„Každého, kdo se pro plynové vytápění rozhodne, čekají na začátku pořizovací náklady ve výši několik desítek tisíc korun, říká Roman Šubrt z Energy Centra. Samotný plynový kotel bez ohřevu vody přijde na nejméně osmnáct tisíc korun. Kdo chce kotel kombinovaný s bojlerem, musí počítat s částkou ještě zhruba o sedm tisíc korun vyšší. Za termostat člověk zaplatí nejméně pět tisíc korun, plynová skříň a osazení plynoměru ho pak přijde na další čtyři tisíce korun. Tím však náklady nekončí. Plynové topení nelze instalovat jen tak „od oka , proto si musí majitel nechat zhotovit přibližně za tisíc korun projekt. V tom pak objeví i částku, kolik ho bude stát přípojka nebo speciální vyvložkování komína, bez kterého neprojde nové topení kolaudací.
O tom, jakou částku zaplatí člověk za plynové topení, rozhoduje i vzdálenost mezi hranicí pozemku a domem. Pokud obec slíbí, že přivede plyn až k hranici soukromého pozemku, zaplatí majitel jen potrubí na svém, a to 200 korun za metr. V této částce však nejsou započteny výkopové práce. Napojení kotle na potrubí pak přijde na dalších dva až šest tisíc korun.
Podobně ovlivní náklady výška komínu. Cena za metr vyvložkování začíná na částce 300 korun. Napojit kotel na komín přijde na 600 korun a za revizi toho všeho se platí dalších 500 korun.
Pokud je člověk ochoten částku nejméně 35 tisíc korun na ekologické vytápění obětovat, zajímá se také o náklady na provoz. Za metr kubický zemního plynu (při ročním odběru 900 až 6000 kubických metrů, což odpovídá spotřebě při vytápění) se platí 4,55 korun. Výhřevnost zemního plynu se uvádí 9,28 kWh za metr krychlový. (Výhřevnost hnědého uhlí je 5 kWh/kg, černého uhlí 8,5 kWh/kg, koksu 7,60 kWh/kg a elektřiny 1kWh/kg.) Kdo tedy spotřeboval během zimy padesát metráků koksu, zaplatil za něj přibližně dvacet tisíc korun. Aby získal stejnou výhřevnost u zemního plynu, spotřeboval by 4095 kubických metrů. Za ně pak zaplatí 18 631 korun plus 110 korun každý měsíc za pronájem hodin.
Topení tuhými a takzvanými ekologickými palivy zatím vyjde stále ještě téměř nastejno (v případě hnědého uhlí dokonce levněji). Lze však předpokládat, že ceny paliv u nás se budou ubírat stejným měrem jako v okolních zemích, kde je například topení černým uhlím dvakrát tak dražší než topení zemním plynem, u briket je cena skoro trojnásobná
O tom, jakou částku zaplatí člověk za plynové topení, rozhoduje i vzdálenost mezi hranicí pozemku a domem. Pokud obec slíbí, že přivede plyn až k hranici soukromého pozemku, zaplatí majitel jen potrubí na svém, a to 200 korun za metr. V této částce však nejsou započteny výkopové práce. Napojení kotle na potrubí pak přijde na dalších dva až šest tisíc korun.
Podobně ovlivní náklady výška komínu. Cena za metr vyvložkování začíná na částce 300 korun. Napojit kotel na komín přijde na 600 korun a za revizi toho všeho se platí dalších 500 korun.
Pokud je člověk ochoten částku nejméně 35 tisíc korun na ekologické vytápění obětovat, zajímá se také o náklady na provoz. Za metr kubický zemního plynu (při ročním odběru 900 až 6000 kubických metrů, což odpovídá spotřebě při vytápění) se platí 4,55 korun. Výhřevnost zemního plynu se uvádí 9,28 kWh za metr krychlový. (Výhřevnost hnědého uhlí je 5 kWh/kg, černého uhlí 8,5 kWh/kg, koksu 7,60 kWh/kg a elektřiny 1kWh/kg.) Kdo tedy spotřeboval během zimy padesát metráků koksu, zaplatil za něj přibližně dvacet tisíc korun. Aby získal stejnou výhřevnost u zemního plynu, spotřeboval by 4095 kubických metrů. Za ně pak zaplatí 18 631 korun plus 110 korun každý měsíc za pronájem hodin.
Topení tuhými a takzvanými ekologickými palivy zatím vyjde stále ještě téměř nastejno (v případě hnědého uhlí dokonce levněji). Lze však předpokládat, že ceny paliv u nás se budou ubírat stejným měrem jako v okolních zemích, kde je například topení černým uhlím dvakrát tak dražší než topení zemním plynem, u briket je cena skoro trojnásobná
