Scénář se většinou opakuje. Firmy na specializovaném portálu nabídnou drobným klientům dluhopisy v objemu mezi deseti či dvaceti miliony korun. Investory nalákají na vysoký výnos kolem osmi devíti procent ročně, někdy i více.
Jednou z nich je například firma Grosman & Beinhauer (a několik dalších spřízněných se stejným majitelem, jejichž název začíná zkratkou GB), která si od lidí půjčovala miliony na vývoj různých informačních systémů i programů na obchodování na finančních trzích. Některé emise vydala už před několika lety s prospektem, který schválila ČNB, a mnoho z nich i splatila.
Jenže loni měla vrátit investorům jistinu dvouletého dluhopisu, klienti ji však dodnes neviděli. „Koupil jsem jejich dluhopisy. Nejdřív úroky vypláceli, ale pak úplně přestali komunikovat,“ popisuje pan M. z Moravy, který první várku cenných papírů koupil přes inzertní portál, další pak „bokem“. Podle informací MF DNES vyšetřuje firmu policie ve Frýdku-Místku, držitele dluhopisů zve svědčit.
Sjednoťte si půjčky do jedné a ušetřete. Poradíme, jak. |
Podobný případ je i firma ABC Služby, která měla stavět domy v Německu a rehabilitační komplex na Trutnovsku. Některé pozemky i nemovitosti firma skutečně nakoupila, loni v prosinci měla splatit dluhopisy, ale podle všeho peníze klientům neposlala.
Není jasné, kolik si firmy od lidí napůjčovaly
Již dříve se v médiích objevila také kauza firmy Triload, kterou v posledních měsících dokonce dvakrát poslali do insolvence zaměstnanci kvůli nevyplaceným mzdám. Přidalo se několik držitelů dluhopisů, kteří nedostali už několik výplat úroků. Triload vydal několik emisí na různých inzertních portálech. Vybrané peníze měly jít třeba na nákup sportovních či relaxačních center.
Držitelé dluhopisů Triload čekají na výplatu. Firma špatně komunikuje |
MF DNES se s lidmi, kteří za uvedené firmy vystupují, pokoušela spojit, ale bez úspěchu. Někteří klienti, s nimiž redakce mluvila, pod podmínkou anonymity tvrdí, že se jim firmy ozvaly s tím, že výnosy či celou částku za dluhopis vrátí, ale ani v jednom případě k tomu nedošlo.
Navíc není možné dohledat, kolik si firmy celkem od lidí napůjčovaly. Vedle oficiálních prezentací na inzertních portálech totiž mnohdy firmy obvolávají klienty samy a půjčují si další peníze. Lidé, kteří v dluhopisech jedou, navíc často založí další „sesterské“ společnosti, obvykle jde o eseróčka s minimálním základním kapitálem. A na ně si znovu snaží půjčit.
Nákup firemního dluhopisu je z povahy věci riziková investice, kterou na rozdíl od peněz na účtech nic nejistí. Vyšší slibovaný výnos znamená zpravidla vyšší riziko. Investoři si to však často neuvědomují a nechají se zlákat vidinou lehce „vydělaných“ peněz.
Lidé jdou po vyšším výnosu a nesledují rizika
„Ukazuje se, že lidé jsou ochotní půjčovat. Jdou v první řadě po vyšším výnosu a příliš nesledují rizika. O dluhopisy kvalitnějšího emitenta, který ale nabídne výnos jen pět procent, bývá menší zájem,“ říká spolumajitel inzertního portálu Dluhopisy. cz Ondřej Marek.
Trh s drobnými dluhopisy představuje v Česku desítky miliard, ale přesná čísla chybějí. „Část vydávaných dluhopisů tvoří i dluhopisy vydávané firmami, u kterých je šance na splacení mizivá. U dluhopisů je pro drobného investora obecně velmi těžké a složité poznat, zda jsou kvalitní, nebo ne,“ říká ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani. Podle ní je vhodné si alespoň prověřit důvěryhodnost prodejce, například zda má registraci či licenci od ČNB.
Ne vždy však jde od prvního momentu o podvod a snahu vylákat z lidí peníze. Mnoho firem třeba jen špatně postaví svůj byznys plán. Emitent, který se dostane do problémů a nemůže dostát svým závazkům, by však měl vždy svolat schůzi majitelů dluhopisů a dohodnout s nimi další postup. Ani jedna z popisovaných firem k tomu však nepřistoupila. „Je třeba zdůraznit, že každý investuje sám za sebe, my jsme jen inzertní portál. V případě problémů je to stejné, jako když si přes inzerát koupíte ojetý vůz a ten se vám rozsype. Musíte jít za tím, kdo vám to auto prodal, a ne za inzertním webem,“ říká Marek.
Dluhopisy v objemu do milionu eur, tedy téměř 26 milionů korun, nepodléhají schvalování České národní banky. Marek však tvrdí, že portál emitenty nyní prověřuje důkladněji než dřív. „Nic prověřovat nemusíme. Chceme ale chránit klienty i sebe. Jde i o naši reputaci,“ říká spolumajitel portálu, kde se již objevilo zhruba devět desítek různých dluhopisových emisí. A až na výjimky je firmy zatím bez problémů splácejí.
„Klient přesně ví, kam peníze dává. Pro emitenta to znamená, že zpracování emisních podmínek bude až třikrát dražší,“ říká Marek. Portál Dluhopisy.cz, který patří k hlavním hráčům na trhu, už podle něj nyní nepřijme emisi dluhopisů bez dodatečného zajištění. „Jednou z běžných forem je například to, že osoba odpovědná za projekt ručí nemovitostí,“ doplňuje Marek.
