„Technicky nerealizovatelné požadavky by znamenaly likvidaci automobilové dopravy v Evropě a udržování při životě starých aut. Automobilky proto bijí na poplach,“ komentuje magazín Autoweek.
„Přijetí přísnějších požadavků na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) pro osobní auta a dodávky může v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost,“ prohlásil ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Negativně se podle něho také projeví na zaměstnanosti v tuzemském autoprůmyslu.
Evropští zákonodárci podpořili minulý týden ambicióznější cíl snížení emisí oxidu uhličité pro osobní automobily a dodávky, podle kterého se mají do roku 2030 emise snížit až o 45 procent (průměr vozového parku požadovaný na rok 2021 je už dnes velmi ambiciózních 95 g/km). Návrh předpisů schválený výborem pro životní prostředí Evropského parlamentu také stanovuje předběžný cíl snížení emisí do roku 2025 o 20 procent. Původní návrh přitom počítal se snížením emisí o 15 procent a do roku 2030 o 30 procent ve srovnání s úrovní z roku 2021.
„Vlivné ekologické organizace, jako je Rada pro čistou dopravu ICCT, tak prosadily své nároky na tvrdší limity. Tvrdí, že cíle EU v oblasti klimatu (tj. snížení celkových emisí CO2 do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 40 %) lze dosáhnout pouze díky ambicióznějším cílům,“ píše Autoweek.
„Dalším problémem automobilek je skutečnost, že v důsledku tažení proti turbodieselům a hrozby zákazů jejich použití v centrech měst se zákazníci vracejí k zážehovým motorům, což znamená nárůst flotilových emisí CO2,“ připomíná specializovaný magazín.
„Cílem není to, aby se Evropský parlament s Evropskou komisí přebíjely, kdo bude na automobilky přísnější, odpovědný přechod k nízkoemisní mobilitě vyžaduje rychlý, ale pro členské státy i privátní sektor zvládnutelný přechod. Čistá mobilita nemůže být zákazníkovi vnucena, musí na ni být připraven a bude si ji moci užít až ve chvíli, kdy na něj bude připravena jak legislativa, tak svět kolem nás, včetně podpůrných opatření a dobíjecí infastruktury,“ uvedl Petzl.
„Rozhodnutí Výboru pro životní prostředí nás velmi znepokojuje. Velmi přísné požadavky na snížení emisí jsou zcela nerealistické, protože by vyžadovaly masivní a náhlý posun k elektromobilitě. Rámcové podmínky pro takovýto seismický posun vůbec nejsou vytvořeny a spotřebitelé nejsou v této fázi připraveni plně přejít na elektrický pohon,“ cituje Autoweek z reakce generálního tajemníka Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Erika Jonnaerta.
„Tento přechod musí být uskutečněn v tempu, které je zvládnutelné. Je to důležité nejen pro naše odvětví a jeho zaměstnance, ale i pro spotřebitele, kteří mají v úmyslu skutečně tato vozidla kupovat, ale i pro členské státy, které budou mít obrovskou práci, aby zajistily dostatečnou infrastrukturu dobíjecích stanic.“
Pokud by nové cíle přijal příští měsíc parlament jako celek, nastane obtížné jednání s jednotlivými vládami 28 zemí o konečné podobě zákona, protože státy s velkým automobilovým průmyslem se obávají, že přísnější pravidla budou mít negativní dopad na ekonomický růst a pracovní místa. Nová pravidla také představí kreditní systém pro automobilky, který má podpořit výrobu elektrických vozů, a pokuty za porušení limitů oxidů uhličitého.
Podle ACEA by návrhy EK ohledně snižování automobilových emisí oxidu uhličitého mohly vést k úbytku pracovních míst v automobilovém průmyslu. Příliš rychlý přechod k elektromobilům by podle ACEA měl „nesmírný dopad“ na zaměstnanost, protože výroba a údržba je u těchto vozů méně náročná na práci než u tradičních automobilů. Upozorňuje také, že automobilový průmysl se na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském sektoru Evropské unie podílí více než 11 procenty.
