Titulů už nemají dvakrát méně než jejich rival. Slávističtí fotbalisté v neděli odpoledne remizovali v Ostravě a podevatenácté v historii vyhráli ligu. Na Spartu ztrácí už „jen“ sedmnáct triumfů.
Ostrava - Slavia 0:0, hosté slaví titul, potřebný bod získali bez obtíží |
Projděte si faktory, které ke slávistickému zlatu, pátému v samostatné historii, zásadně přispěly.
Podzim. Dvě porážky, jedna remíza a šestnáct výher. První část sezony slávisté zvládli nad poměry. Byť je obhájce titulu z Plzně pořádně proháněl, podzim vyhráli o čtyři body.
Slavia zvítězila v úvodních čtyřech zápasech, v pátém prohrála doma s Jabloncem. Následovaly další čtyři triumfy včetně toho s Plzní (4:0). V 7. kole se vrátila do čela tabulky, z kterého ji už nikdo nesesadil.
A to i navzdory druhému zakopnutí, které slávisty potkalo v Ostravě. Přestože vedli, přestože protivník musel hrát bez vyloučeného Baroše. Do konce podzimu slávisté vyhráli osm zápasů a remizovali v derby na Spartě (2:2). Mimochodem, titul Slavia získala, přestože nevyhrála ani druhé ligové derby v sezoně (1:1).
Jednota. „Spolu jsme silnější“. Heslo, které dokola omílají představitelé klubu i fanoušci. Razí ho na plakátech, billboardech i v diskuzích na sociálních sítích. Nejsou to jen prázdná slova.
Klubový šéf Jaroslav Tvrdík veřejně, všude kudy chodí, deklaruje podporu trenérskému týmu v čele s Jindřichem Trpišovským i sportovnímu řediteli Janu Nezmarovi. Oba mají tak silnou pozici, že s nimi neotřese dílčí neúspěch ani náznak jakékoli revolty zevnitř.
A to si i největší hvězda týmu rozmyslí, jestli jít v některých momentech proti. Například za předchozího trenéra Jaroslava Šilhavého, který Slavii po osmi letech dovedl k titulu (2017), se Josefu Hušbauerovi nepozdávalo, že kouč sestavu výrazně měnil na ligová a pohárová utkání. A dal to najevo.
I když i Trpišovský v náročném programu vystřídal třeba šest hráčů, kterým se to nemuselo líbit, navenek to nekomentovali.
Tvrdíka berou i fanoušci, kteří na trenérský štáb nevyvíjejí sebemenší tlak. Nemají důvod. A i kdyby ho měli, stejně by za ním stáli.
Šířka kádru. Mužstvo za poslední rok nerostlo do kvantity, ale do kvality. Když v úvodu jara Slavia hrávala pravidelně tři zápasy během osmi dnů, mohl si Trpišovský dovolit hráče šetřit a na výkonu ani hře to poznat nebylo.
Například po úvodním osmifinále Evropské ligy v Seville udělal do následujícího duelu s Baníkem Ostrava sedm změn v poli. Vedle brankáře Koláře zůstali v sestavě jen stoper Kúdela a záložníci Souček se Stochem. A tým vyhrál 4:0.
Kdo by řekl, že v pohárových zápasech ohromně vyroste Benjamin Traoré, který v jarní části ligy byl jen dvakrát v základu. Nebo Ševčík, který oslnil ve čtvrtfinálové odvetě Evropské ligy na Chelsea a ligu i kvůli zranění téměř vůbec nehrál.
V posledních týdnech se Trpišovský při svých plánech obešel i bez Miroslava Stocha, nejlepšího střelce týmu a jednu z největších opor.
U Slavie platí, že má na každý post rovnocennou náhradu.
Taktika. Jednoduchá, účinná, vítězná. Slavia hraje náročným stylem, který vyžaduje, aby hráči byli neustále ve sprintu. Vysoký presink, tlak na míč.
Trpišovský si spočítal, že mužstva v české lize nejsou tak šikovná a vyspělá, aby presink překonala kombinací. Protivníci se tak museli uchylovat k nákopům, čili většinou míč odevzdávali slávistům.
Když to zkusili fotbalově, proti Slavii narazili. Okamžitě následoval rychlý brejk ve velkém počtu hráčů. A když z toho nebyl hned gól, tak standardní situace, které Slavia rovněž umí.
Vyprávět by mohli především sparťané, kteří se v jarních derby neustále snažili hrát odzadu do nohy, konstruktivně, nenakopávat. Ale napadající protivníci jim míč sebrali už na jejich polovině, z čehož pramenily nebezpečné situace.
Spoustu branek slávisté vstřelili do pár vteřin po zisku míče či ze standardek.
Zdatnost. Slávisté vedle 34 ligových zápasů sehráli dalších čtrnáct duelů v evropských pohárech a čtyři v domácím poháru. Dohromady dvaapadesát utkání, což je číslo, které v evropském měřítku patří vůbec k nejvyšším.
K tomu si několik hráčů plnilo reprezentační povinnosti. Celkově jde o velkou zátěž, což na styl fotbalu, který Trpišovský vyznává, vyžaduje maximální fyzickou kondici. A tu hráči mít museli, když ve většině utkání soupeře silově i fyzicky předčili.
Spoustu utkání především v závěru sezonu, kdy je únava největší, museli otáčet, či je rozhodli v posledních minutách. V předchozích dnech to bylo s Olomoucí, s Plzní i s Jabloncem.
Finále. V závěru jara i díky účasti v Evropské lize slávisté postupně promrhali devítibodový náskok. Poztráceli body doma s Libercem i se Spartou, podlehli ve Zlíně. Nadstavbu začali remízou v Liberci a před vzájemným soubojem s druhou Plzní měli jen dvoubodový náskok.
V lepším rozpoložení tak do klíčového zápasu vstupoval obhájce titulu. Dostal šanci, v kterou možná už ani nedoufal.
Nervózní duel o první příčku byl ještě deset minut před koncem otevřený. Pak se během chvíle trefili Masopust, Souček z penalty a Traoré. Hosté v nastavení snížili na 3:1.
Kouč Trpišovský mimo jiné řekl, že mužstvu pomohla střídání - viz široký slávistický kádr. Náhradník Škoda vybojoval penaltu a Traoré skóroval.
„Jsme spokojení. Měli jsme víc šancí a územní převahu, byl to velký boj, ale vyhrát jsme si zasloužili,“ oddechl si tehdy Trpišovský, od neděle trenér nového českého šampiona.
