V české metropoli pracuje zhruba 200 tisíc cizinců. Multikulturní centrum Praha k tématu o víkendu uspořádalo festival s cílem pomoci nejen cizincům orientovat se na pracovním trhu. Podílí se na něm Univerzita Karlova a zapojilo se do něj několik evropských zemí.
„Zjišťujeme, že v Česku je zjevná poptávka po pracovní síle, kterou by mohli migrující pracovníci částečně zaplnit. Problém je však v tom, že lidé, kteří přicházejí, narážejí na mnohé byrokratické bariéry a na prostředí, které není k migrantům nutně přátelské,“ popisuje národní koordinátor projektu, sociolog Dino Numerato.
Výzkumníci se v něm zabývají integrací migrantů na pracovním trhu v osmi evropských státech. Projekt se zaměřuje na tři skupiny osob, a to na migranty, uprchlíky a žadatele o azyl.
„Díváme se na to, s jakými problémy se potýkají cizinci ve chvíli, kdy přicházejí ze zahraničí do různých zemí, tedy v našem případě do Česka. Zároveň zkoumáme i to, jak hledání práce ovlivňují starosti s povolením k pobytu nebo do jaké míry jsou schopní uplatnit svoje vzdělání a kompetence,“ vysvětluje.
Přesčasy i šikana
Tým sociologů analyzuje statistická data i národní legislativu či národní politiky, které se týkají integrace a práce cizinců. Zároveň se věnuje i tomu, jaká je role neziskových organizací či odborů. Výzkum začal v roce 2018 a bude trvat tři roky.
Dluží, aby mohli pracovat. Zaměstnávání cizinců v Česku provází korupce |
„Na pracovním trhu v Praze je zhruba každý čtvrtý až pátý člověk zahraničního původu,“ vysvětluje Justýna Janowska, která festival pořádala. Cizinci i Češi mohli na akci navštívit kariérní poradkyně či seminář zaměřený na pracovněprávní ochranu.
Mnoho z probíraných témat samozřejmě neřeší v Praze a v celém Česku pouze cizinci. Pracovníky podle organizátorů nejčastěji trápí neplacené přesčasy, stres, nedostatečné zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nízká znalost pracovního zákona nebo šikana na pracovišti.
„Bezpečnost a ochrana zdraví při práci cizincům někdy nejsou vysvětleny srozumitelně. Předminulý rok jsme se doslechli o případu, kdy sedmadvacetiletého ukrajinského dělníka rozdrtil lis, který někdo zapnul, když ho zrovna čistil,“ popisuje Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra.
Přestože v posledních letech jsou zaměstnavatelé ochotnější dávat přímé úvazky, velký problém i tak mezi pracovníky z ciziny představuje agenturní zaměstnávání. „V Praze stále přes agentury pracuje zhruba každý desátý cizinec. Navíc zahraniční zaměstnanci pracují ve větší míře než lokální zaměstnanci na pozicích, ve kterých nemají možnost uplatnit získané vzdělání, čímž dochází k mrhání jejich potenciálem,“ říká Janowska.
Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997, odhady ukazují další pokles |
Agenturní zaměstnávání s sebou nese řetězení i několika zaměstnavatelů. „Člověk pracuje přes tolik agentur, že inspekce práce má problém často dohledat, kdo je skutečný zaměstnavatel,“ dodává.
Někteří návštěvníci festivalu využili kariérní poradenství. Na poradkyně se obraceli s klasickými dotazy ohledně toho, co všechno napsat do životopisu nebo jaké otázky při pohovorech padají.
Potíže s češtinou
Tématem, které řeší, bývá jazyk. „I když mluví česky, domnívají se, že překážkou, proč nemají lepší práci, je přízvuk. Ale myslím si, že to tak není,“ říká Andrea Csirke, která o víkendu radila převážně rusky mluvícím.
Ta doporučuje cizincům naučit se v první řadě česky a následně se rozvíjet, aby nezůstali pracovat na nízkokvalifikovaných pozicích. Jako příklad uvádí ženy, které se s diplomem z pedagogické školy dvacet let živí úklidem.
