„Návrat do života už si užívám, teď se chci vrátit do statusů, které jsem měl. Ve fotbale i v zaměstnání. A úplně se narovnat,“ tvrdí 41letý arbitr z Chomutova.
Kde to bude složitější?
Ohledně policie máme podanou žádost na obnovu řízení o služebním poměru a taky nás čeká soud, zda byla výpověď správná, nebo ne. Komplikovanější bude návrat do profesionálního fotbalu, který není právně vymahatelný. Prý mě tam nechtějí, protože jsem byl popotahovaný po soudech a oni by znevážili svoje jméno.
„Že píská Vaňkát na objednávku, je jen mýtus, který se strašně dobře povídá.“ |
Komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR (FAČR) s polským předsedou Michalem Listkiewiczem byla odvolaná. Mění to něco?
Doufám. Já byl Řídící komisí Čechy navrhnut zpátky do profesionálních soutěží, ale Listkiewiczova ligová komise mi nedala prostor. Ani mě nepozvala na přípravný kemp. Přitom z ligy mě nikdy nikdo nevyhodil. Pan Listkiewicz je v Polsku obviněný a propuštěný na kauci, řeší se zpronevěřené miliony. Takový člověk šanci dostal a mně ji nedal. Viděl jsem v tom záměr a schválnost.
Není to tak, že se chce profesionální fotbal odstřihnout od kontroverzního Romana Berbra?
Pan Berbr je místopředseda asociace. A on na valné hromadě dokázal, aby už nikdy při volbě předsedy nedošlo k patové situaci. Domluvil změnu stanov. Svým přístupem a jednáním přesvědčil kluky z Moravy, aby pochopili, že tohle už doopravdy není sranda, že by to tady vedla normalizační komise FIFA. Tenhle člověk je funkční a já nemůžu jít do ligy proč? Že je místopředseda, nebo že se povídá, že on je temnotou?
A není?
Kauz a průšvihů ve fotbale bylo a je spousta. Ale o Berbrovi jsou to pořád jen povídačky. Takže v nich je možná úmysl jeho jméno špinit.
Dal byste za něj ruku do ohně?
Já za něj určitě, je stoprocentní. Na čem se dohodne, to se snaží dotáhnout do konce. Co je podepsané a na co je podaná ruka, je pro něj svaté. Doopravdy drží slovo. Myslím, že ho můžu označit za přítele, řešíme spoustu věci na úrovni Ústeckého krajského fotbalového svazu.
Berbr se přiznal, že pracoval pro komunistickou Státní bezpečnost. Tohle vám nevadí?
Ne. Já StB zažil jako dítě, takže to neumím vyhodnotit, ale Roman Berbr není jediný v Česku, kdo je ve vrcholové pozici a je spojován s minulostí v StB. Jen o jiných se nemluví, neví se o nich, nebo si je lidé ve volbách dokonce sami zvolili.
V roce 2013 jste v divizním zápase Rokycany – Malše Roudné vyloučil hostům tři hráče a čelil jste nařčení, že to bylo kvůli jejich podpoře Markéty Haindlové na místo šéfa FAČR. Tohle nebylo na Berbrův popud?
Zápas se nepovedl, ale v tom, že se nedohrál. Roudnému se totiž ještě další hráči zranili. Podle mě to Roudné takhle chtělo. Potom se vystoupilo, že to bylo na objednávku, ale tak to není. Ve fotbalovém prostředí jsou dvě strany, jedna nechce Romana Berbra. A snažila se najít cokoli na jeho diskreditaci. Udělali podle mě přemostění – Vaňkát a jeho utkání se dá použít na Berbra. Možná to byla i reklamní kampaň paní Haindlové.
Když jste byl ve vazbě, Berbr pro vás údajně zařídil sbírku mezi rozhodčími.
Jasně, další věc, která se povídá.
Ale rozhodčí Libor Kovařík řekl, že sbírku asi Berbr inicioval.
