„Asi jen dvě sezony v Příbrami byly, řekněme, nadprůměrné, jinak jsem spíš hrál do posledních kol o udržení v lize. Proto se těším, že v Jablonci, kde je všechno na vyšší úrovni než v předchozích klubech, budu poprvé hrát o evropské poháry, což je pro psychiku lehčí než bojovat o záchranu,“ tvrdí nový ofenzivní jablonecký záložník Tomáš Pilík, který ve svých dvou posledních sezonách zažil nepříjemné sestupy s Příbramí a Zbrojovkou Brno do druhé ligy a naposledy působil vloni na podzim v maďarské první lize v Honvédu Budapešť.
Do jabloneckého klubu jste přišel v poslední možný den přestupů v pátek 22. února. Jak se to seběhlo?
Ve čtvrtek v odpoledních hodinách mi nejprve volal trenér Rada a pak kolem půl jedenácté večer se mi ozval pan Pelta (majitel jabloneckého klubu). Domluvili jsme se a v pátek jsem podepsal v Jablonci smlouvu.
Podzim jste strávil tak trochu utajeně v Maďarsku, překvapil vás zájem Jablonce?
Upřímně můžu říct, že ano. Bylo to asi i díky tomu, že mě trenér Rada znal z Příbrami, kde mě trénoval. To asi hrálo velkou roli. Myslím, že tehdy pod jeho vedením jsem hrál možná nejlepší fotbal v kariéře, tak doufám, že tomu tak bude i v Jablonci.
Kdyby se neozval na konci přestupového období Jablonec, kde byste asi byl teď?
Těžko říct. Řešil jsem to, nechával jsem to dlouho otevřené, mohl jsem jít někam do druhé ligy, ale spíš jsem řešil tu první. Ve hře byla samozřejmě i Příbram, odkud pocházím a kde mi v zimní přestávce umožnili trénovat, ale bylo to takové složitější. Majitel pan Starka o mě nějaký zájem měl, ale trenér Csaplár ne, takže tam to nedopadlo. Chvíli jsem pak trénoval i v druholigovém Táborsku, kde mám bratra, a proto pro mě bylo opravdu moc příjemné, že jsem se domluvil na smlouvě v Jablonci. Jsem za to rád.
Tomáš Pilík (vlevo) ještě v dresu Brna.
Vloni v létě jste z Brna tak trochu nenápadně odešel do maďarského Honvédu Budapešť. Jak zpětně hodnotíte vaše první zahraniční angažmá?
Nemůžu na to říct nic špatného, mně se tam líbilo. Co se týče rodinného života je to v Budapešti fakt krásné...
Tomáš PilíkFotbalový záložník FK Jablonec, narodil se 20. prosince 1988 v Příbrami, měří 183 cm, váží 82 kg. Na soupisce Příbrami se objevil už koncem listopadu 2004, pak se vrátil do béčka a od léta 2005 byl v prvoligovém kádru natrvalo. V září 2008 odešel na hostování do druholigového Ústí n. L. V létě 2010 si ho vyhlédla Ostrava a po půl roce se do Příbrami vrátil. V létě 2017 po sestupu Příbrami do 2. ligy přestoupil do Brna, se kterým sestoupil o rok později. Pak odešel do Maďarska a v únoru 2019 přestoupil do Jablonce. V 1. lize odehrál celkem 266 zápasů (230 za Příbram, 13 za Ostravu, 22 za Brno, 1 za Jablonec) s bilancí 24 gólů a 30 asistencí. V českých reprezentacích od U16 až U19 nastoupil do 43 utkání, v nichž dal tři branky. |
...a co po fotbalové stránce?
Skoro všechny týmy tam mají menší, ale nové a moderní stadiony, fotbal se tam hodně zvedl. Je tam pět šest mančaftů, které tu kvalitu mají.
A jak se vám dařilo v Honvédu?
Ze začátku jsem hrával pravidelně, první čtyři pět kol se nám docela výsledkově dařilo a drželi jsme se na druhém místě. Ale potom jsem už začal hrát tak jednou za tři utkání a nedostával jsem moc šancí. Ke konci podzimu tam najednou bylo asi sedmadvacet hráčů do pole a bylo mi tak nějak naznačeno, že bych asi nedostával tolik příležitostí. Proto jsem se rozhodl pro návrat domů a domluvili jsme bez problémů na předčasném ukončení smlouvy. Pro mě to bylo dobře, protože jsem se tak stal volným hráčem, a to se pak o novém angažmá každému lépe jedná.
Na jakém postu se vám hraje nejlépe?
Podle těch čísel asi na osmičce nebo na desítce. To je buď střední záložník nebo podhrot. Ke konci v Honvédu mě ale dávali na šestku, což je defenzivní záložník, a to teda fakt není nic pro mě.
V Jablonci jste dva týdny, zažil jste zatím dvě těsné porážky, jaké cítíte ambice týmu do konce sezony?
Kluci mě tady přijali super, spoustu z nich, kteří jsou věkově zhruba kolem mě, dobře z první ligy znám. Kabina je fakt v pohodě. Mrzí mě jen, že jsme ty dva zápasy v Mladé Boleslavi a v Plzni nezvládli bodově. Oba jsme prohráli těsně nula jedna, i když jsme podle mě byli v obou lepším týmem. Když budeme ale v téhle hře pokračovat a začneme proměňovat šance, tak nemám strach, že bychom o to páté čtvrté nebo i třetí místo nemohli ještě zabojovat.
