„David Limberský mi to krásně dal tou svou šajtličkou,“usmíval se po zápase. „Jsem šťastný.“
Ale bezprostředně po vedoucí trefě se moc dlouho neradoval: z očí mu sršely blesky, když sudí Franěk gestem zastavil hru a probíral situaci s kolegy u videa.
Po chvíli přišla úleva, Chorý naběhl před kotel a na oslavu zařval jako Tarzan: „Už jsem si říkal: bože, to snad není možné. Když gól platil, byla to dvojitá radost.“
V základní sestavě ho málokdo čekal, o to víc slávistům zápas znepříjemnil. V soubojích odpadávali od jeho téměř dvoumetrové postavy, dokázal podržet míč, hodně rozdal, ale musel i přijmout.
„Už v prvním poločase jsem dostal ránu a v šatně se mi strašně motala hlava,“ přiznal po utkání. „Chtěl jsem pokračovat a přemluvil jsem doktory, ale pak jsem se stejně nechal vystřídat. Zranění hlavy není žádná sranda.“
Po pětapadesáti minutách se svalil na trávník a téměř dvě minuty bez hnutí ležel. I slávista Ngadeu se přimlouval a gestikuloval na spoluhráče, aby zakopli balon.
Když rozhodčí konečně hru přerušil, maséři museli Chorého podpírat. Celý mátožný pajdal podél postranní čáry směrem k lavičce, ale hřál ho dobrý pocit: fanoušci skandovali jeho jméno a děkovali za gól, který vrátil naději.
Už předtím mu musel spoluhráč Hubník pomáhat na nohy a kouč Vrba vycítil, že Chorý na hřišti dlouho nevydrží. Otočil se k lavičce a zavelel: „Bogy! Půjdeš tam.“
Bogy alias Jean-David Beauguel Chorého vystřídal a v závěru vítězství jistil druhým gólem. Právě jeho jméno se čekalo v základní sestavě, ale Chorý dokázal, že francouzský čahoun v něm má silnou konkurenci.
„Už na podzim nám strašně pomohl. Teď dostává prostor, který si uhrál a vydobyl,“ pochválil ho po zápase Vrba. Na koho asi ukáže příště?
