Historie peněz
Na počátku svých dějin lidstvo peníze neznalo. Jednotlivé druhy potravin, zbraní a nástrojů měnily své majitele směnou jednoho produktu za jiný. Peníze přišly až s rozvojem zemědělství a pastevectví, kdy vznikaly první přebytky potravin. Jak píše G. Davies: „Peníze vznikly převážně z jiných než hospodářských důvodů: z daní a také z obchodu, z peněz sloužících k vykoupení z trestu nebo vyplacení nevěsty, ze směny zboží, z ceremoniálních a náboženských úkonů a také z obchodu a z okázalého zdobení, vystupování jako společné dřiny mezi ekonomicky činnými lidmi.“
Všechny národy světa zavedly v nějaké formě peníze, s výjimkou jediného – jihoamerických Inků. Peníze jsou univerzálním druhem zboží, které může být směněno za libovolné jiné zboží. Jaká je však podstata peněz, není jednoduché říci. Jako peníze sloužilo mnoho různých primitivních i modernějších forem, které se v historii postupně měnily. Jako peníze sloužily mořské mušle, jantar, dobytek, slonovina, kůže, plátno, sůl nebo také vodka či 20 kilogramů těžké měděné mince (Švédsko 1644).
V letech 9000–6000 před n. l. byl preferovanou formou peněz dobytek, počínaje ovcemi nebo skotem a konče velbloudy. Rozvoj zemědělství přinesl další formu peněz – obilí a další zemědělské produkty. O několik tisíc let později, okolo 1200 před n. l., používali staří Číňané jako peníze korálové mušle. Tyto Kauri z Indického oceánu byly asi nejrozšířenější a nejdéle používanou formou peněz v dějinách lidstva. Okolo roku 1000 před n. l. začali Číňané vyrábět bronzové a měděné napodobeniny mušlí a ty jsou považovány za nejstarší formu mincí. Tyto mince byly vyrobeny ze surového kovu a často měly uprostřed dírku pro navlečení na provaz nebo tyč pro snadnější dopravu a uložení. Podobné peníze se v Evropě objevily až o 500 let později.
 |
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se? |
V Číně vznikly také peníze vyrobené z kůže. Okolo roku 118 před n. l. se k placení používaly kousky bílé jelení kůže asi o velikosti lidské dlaně. Je pravděpodobné, že později motivovaly Číňany k výrobě papírových peněz – prvních bankovek. Zprávy o nich máme poprvé z roku 806 n. l. a víme, že mezi 9. a 15. stoletím se široce rozšířily, jak nás o tom informuje také Marco Polo. Okolo roku 1455 však papírové peníze v Číně mizí jako důsledek opakovaných finančních bankrotů a vysoké inflace způsobených jejich nadměrnou emisí.
Zvláštní formy peněz však nejsou typické jen pro nejstarší období známých dějin. Např. v 18. století byl v britských koloniích v Severní Americe chronický nedostatek mincí. Ve Virginii problém částečně vyřešili tak, že jako platidlo byly používány certifi káty o uskladnění tabáku ve veřejných skladech. Tyto certifikáty uváděly množství a kvalitu uskladněného tabáku a v roce 1727 byly dokonce zákonem uznány jako platidlo. Používaly se téměř 150 let – až do konce 19. století!
Zajímavé je podívat se na jazykové kořeny slov souvisejících s penězi a placením. Např. latinské slovo pecuniary pochází ze slova pecus (dobytek) a podobně i anglické slovo capital má jazykový základ ve slovech chattels a cattle – tedy dobytek. Staří Slované používali jako peníze kousky plátna a ze slova „plátno“ vzniklo sloveso platit a podstatné jméno platidlo. Zajímavý základ má také latinské slovo pro peníze – moneta a od něj odvozené anglické slovo money. Obojí mají svůj původ ve jméně římské bohyně Juno Moneta, v jejímž chrámu se první mince pod dohledem kněží razily.
|
Ukázky z knihy | |
reklama
Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi
Finanční matematika pro každého, 5.vydání