Pan Kovařík v tu dobu válčil zrovna s panem Berbrem, takže tvrdil, že peníze se musely vybrat. Ale já měl s rozhodčími dobrý vztah a ti, s kterými jsem mluvil, mi řekli: Kdyby tam byl kdokoli z nás, vybrali bychom peníze úplně stejně. Byla to další povídačka proti panu Berbrovi. To jsou úplně fantasmagorie, že by byl úplně za vším. Až mi to někdy přijde šílený.
Moc náhod, ne?
Když je toho tolik a nic není prokázané, jsou to jen ty drby. Nic jiného. Protistrana už neví, jak vám ublížit, tak to valí ze všech stran. Ono to má třeba základ pevný v tom, že se udělala sbírka. Ale využije se to k tomu: Hele, on to chtěl Berbr.
Ale taky se povídá, že pískáte, co si Berbr přeje.
To bych musel být blázen, abych pískal, co Roman Berbr řekne. Dneska se i nižší soutěže přenášejí na internetu. Po návratu z vazby jsem řídil spoustu utkání ve 3. lize. A znovu opakuji: Vaňkát, tam není nic. Jen mýtus, který se strašně dobře povídá. Vaňkát doopravdy po rozhodcovské stránce nemá vůbec žádný problém. Dnes si můžete gúglit, volat po mančaftech a nenajdete nic. V profesionálních soutěžích se rozbíhá projekt videorozhočího – a jak byste chtěl pískat na objednávku? To je hrozně složitá věc.
Vám se ale přezdívá Řezník nebo Kat, to nemá skutečný základ?
Fotbal je rozdělený na dva světy. Internetový a reálný. Na utkání se snažíte funkcionářům sporné situace vysvětlit, ale kdybyste reagoval na všechno, co o vás lidi napíší na internetu, celý den byste jen tloukl do klávesnice. Protože rozhodčím se téměř vždy ublíží.
Tvrdíte, že český fotbal je čistý?
Když se zeptáte takhle, zní to, že fotbal je doopravdy průšvihový sport. Ale tyhle problémy mají všechny země, teď je posbírali na Ukrajině, velký skandál. Horníkovou korupční kauzou se to v českém fotbale hrozně useklo. Dneska lidi až do úplného rizika a komplotu jít nemůžou, to už je složité. Říká se, že lidi na fotbal nechtějí už ani chodit, ale to jsou zase jen kecy. Zájem o fotbal je pořád. Má stále svoje grády.
Setkal jste se jako rozhodčí osobně s nabídkou korupce?
To by musel být blázen, aby za vámi člověk přišel a takhle natvrdo vám to řekl. Tak už to není. Jako rozhodčí můžete vnímat ty vztahy, tam je dobrý funkcionář, snažíte se neubližovat, chcete, aby se utkání zvládlo.
Výsledky na jaře ale vypadají, že vyhraje, kdo potřebuje.
To je o tom, jak funguje fotbal hráčský. Jestli dojde k nějaké lemplovitosti, aby to ti druzí dotáhli… nevím. Někdy si říkáte, tady ty výsledky vyšly parádně. Fotbal jiný nebude. Ale to není o korupci. Třeba když vidíte, na co všechno se dá vsadit, to je bláznovina. A já jako rozhodčí s tím nic nemůžu dělat.
Zdeněk Vaňkát
|
Měsíc před vazbou jste se dostal na pozici předsedy krajského svazu. Berete, že to bylo taky kontroverzně?
Byla valná hromada, mezi oddíly běžela informace, že pan předseda Tancoš to nevedl dobře. Vznikla hysterie, muselo se reagovat. Návrh na odvolání předsedy ve stanovách zakázaný nebyl. Pan Tancoš pak podával žalobu, ale ta se ani nedostala před soud. Já byl místopředseda, spadlo to na mě. Pak přišla vazba, tvrdý pád. Ve fotbale stoupáte, máte kariérní růst, který není ze dne na den. Doopravdy makáte na všech úrovních. A teď vás zavřou. Já nabídl, že odstoupím ze všech funkcí, ale přišla odpověď, že za mnou fotbal stojí.
Křeslo předsedy zpět nechcete?
Určitě ne. Martin Hrdlička je ideální volba. Není rozhodčí, jeho táta byl velký funkcionář. Myslím, že bude ještě dlouho předsedou.
