Ředitel BNS Group Denis Bogatyrev uvedl, že jarní kolekce měla firma začít odebírat v polovině měsíce, ale dala si pauzu do prvního týdne příštího roku. Podle Alexandra Saryčeva z firmy Zenden, zásobující obchody s obuví, někteří maloobchodníci odmítli již objednané zboží z Číny.
Ředitelka Esper Group Darja Jaderná se pozastavení nákupů ve finančním vyjádření týká asi desetiny ruského textilního trhu.
Podle listu Vedomosti dotázaní prodejci oděvů doufají, že ke konci novoročních prázdnin, které Rusku trvají první lednovou dekádu, se kurz rublu ustálí a budou moci plánovat další práci. Zatím se snaží snížit utrpěné škody. Například v regionech, kde je kupní síla obyvatelstva nižší, žádají majitele realit o odpuštění pronájmů pro své obchody. V Moskvě zase prodejci navrhují, aby nájem nebyl fixní, ale představoval jistý podíl na obratu.
Firma Bosco di Ciliegi, která v Rusku kromě vlastního sportovního oblečení prodává i značky Armani Collezioni, D&G, Emporio Armani, ETRO, Max Mara, Moschino a podobně, zase snížila slevy poskytované na karty stálých zákazníků, například z 30 na 15 procent, ale zachovala ceny podle „starého kurzu“ před devalvací rublu.
Vánoční výprodeje nemají smysl
„V nynější situaci tradiční vánoční výprodeje nemají smysl, nelze čekat velké slevy,“ konstatoval Alexandr Popov, šéf firmy Modnyj kontinent, specializující se na lacinější oblečení. Na druhé straně jsou však v tomto segmentu podle manažerů nelze ani zvyšovat ceny, na které jsou spotřebitelé náramně citliví.
Některé firmy se tak snaží snížit závislost na dovozu a hledají výrobce v Rusku. V každém případě lze prý čekat, že nabídka v příštím roce nebude tak pestrá jako dříve a ceny budou nejspíše vyšší, podle odhadů o deset až 30 procent.
„Trpí nejen ti, kdo kupují zboží v Evropě či USA, ale i v Číně. Problém tkví v tom, že i s Čínou se obchoduje v dolarech, protože Číňany rozčarovala nespolehlivost rublu,“ poznamenal list Komsomolskaja pravda s tím, že poslední záchranou v dané situaci se jeví už jen Uzbekistán, kde taky šije řada značek.
Rubl posiluje
Ruský rubl v pátek na trhu posiluje. Měnu podpořila slova ruského ministra financí Antona Siluanova, který potvrdil, že ministerstvo prodalo devizy, a očekávání, že ruští vývozci brzy zvýší prodej dolarů. Dopoledne rubl vůči dolaru i euru rostl o 2,7 procenta.
Oživení rublu je v kontrastu se silným prodejním tlakem na počátku tohoto týdne, kdy v jednu chvíli rubl vůči dolaru klesl až o 20 procent. Prudký pokles rublu ohrožoval relativní finanční stabilitu, na které ruský prezident Vladimir Putin vystavěl svoji popularitu.
Kolem 09:15 SEČ kurz dolaru vůči rublu činil 59,85 RUB. Vůči euru kurz činil 73,65 RUB, napsala agentura Reuters.
Analytici Rosbank se domnívají, že vzhledem k současné politice centrální banky by se rubl mohl stabilizovat na kurzu 60 až 62 rublu za dolar. Snahy ruské vlády vyvinout tlak na vývozce, aby nehromadili své příjmy z prodeje v zahraničí, je považován za další pozitivní krok pro ruskou měnu. Blíží se konec měsíčního daňového období, kdy musí ruští vývozci přeměnit své zahraniční zisky na rubly, aby mohli zaplatit daně.
Ruská centrální banka od počátku tohoto roku utratila na ochranu domácí měny přes 80 miliard USD (1,8 bilionu Kč). Rubl tlačí dolů propad cen ropy a západní sankce vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Centrální banka však minulý měsíc svoji podporu rublu zmírnila.
Bělorusko chce s Ruskem obchodovat ve valutách
Na měnovou krizi v Rusku reaguje i Minsk. Běloruská centrální banka oznámila, že uvalí poplatek ve výši 30 procent na veškerý nákup zahraničních měn uskutečněný firmami i jednotlivci.
Banka dodala, že přijala množství opatření, jejichž cílem je zabránit vzniku negativních trendů na běloruském měnovém a finančním trhu. Je mezi nimi i požadavek, aby domácí firmy prodaly na místním trhu až 50 procent svých příjmů v cizí měně. Doposud musely firmy prodat 30 procent těchto příjmů, napsala agentura Reuters.
Internetový server sputniknews.com upozornil, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko již ve čtvrtek oznámil, že obchod s Ruskem by měl být stanovován v tvrdých měnách, protože kvůli propadu ruského rublu je nyní pro běloruské podniky ztrátový. S Ruskem je spojeno více než 50 procent vývozu z Běloruska. Do Ruska se vyvážejí hlavně stroje, nákladní auta a traktory. Zhruba 92 procenta tohoto obchodu jsou stanovena v rublech, od počátku letošního roku však ruský rubl vůči dolaru oslabil již o téměř 50 procent.
„Budeme obchodovat v dolarech, ne rublech. Měli jsme již dávno požadovat po Rusku, aby nám platilo ve tvrdé měně,“ prohlásil Lukašenko. Podle něj by měli ruští klienti platit za běloruské zboží v dolarech nebo v rublech podle směnného kurzu aktuálního v den transakce. Poznamenal rovněž, že ruský obchod s ropou a plynem je stanoven v dolarech.
Sputniknews upozornil, že Lukašenkova výzva může být spojena i s nedávným zákazem dovozu potravin z EU do Ruska. Bělorusko dováží potraviny z EU a pak je přeprodává do Ruska jako své vlastní.
