"Nezáleží na tom, jestli padlo pět, čtyři nebo sedm gólů, jde o to, že projev v závěru zápasu nebyl důstojný Slavie," popisoval Radek Černý.
Byl jediný, kdo z hráčů Slavie přišel hned po debaklu s Teplicemi (0:7) mezi novináře. Mluvil rozvážně, pomalu skládal slovo za slovem a jeho tvář přitom zračila krušné chvilky, které právě prožil. "Cítím obrovské zklamání, je to asi v tuto chvíli nejhorší den v mém fotbalovém životě."
Chápe fanoušky, kteří byli hodně rozzlobení?
Samozřejmě. Je to neakceptovatelné. Bohužel jsme zaplatili velkou daň za to, že jsme dostali rychlé góly ze standardek. Hráli jsme otevřený naivní fotbal, útočili jsme do plných a všechny akce soupeře vedly k zakončení a gólové situaci. Přál jsem si, aby už byl konec.
Nesnažil jste se spoluhráče uklidnit, přibrzdit jejich snahy o útočení, když už bylo o vítězi stejně rozhodnuto...?
Chtěl jsem to zastavil, říkal jsem, ať nikam nelezeme, že za stavu 4:0 se dvacet minut před koncem už nedá nic dělat... Nevím, jaké byly pokyny z lavičky, ale já jsem na kluky apeloval. Ale dostávali jsme góly po individuálních chybách - tři ze standardek, pak krátká malá domů, nedůrazný souboj. Každá chyba skončila gólem...
Nelituje návratu do Slavie?
Teď to není pro mě jednoduchá situace, ale jinak jsem byl rád, že jsem se mohl do Slavie vrátit. Nepředpokládal jsem, že to bude vypadat takhle, ale teď je krátce po zápase a je těžké hodnotit, co bylo nebo nebylo správné.
Uvědomil jste si, že to bude nejvyšší prohra v historii klubu?
To je jen statistika. Vím, že sedm gólů je hodně, že to už je debakl, ale pro Slavii by nebylo akceptovatelné ani skóre 0:4.
Jak se dá z takové lekce zvednout?
Musíme se vrátit úplně na začátek - spoléhat na bojovnost a plnit jednoduché úkoly, to je základ, bez kterého se nedá hrát. Pak může přijít nějaká nadstavba, ale nemůžeme si v této situaci myslet, že něco uhrajeme fotbalovostí.
