Jen mě mrzí ta porážka,“ řekl Jonáš, který měl extraligovou premiéru dva dny před osmnáctinami. Ty má dnes. „Je to jeden z nejlepších dárků, jaké jsem mohl dostat.“
Peterek starší hrál poprvé tehdejší československou 1. celostátní ligu v září 1989 rovněž v sedmnácti. Jen o několik týdnů dříve.
Otec nabádal syna, aby hlavně nebyl nervózní. „Ale to nejde. Když jsem však vlezl na led, tak to ze mě spadlo. A také mi říkal, abych se snažil co nejvíce držet na puku,“ řekl Jonáš Peterek, jenž ještě v sobotu v první lize pomohl Frýdku- Místku k vítězství v Praze nad Slavií 2:0. „Hned po zápase za mnou přišel trenér Wojnar, že se mám v neděli hlásit v Třinci.“
Co to s ním udělalo? „Byl jsem překvapený, nečekal jsem to. Sestava je tady nadupaná.“
A překvapený byl i jeho otec, který je sportovním manažerem Ocelářů. „Co se týče Jonáše, nechci do toho zasahovat, protože by to někdo mohl brát jako protekci. Trenérům v partnerském Frýdku-Místku i tady v áčku jsem řekl, že to nechávám vyloženě na nich,“ uvedl Jan Peterek.
Dodal, že Jonášovi do třinecké sestavy pomohla i legislativa, jelikož po 15. únoru extraligové celky nesmějí už vytahovat starší hráče, jen juniory. „Ale to k tomu patří.“
Jana Peterka těšilo, že Jonáš nic nepokazil. „Tlak na něj byl velký, aby nechyboval a zápas mužstvu nepokazil. To byl hlavní cíl, s kterým do toho šel. Což splnil.“
Jelikož Třinečtí do zápasu nasadili třináct útočníků, většinou se složení útoků měnilo. „Ale často jsem hrál s Adamem Raškou. Spolu jsme byli už v dorostu. S ním si rozumím. A v týmu jsou super hráči, takže s nimi je to jednodušší.“
Jonáš Peterek si v této sezoně už vyzkoušel i Ligu mistrů. Leč pravidelně hraje druhou nejvyšší soutěž. „V Lize mistrů mi přišlo, že jsem měl více prostoru, že byla uvolněnější,“ podotkl. „Extraliga je samozřejmě rychlejší než první. K tomu Kometa má výborný tým, zkušené hráče. Ale až takový rozdíl to není.“
Jonáš znal z protihráčů jen zkušeného obránce Michala Barinku. „Jeho syn hraje se mnou v reprezentaci a v létě jsme spolu trénovali, takže s ním se trošku znám.“
Stačil mu Barinka něco říct? „Na ledě neříkal nic. Jen po zápase jsme se zdravili.“
Třinečtí hrají dnes v Litvínově, jenže Jonáš Peterek se zřejmě vrátí do Frýdku-Místku, jelikož do sestavy Ocelářů se po disciplinárním trestu vrací útočník Jiří Polanský.
„Polda umí najít spoluhráče, také se snažím tvořit hru,“ připustil mladý Peterek, že Polanského hra je mu blízká. „Hlavně jsem však rád, že jsem dostal šanci ještě před osmnáctinami, že jsem se dorovnal tátovi.“ Ten má v lize odehráno 1 139 utkání, v nichž dal 284 gólů a měl 494 asistencí. „Dohnat ho bude těžké,“ uznal Jonáš. „Teď už moc hráčů tolik zápasů v lize nemá. Ale kdo ví, budu se snažit.“