V hodně krajích ale vládnou rozhodčí, i tady se mluví o Berbrově vlivu. Nebo to je další náhoda?
Není to náhoda. Rozhodčí jsou ochotní pracovat. Každé rozhodnutí na svazu je dvousečné, správné, nebo pro druhou stranu nesmyslné. A my jako rozhodčí jsme naučení, že nám tenhle tlak nevadí, takže do funkcí jdeme. Když jsme na okrese sháněli lidi do komisí, z oddílů nešel nikdo. Nechtějí. Když se teď volilo na krajích a okresech, všude kandidoval jen jeden předseda. Volby proběhly úplně ladně. V české komoře se fakt neválčí. Tady je to nastavené dobře.
Co když vás ani nová ligová komise rozhodčích do profesionálního fotbalu nevezme?
Po poradě s mým obhájcem Filipem Svobodou hledáme všechny možné způsoby. Třeba se odhodlám oslovit i současného předsedu pana Malíka. Když mě propustili, od nejvyššího FAČR až po okres mi řekli: My za tebou stojíme, máš prostor se obhájit a očistit své jméno, ctíme presumpci neviny. Myslím, že se mi to podařilo, soud mě pravomocně osvobodil. Ve fotbale mi dal obrovský prostor Martin Hrdlička, nechal mě fungovat na krajském svazu v disciplinární komisi. A Martin Schröter, předseda komise rozhodčích pro ČFL a divize, mě nechal běhat po jejich hřištích. Ale já chci úplné narovnání ve fotbale. Vrátit se tam, kde jsem byl předtím. Zase vstát z kolenou.
„Půlrok v base pro nic, šílené!“Dveře vazební cely se zaklaply, naproti nim zamřížované okno. „Ocitnete se v místnosti, která je velká jako parkovací místo u ob choďáku, chodíte tam jako lev v kleci a přemýšlíte, co se bude dít.“ Fotbalový rozhodčí Zdeněk Vaňkát takhle přemýšlel půl roku. Jako policista se ocitl na druhém břehu, vyslýchali ho kvůli údajnému spolčení s balkánským gangem. V listopadu 2014 měl zajistit krytí policejní vysílačkou při plánované loupeži ve vile expolitika Rudolfa Blažka. „Nabízejí vám: Přiznej se, necháme tě venku. Což je správné. Jenže já vydržel, byl jsem nevinný,“ líčí. Soud ho zprostil obžaloby, neboť jeho roli si vymyslel vůdce gangu. Neuměl policejní krytí sehnat, proto zmínil jako spojku Vaňkáta, který se s ním při jednom případu potkal. „Půl roku v base pro nic, šílenost! V případu od začátku figurovali utajení agenti a nikde se neobjevil Vaňkát. Nevěděli, kdo jsem. Tyhle nečisté hry ještě koordinuje státní zástupce. Udělají si příběh, který vykáží jako objasněný případ. Jenže to bylo tak důkazně slabé, že soudy to označily za totální selhání policie.“ Odnesla to i Vaňkátova rodina. „Manželka ukázala, jak hrozně silná je osobnost, ale jeden ze synů chodil k psychiatrovi. Táta vám zmizí ze dne na den. Když jsem poprvé volal z vazby po třech měsících dětem, byla to síla. A ten emotivní návrat... Vnímáte všechno, dítě brečí, směje se, vy jste šťastný, že jste venku.“ Proto se Vaňkát proti křiklounům na fotbale umí obrnit. „V nižších soutěžích lidi stojí za klandrem, ty nadávky jsou šílené. Zkušenost s vazbou, kterou jsem si prošel, vám ale vytuní mozek natolik, že zjistíte, co je v životě důležité a co není.“ Od ledna je Vaňkát pravomocně očištěný a chce zpátky do 1. ligy. „Přizpůsobil jsem tomu svůj život. Není to jen o tom, že přijdete na utkání a dostanete 15 tisíc korun. Musíte tomu věnovat spoustu času. Ale když pak vyběhnete na Spartě, na Slavii, v Plzni, to je vrchol.“ |
