Až čtyřicet tisíc kilometrů najede každoročně zpěvák Miroslav Žbirka. Ačkoliv si myslí, že by se ohleduplnost na českých silnicích rozhodně měla zlepšit, skutečnou nehodu vinou bezohlednosti zažil v Rakousku.
Jak se cítíte na českých silnicích a dálnicích?
Mohlo by to být lepší. Je stále hodně suverénů, kteří vjedou do nepřehledné zatáčky v protisměru s tím, že když někdo pojede proti, tak jim přece musí uhnout.
A ta rakouská událost?
Na silnici zužující se ze tří proudů do dvou jela dvě auta souběžně a oba řidiči si mysleli, že uhýbat bude ten druhý. Ale neuhnul. Vrazili do sebe.
Čím jezdíte?
Teď mám Nissan Primera Combi. Jsem moc spokojený. Hlavně proto, že když jsem do toho auta poprvé usedl, už v něm všechny ty důležité věci byly a já nemusel nic dokupovat. Má navíc docela odvážný design, a to mám rád.
Byl jste se všemi dosavadními vozy stejně spokojený?
Víceméně ano. Já byl vždycky takový "japonsko-korejský" řidič. Pokaždé jsem měl nějakého nissana nebo hyundai.
Ta druhá značka ještě donedávna neplatila zrovna za prestižní. Netrpěl váš image?
Já nejsem takový hňup, že bych si přál, aby lidi říkali: Byl tu Mirek a má bohovské fáro. Já budu podstatně spokojenější, když řeknou: Byl tu Mirek a má prima pesničky. A pokud jde o automobil, jde mi především o kvalitu.
Čtyřicet tisíc kilometrů za rok je dost. Kde je najezdíte?
Často absolvuju Bratislavu nebo Ostravu. Třeba na otočku. Proto vlastně nikdy nemám nové auto - koupím ho, nasednu a hned je na tachometru třicet tisíc!
Myslíte si o sobě, že jste dobrý šofér?
Řidičák jsem si dělal až v nějakých pětatřiceti. Mám za to, že taková ta léta klukovského furiantství a předvádění se za volantem jsem vlastně minul, takže jsem rovnou začal jezdit klidně.
Klidně znamená vždy podle předpisů?
Znamená to, že nejsem žádný střelec. Někdy však spěchám a jedu třeba na dálnici rychle.
Jak rychle?
Nechci se takhle prozrazovat... U silného auta stačí si pustit dobré cédéčko a hned tam těch sto šedesát máte. Je třeba to sledovat. Já se ani nedivím mercedesům, že jezdí tak rychle. Vždyť ono to šoférovi v dobrém autě ani nepřijde. Ale zase na druhou stranu - jezdit dvoustovkou nemá smysl. To pořád za někým brzdíte.
Co byste tedy těmto řidičům doporučil?
Miluju aristokratickou jízdu. To, když s drahým krásným autem jedete pomalu. To je ten správný luxus.
Na častých cestách mezi Bratislavou a Prahou se určitě dostaví únava. Jak proti ní bojujete?
Neuznávám rychlé zastávky na dvojitou kávu. Já mám krizi obvykle někde u Jihlavy. Tak zastavím a přinutím se půl hodiny spát.
Dokážete na povel usnout?
Dělal jsem před časem jógu, a tak kromě toho, že se dodneška umím postavit na hlavu, ovládám i umění relaxace. Je to umění opětovně nabrat síly, i když není moc času
Jak se vám jako zkušenému řidiči, který tráví na silnicích spousty hodin, koukalo na záběry rozbitého autobusu a spoustu obětí nedávno u Kaplice?
Já jsem se ani nechtěl dívat. Chci říct všem: Lidi, kdo jste na cestě, dávejte si pozor!
Jak se cítíte na českých silnicích a dálnicích?
Mohlo by to být lepší. Je stále hodně suverénů, kteří vjedou do nepřehledné zatáčky v protisměru s tím, že když někdo pojede proti, tak jim přece musí uhnout.
A ta rakouská událost?
Na silnici zužující se ze tří proudů do dvou jela dvě auta souběžně a oba řidiči si mysleli, že uhýbat bude ten druhý. Ale neuhnul. Vrazili do sebe.
Čím jezdíte?
Teď mám Nissan Primera Combi. Jsem moc spokojený. Hlavně proto, že když jsem do toho auta poprvé usedl, už v něm všechny ty důležité věci byly a já nemusel nic dokupovat. Má navíc docela odvážný design, a to mám rád.
Byl jste se všemi dosavadními vozy stejně spokojený?
Víceméně ano. Já byl vždycky takový "japonsko-korejský" řidič. Pokaždé jsem měl nějakého nissana nebo hyundai.
Ta druhá značka ještě donedávna neplatila zrovna za prestižní. Netrpěl váš image?
Já nejsem takový hňup, že bych si přál, aby lidi říkali: Byl tu Mirek a má bohovské fáro. Já budu podstatně spokojenější, když řeknou: Byl tu Mirek a má prima pesničky. A pokud jde o automobil, jde mi především o kvalitu.
Čtyřicet tisíc kilometrů za rok je dost. Kde je najezdíte?
Často absolvuju Bratislavu nebo Ostravu. Třeba na otočku. Proto vlastně nikdy nemám nové auto - koupím ho, nasednu a hned je na tachometru třicet tisíc!
Myslíte si o sobě, že jste dobrý šofér?
Řidičák jsem si dělal až v nějakých pětatřiceti. Mám za to, že taková ta léta klukovského furiantství a předvádění se za volantem jsem vlastně minul, takže jsem rovnou začal jezdit klidně.
Klidně znamená vždy podle předpisů?
Znamená to, že nejsem žádný střelec. Někdy však spěchám a jedu třeba na dálnici rychle.
Jak rychle?
Nechci se takhle prozrazovat... U silného auta stačí si pustit dobré cédéčko a hned tam těch sto šedesát máte. Je třeba to sledovat. Já se ani nedivím mercedesům, že jezdí tak rychle. Vždyť ono to šoférovi v dobrém autě ani nepřijde. Ale zase na druhou stranu - jezdit dvoustovkou nemá smysl. To pořád za někým brzdíte.
Co byste tedy těmto řidičům doporučil?
Miluju aristokratickou jízdu. To, když s drahým krásným autem jedete pomalu. To je ten správný luxus.
Na častých cestách mezi Bratislavou a Prahou se určitě dostaví únava. Jak proti ní bojujete?
Neuznávám rychlé zastávky na dvojitou kávu. Já mám krizi obvykle někde u Jihlavy. Tak zastavím a přinutím se půl hodiny spát.
Dokážete na povel usnout?
Dělal jsem před časem jógu, a tak kromě toho, že se dodneška umím postavit na hlavu, ovládám i umění relaxace. Je to umění opětovně nabrat síly, i když není moc času
Jak se vám jako zkušenému řidiči, který tráví na silnicích spousty hodin, koukalo na záběry rozbitého autobusu a spoustu obětí nedávno u Kaplice?
Já jsem se ani nechtěl dívat. Chci říct všem: Lidi, kdo jste na cestě, dávejte si pozor!
 |
